Předchozí (38)  Strana:39  Další (40)
39
377. — Č. Karel, básník, nar. 1866. Vz Vset.
Vset. 308.
Čihůvka, y, f., vinohrad u Bzence. 1724.
Mtc. 1903. 18.
Čich. Měřidlo vnímavosti čichu, Olfacto-
meter. Ott. XVII1.
Čichna, y, f., les u Kojetic. Čas. mor.
mus. III. 131.
Čichojemnosť, i, f. J. Uhlíř o Jabl. 15.
Cichosloví, n. = nauka o čichu, Osmo-
logie. Ott. XVI1I.
Čila, číla, y, f. = chvíle, Weile. Gb.
Slov. Sr. Rozpr. fil. 31., 32.
Čilinda, y, f. = tenká luska. Dšk. Km. 26.
Čilohbitý ovad. Msn. Od. 333.
Čilý, vivens. Č. Bóh (stará glossa). Vz
List fil. 1901. 444. O č. sr. Mš. Slov.
Čin. Tvary, významy a frase vz v Mš.
Slov. — Č. — řez (uvnitř). V činu zdá se
být ta koža dobrá. Val. Čes. 1. XI. 179.
Činčaravý vrabec (křičící: činčarara).
Hlavn. 67.
Činčí = hezká věc (v dětské řeči). Us.
Činějník, a, m. = činitel. Gb. Slov. Sr.
Činěník.
Čiňek, ňka, čink, a, m. = kdo od pěti
předků urozen jest. Vz Gb. Slov.
Činěník, a, m., Factor. Ev. olom. 142.
(Jir. ) Cf. Činějník.
Činěžný peniez. Ev. olom. Mat. 22. 19.
Činiti, tvary, vazby a frase vz v Mš.
Slov.
Cink, vz Čiňek.
Činodějce, e, m., negotiator. Gb. Slov,
Činodějský = působící, wirkend. Gb.
Slov.
Činoherní novinka, Nár. list. 1885. 101.,
společnost. Lit. I. 235.
Činopad, efficax. Gb. Slov.
Činorodný čas. Kká. Sión I. 48. Vz
Činorodý.
Činorodosť, i. f. Nár. list. 1904. 36. 2
Činovatedlný, causalis. Č. spojka. Gb.
Slov., Slov. Klem. 3a. (Mš. ).
Činový ze subst. čin, activus. Gb. Slov.
Činuchtivosť, i, f. Stan. I. 6.
Čípek, pku, m. Č. v ženské pochvě. Vz
Ott. XX. 13. — Rozštěp měkkého patra a
čípku úplný, staphyloschisis, neúplný, sta-
phy. locoloboma. Ktt.
Čipera, y, m. = čiperný člověk. Jrsk.
XII. 242.
Čiperati = čpýrati. Gb. Slov.
Čiperný = čilý, dychtivý. Ta je do vdá-
vání č-ná. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.
Čiř, e, f. Zespod vyplývá vody číř. Msn.
Od 91.
Čiřicový, čiřičný. Č. jablka, ortiva, hor-
tiva, hortensia, zahradní. Vz Gb. Slov. a
násl.
Čiřičevý. C. jablka. Rozk. R. 71. (Mš. )
Čiřičný = čiřičevý. Č. jablka, hortensia
tnaja. (Mš. ). Sr. Čiřicový.
Čiřinčiti. Koroptve č -čí. Nár. list. 10. /3.
1901.
Čiro, schier. Nad něčím č. žasnouti. Nár.
list. 1884. č. 297.
Čirochmurný. Č. noc. Msn. II. 169.
Cirokový meč, štít. Msn. II. 53., 217.,
Od, 120.
Círonahý Odysseus. Msn. Od. 93.
Círopouhý
mok. Msn. Od. 31.
Čirotemný. Č. loď. Msn. II. 89. (μελαι, -
νάίον tni νηών).
Čirotučný vepř. Msn. II. 160.
Čírťas, jm. louky. Sbor. slov. VII. 115.
Čirý. C. pravda (holá). Vodička. Sr. Mš.
Slov.
Čís 3., vz Čieš.
Číselník, u, m. Vz Ott. IX. 990b.
ťísliti- Léta naše číslena budú (medita-
buntur). Ž. kap. č. 89. 9.
Číslo. Čtyři a dvacet mil. Mill. 58· — 64
vězňů. Tk. XII. 209. (Mnozí učí, že se mají
čísti dříve desítky. ) — Kterak veliké jest
číslo (počet) lidí ve všem světě. Chč. S. L 8b.
Č. = způsob. Nesuď jich sám podle svého
smyslu, čiň podle starého dobrého čísla
s otázáním ctných synů. Rada (Mš. ).
Čistařstvo, a, n., Alchymie. Gb. Slov.
Čistec, stce, m. stannum. Bhm. hex. 141.,
Rozk. R. 76., Pror. ol. 10b. 2. Č, herba bona.
Mam. F. 71b. 2. (Mš. ).
Čistel?, nějaký pták. Gb. Slov.
Cisternový = cisternový.
Čísti. Tvary a doklady vz v Mš. Slov.
Čisticí stroje v cihlářství. Vz KP. IX.
121. nn.
Čistič, e, m. Č. plynu (přístroj). Ott. XIX.
956.
Čistina, y, f. Skalnatá č. = vrch čistý, bez
lesa.
Čes. 1. XII. 384.
Čistna, Čistma, y, f. Alchymie. Gb. Slov.
Čistobásnický. C. cena. Lit. II. 611.
Čistodržec, žce, m nějaký pták. Gb. Slov.
Čistohlasný. Č. Slovanka. Koll. v Kroku
I. c. 35.
Čistokový. Č. třínožka. Msn. Od. 223.
Čistomilec, lce, m., nějaký kámen. Gb.
Slov.
Čistomoký. Č. oběť Msn. II. 29., 62.
Č. víno. Msn. Od. 353.
Čistomytý plášť. Msn. Od. 120
Čistonit. Kázal je č— ty svléci. Pass. 110.
Čistovniti. Kněz č. stojéše. Dal., Pulk.
(Mš. ).
Čistořízý. Č. Isis. Škd. F. 26.
Čistorokotný hlas (cikad). Msn. II. 48.
Čistotě. Č. býti. Št. Er. 75. (to má Brt.
za prostý lokal způsobu. ČMM. ΙI. 44. ).
Čistotně, vz Čistotný.
Čisťoučký. Dšk. Km. 37.
Čisťounce červený Tbz. V. 9. 301.
Čistovanit. Na jedné posteli v čisto-
vaniti beze všech šatů postižen s ní. Wtr.
exc. Vz Čistonit.
Čistovodý. Čistovodá lázeň. Lit. II. 8.
Čistovzdušný Boreas. Msn. II. 361.
Čistý. Ľahko byť čistým, kým do blata
neideš. Rizn. 168. — jak. Mé svědomí jest
čisté jako slunce. 1614. Hrubý 209. Sr. V.
1268., Mš. Slov.
Čisuľa = tisavá kráva. Orava. Sb. sl. 1901.
185.
Čiščenie rr čistění. Gb. Slov.
Čiščí = čistší, zastr. Hugo 42.
Číšníkovati někde = býti číšníkem. Us.
Předchozí (38)  Strana:39  Další (40)