Červánky. Vz Čes. 1. XII. 455. Jsou-li
č. v novoroční den, přinesou jistě samou
slotu jen. Ott. Kal. 1904.

Červen. Je-li č. studený, krčí sedlák
rameny. Vlhký a teplý č. obohacuje rolníka.
Netřeba Boha v červnu o déšť prositi, přijde
hned, jak začnem sena kositi. Ott. Kal. 1904.
Sr. Črven v Mš. Slov.

Cerveňák, a, m = vojín v červeném obleku.
Tbz. V. 9. 302.

Červenec = červen až do XV. stol. a
Červen = červenec. Je-li v Č-nci déšť a
slunečno, bude v příštím roce bohatá žeň.
Jaký jest č., takový bude příští leden.
Mží-li v č-nci, následuje pak hezké a suché
počasí.

Červeníce, e, f, pole u Hor. Ůjezda.
Čas. mor. mus. III. 131.

Červenik, u, m. Č-ky = dobré houby.
Slez. Vyhl. II. 224.

Červenka, y, f. = červená půda. Tbz.
III. 2. 400.

Červenobočný koráb. Msn. Od. 129.

Červenokahátník, a, m. = červem) husar,
Tbz. V. 6., 237., komediant. Jrsk. III. 323.
Sr. Červeňák.

Červenokmenný. Č. sosna. Jrsk. V. 113.

Červenopeřice, e, f.. vz Perlín (ryba),
Ott. XIX. 490., 941.

Červenosti = červená stavba. Prohlédněme
ty č-sti z blízka. Guth. Caus. 96.

Červený jak. Byla červená, jako když
šeptá ženich nevěstě u stolu o svatbě, jak
ji má rád. Tbz. V. 6. 429. Č. jako katův
plášť. Tbz. V. 6. 263. Č-ná jako měděný
kotel. Světz. 1895. 318. Plotna Č-ná jako
pentle. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 176. — kde.
Byl č. po tváři jak brabenec. Zvon III.

719. — Č. nemoc ženy = čmýra. Bib. (Mus.
1877. 628. ). — Č-né = pivo. V zloděj.
mluvě. Čes. 1. XI. 140.

Červíček, čka, m. Ani toho červíčka p.
Bůh darmo nestvořil. Rizn. 167.

Červině, ě, f. = kráva červená. Dšk.
Km. 16.

Červinka, y, f. = červená půda. Kšť.
Lid. 9. — Č. Otak., básn., nar. 1846. Vz
Flš. Písm. 708.

Červka, y, f. Owczie č., cauda catti. Mam.
F. 71b. (Mš. )

Červojedlý. Č. dřevo, rakev, máry. Tbz.
III. 2. 227., II². 250., V. 6. 319. Č. přihrádka
(od červů vyžraná). Ib. III. 2. 27.

Červotok, u, m., nemoc. Když má do-
bytek č. Vyhl. II. 62.

Červovka, y, f. = hlístka, nemoc hor-
níků v uhelných dolech zavlečená z Uher
a Německa, původně z Aegypta. Vz Nár.
list. 1903. 345. 3.

Cekati — pěstovati něco, hleděti si něčeho.
Dal. (Pel. III. )

Česko, a, n. = Čechy. V Česku a na
Slovensku. Krok I. a. 11. (1821. ) Neujalo se.

Českočtenář, e, m. — Čtenář českých
spisů. V. Pohl. Špatné slovo.

Českofeudální. Nár. list. 1903. č. 284. 1.

Českofrancouzský. Nár. list. 1904. 22. 3.

Českorakouský. Č. pomezí. Tbz. V. 9.
183.

Českoslovanština, y, í. Msn. Od. II.

Český. Pro české utěsenie těla těchto
dědicóv svatých do Prahy přinesl. Pulk.
Lobk. k. 34. V hor věnci leží Český kraj
jak pozlacená, stará báj. Vrch. Doj. 167. —
Č. = rázný, statečný. Čerti, bojíce se sv.
Prokopa, mluvili: Český člověk naanámi
jest. Hrad 13a. 4. (Mš. )

Česnekuvica e, f. = česneková polévka.
Mtc, 1902. 112. Sr. Česnekovice.

Česrati = čechrati, krämpeln. Vz Gb.
Slov.

Česť. Vzal od něho kóň ctí (darem). Půh.
Frase a zvláštní formy vz v Mš. Slov.

Čěsť = čiesť, část. Gb. Slov.

Češť = čísti. Na Hané. Šb. D. 47.

Češák, a, m. = čiešieř, picariator. Tk. M.
r. 183.

Češe = Češi. Hor. Sb. D. 42.

Češka, y, f. = číška (zdrobn. číše). Gb.
Slov.

Čéškový vak sliznatý, bursa mucosa pa-
tellaris. Ktt.

Čéšník, a, m. = číšník. Gb. Slov.

Češský = český.

Čétat = čítati. Na Hané. Sb. D. 52.

Četena, y, f. = jehličí haluzka. Slez.
Vyhl. II. 16. Sr. Četina.

Četice, e, f. = čepice. U Vys. Mýta. Jir.,
Šb. D. 27.

Četinka = ščetinka, četina. Brt. P. n. 959.

Četnoveselný koráb. Msn. Od. 113, 310.

Četovoda, y, m. = vůdce čety. Nár. list.
1903.

Četyce, e, f. = čepice. Litomyšl. Čes. 1.
XIII. 251.

Či, čili. Tázací částice či, čili na Do-
mažlicku neznají. Vz Kbrl. Džl. 24.

Číbek, bku, m. — pipet, fík (palcem uka-
zovaný). Dávali mu č. Tkadl.

Čičena, y, f. = kočka. Brt. P. n. 1194.

-čičí příp.: chlapčičí, holčičí škola. Kbrl.
Džl. 15.

Čiči, čičiči = kočka (v dětské řeči). Us.

Čidlozpyt, u, m., Aesthesiologie. Ktt.

Čiecha, čěcha, y, f. = číška v koleně,
Kniehöhle. Gb. Slov.

Čiepě (čěpě) = čepě, ěte, n. = ardea,
volavka, Reiher; jinde turdela, Amsel, Drossel.
Vz Gb. Slov.

Čierka, y, f. = čírka, Krikente. Vz Gb.
Slov.

Čies vz Čís 3.

Čiesa y, f., vz Čísa. Ž. kap. Deut. 32. 14.

Čiesnosť, i, f., subtilitas. Rozk. P. 1438.

Čiesný = tukový, Mark., — z čies (číš). Vz
Gb. Slov. Č. obeti. Ž. pod. kap. 65. 15.

Čiesť, i, f. = část. Vz Gb. Slov.

Čiešě = číše. Vz Gb. Slov.

Čiešieř, e, m. = číšník. Bhm. hex. 830.

Čieška, y, f. = číše. Bhm. hex. 43L,
Rozk. R. 82., P. 1897.

Čiešník = číšník. Gb. Slov.

Čieště, čiešče, kompar. k často (častěji). St.

Čieti, čnu. Czela syna — počala. Gb.
Slov.

Čiga, y, f. = Číha? Slov. Czam. Slov. 121.

Číha, y, f. = vlk, Kreisel (dětská hračka).
Aqu Gb. Slov., Vinař. Verg. Aen. VII.