Předchozí (37)  Strana:38  Další (39) |
|
|||
38
|
|||
|
|||
Červánky. Vz Čes. 1. XII. 455. Jsou-li
č. v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen. Ott. Kal. 1904. Červen. Je-li č. studený, krčí sedlák
rameny. Vlhký a teplý č. obohacuje rolníka. Netřeba Boha v červnu o déšť prositi, přijde hned, jak začnem sena kositi. Ott. Kal. 1904. Sr. Črven v Mš. Slov. Cerveňák, a, m = vojín v červeném obleku.
Tbz. V. 9. 302. Červenec = červen až do XV. stol. a
Červen = červenec. Je-li v Č-nci déšť a slunečno, bude v příštím roce bohatá žeň. Jaký jest č., takový bude příští leden. Mží-li v č-nci, následuje pak hezké a suché počasí. Červeníce, e, f, pole u Hor. Ůjezda.
Čas. mor. mus. III. 131. Červenik, u, m. Č-ky = dobré houby.
Slez. Vyhl. II. 224. Červenka, y, f. = červená půda. Tbz.
III. 2. 400. Červenobočný koráb. Msn. Od. 129.
Červenokahátník, a, m. = červem) husar,
Tbz. V. 6., 237., komediant. Jrsk. III. 323. Sr. Červeňák. Červenokmenný. Č. sosna. Jrsk. V. 113.
Červenopeřice, e, f.. vz Perlín (ryba),
Ott. XIX. 490., 941. Červenosti = červená stavba. Prohlédněme
ty č-sti z blízka. Guth. Caus. 96. Červený jak. Byla červená, jako když
šeptá ženich nevěstě u stolu o svatbě, jak ji má rád. Tbz. V. 6. 429. Č. jako katův plášť. Tbz. V. 6. 263. Č-ná jako měděný kotel. Světz. 1895. 318. Plotna Č-ná jako pentle. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 176. — kde. Byl č. po tváři jak brabenec. Zvon III. 719. — Č. nemoc ženy = čmýra. Bib. (Mus.
1877. 628. ). — Č-né = pivo. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140. Červíček, čka, m. Ani toho červíčka p.
Bůh darmo nestvořil. Rizn. 167. Červině, ě, f. = kráva červená. Dšk.
Km. 16. Červinka, y, f. = červená půda. Kšť.
Lid. 9. — Č. Otak., básn., nar. 1846. Vz Flš. Písm. 708. Červka, y, f. Owczie č., cauda catti. Mam.
F. 71b. (Mš. ) Červojedlý. Č. dřevo, rakev, máry. Tbz.
III. 2. 227., II2. 250., V. 6. 319. Č. přihrádka (od červů vyžraná). Ib. III. 2. 27. Červotok, u, m., nemoc. Když má do-
bytek č. Vyhl. II. 62. Červovka, y, f. = hlístka, nemoc hor-
níků v uhelných dolech zavlečená z Uher a Německa, původně z Aegypta. Vz Nár. list. 1903. 345. 3. Cekati — pěstovati něco, hleděti si něčeho.
Dal. (Pel. III. ) Česko, a, n. = Čechy. V Česku a na
Slovensku. Krok I. a. 11. (1821. ) Neujalo se. Českočtenář, e, m. — Čtenář českých
spisů. V. Pohl. Špatné slovo. Českofeudální. Nár. list. 1903. č. 284. 1.
Českofrancouzský. Nár. list. 1904. 22. 3.
Českorakouský. Č. pomezí. Tbz. V. 9.
183. |
Českoslovanština, y, í. Msn. Od. II.
Český. Pro české utěsenie těla těchto
dědicóv svatých do Prahy přinesl. Pulk. Lobk. k. 34. V hor věnci leží Český kraj jak pozlacená, stará báj. Vrch. Doj. 167. — Č. = rázný, statečný. Čerti, bojíce se sv. Prokopa, mluvili: Český člověk naanámi jest. Hrad 13a. 4. (Mš. ) Česnekuvica e, f. = česneková polévka.
Mtc, 1902. 112. Sr. Česnekovice. Česrati = čechrati, krämpeln. Vz Gb.
Slov. Česť. Vzal od něho kóň ctí (darem). Půh.
Frase a zvláštní formy vz v Mš. Slov. Čěsť = čiesť, část. Gb. Slov.
Češť = čísti. Na Hané. Šb. D. 47.
Češák, a, m. = čiešieř, picariator. Tk. M.
r. 183. Češe = Češi. Hor. Sb. D. 42.
Češka, y, f. = číška (zdrobn. číše). Gb.
Slov. Čéškový vak sliznatý, bursa mucosa pa-
tellaris. Ktt. Čéšník, a, m. = číšník. Gb. Slov.
Češský = český.
Čétat = čítati. Na Hané. Sb. D. 52.
Četena, y, f. = jehličí haluzka. Slez.
Vyhl. II. 16. Sr. Četina. Četice, e, f. = čepice. U Vys. Mýta. Jir.,
Šb. D. 27. Četinka = ščetinka, četina. Brt. P. n. 959.
Četnoveselný koráb. Msn. Od. 113, 310.
Četovoda, y, m. = vůdce čety. Nár. list.
1903. Četyce, e, f. = čepice. Litomyšl. Čes. 1.
XIII. 251. Či, čili. Tázací částice či, čili na Do-
mažlicku neznají. Vz Kbrl. Džl. 24. Číbek, bku, m. — pipet, fík (palcem uka-
zovaný). Dávali mu č. Tkadl. Čičena, y, f. = kočka. Brt. P. n. 1194.
-čičí příp.: chlapčičí, holčičí škola. Kbrl.
Džl. 15. Čiči, čičiči = kočka (v dětské řeči). Us.
Čidlozpyt, u, m., Aesthesiologie. Ktt.
Čiecha, čěcha, y, f. = číška v koleně,
Kniehöhle. Gb. Slov. Čiepě (čěpě) = čepě, ěte, n. = ardea,
volavka, Reiher; jinde turdela, Amsel, Drossel. Vz Gb. Slov. Čierka, y, f. = čírka, Krikente. Vz Gb.
Slov. Čies vz Čís 3.
Čiesa y, f., vz Čísa. Ž. kap. Deut. 32. 14.
Čiesnosť, i, f., subtilitas. Rozk. P. 1438.
Čiesný = tukový, Mark., — z čies (číš). Vz
Gb. Slov. Č. obeti. Ž. pod. kap. 65. 15. Čiesť, i, f. = část. Vz Gb. Slov.
Čiešě = číše. Vz Gb. Slov.
Čiešieř, e, m. = číšník. Bhm. hex. 830.
Čieška, y, f. = číše. Bhm. hex. 43L,
Rozk. R. 82., P. 1897. Čiešník = číšník. Gb. Slov.
Čieště, čiešče, kompar. k často (častěji). St.
Čieti, čnu. Czela syna — počala. Gb.
Slov. Čiga, y, f. = Číha? Slov. Czam. Slov. 121.
Číha, y, f. = vlk, Kreisel (dětská hračka).
Aqu Gb. Slov., Vinař. Verg. Aen. VII. |
||
|
|||
Předchozí (37)  Strana:38  Další (39) |