Dekoratér, a, m. Nár. list. 1903. ě. 154. 13.

Dekoratívnosť, i, f. D. dřevěných staveb.
Čes. 1. XII. 322. Zajímavá d. v krajinovém
obraze. Nár. list. 1903. č. 134. 13.

Dekret, u, m. = prsten. Val. Vck. Vset. 362.

Dél, e, f. = déle, dálka. Gb. Slov. Ta roz-
sedlina má na dýl tři lokty. Pref. 29.

Dělač, e, m. D. dešťů. Emin. 120.

Dělaj, e, m. Na svátek sv. Dělaje — ve
všední den. Ml. Bolesl. Ges. 1. XIII. 176.

Dělati — pracovati. — jak: o strhání.
Čes. 1. X. 444.

Déle, adv., länger. — D., e, f. = déka.
Vz Dél. Gb. Slov.

Déleji m. déle. Čen. Z. 125.

Delen, u, m., z fr. delaine, vlněná látka.
Nár. pol. 1896.

Delessit, u, m., nerost. Vstnk. XI. 835.

Deležance. Věst. XI. 1.

Delší, fem. delší, n. delše, kompar. tvaru
jmenného, a delší kompar. tvaru složeného
k positivu dlouhý. Gb. Slov. Kdoby na vzróstu
délí byl než měl. Pulk. Klem. k. 11. Jest délí
než třicft noh. Modl. (Mš. Slov. ).

Delikátnosť, i, f. Zr. Kom. 118.

Delikátně sympatický. Nár. list. 1903.
317. 21.

Děliti se = opadávati. Letos je sucho,
ovoce se dělí. Kšt. Lid. 9.

Délka. Sr. Lind. 31.

Délmo = na dél, der Länge nach. Křížkův
Lat. slov. u slovesa contexo. (Mš. ).

Dělně pilný. Msn. II. 343.

Dělní vůz (na dílo). Čern. Z. 276 (1652).

Dělnický. D. hospodářská a bytová banka,
hospodářství. Nár. list. 1903. č. 284. 22.

Dělný = do díla. D. sáně. 1743. H. Jir.
Sr. Dělní. — D. = všední. D. den. Št. Er. I.
55., Us.

Dělo. Sr. Lind. 31.

Děloha, matrix. Rozk. P. 1220. D. dětská,
uterus foetalis (infantilis), d dvojitá oddě-
lená, přepažená, uterus duplex separatus
didelphys, dvourohá, dvojitá oddělená, pře-
pažená, u. bicornis duplex separatus, jedno-
duchá, prostá, u. simplex, křivosť d-hy,
Schiefheit des Uterus, ohnutí d-hy stranou,
lateroflexio (latoflexio) uteri, rozříznutí (řez)
d-hy, hysterotomia, sklon d-hy stranou, la-
teroversio (latoversio) u-ri, pravé, levé ústí
vejcovodové d-hy, orificium tubae uterinum
dextrum, sinistrum, utvoření d-hy, Colpo-
plastik, výhřez d-hy, hysteROcele, d. zakrnělá,
zakrsalá, uterus acollis et paroicollis, zánět
pobřišničního pouzdra povlaku d-hy, perime-
tritis, zánět dělohy cévnatý, metritis vascu-
losa, zánět d-hy dužnicový (z. dužniny dě-
ložní), metritis parenchymatosa, změkčelosť
d-hy, hysteromalacia, ztrnutí d-hy, hystero-
katalepsia. Ktt.

Dělopalba, y, f. Kká. Sion. I. 219.

Děloviště, ě, n. Ostrov vypadal jako d.
na vodě. Stan. I. 166.

Děložní bolesť, Hysteralgie, hostec, rheu-
matismus uteri, strnutí, tetanus uteri, trhlina,
ruptura u-ri, ústí (zevní branka), orificium
uteri externum; dužnicový z. hrdla děložního,
metritis parenchymatosa colli, rozsáhlý oto-
kový (hnisavý) zánět děložní, metritis phleg-

monosa diffusa, ohraničený zán. d., m. circum-
scripta, syrovatečný z. d., m. serosa, z. d.
výpotkový, s výpotkem, m. exsudativa. Ktt.

Demagnetovati = odmagnetovati. Lind. 32.

Démantně. Kde hvězdy d. rozkvetaly.
Zr Let. II. 17. D. kmitati. Ib. III. 82.

Démantokop, a, m. — kdo kope po dé-
mantech Hol. Met. I. 83. a j.

Dembový — dubový. Slez. Vyhl. II. 94.

Demokratisovati co: vědu Lit. I. 32.

Den. Lepšie je (království České) ode
dne ke dni. Kar. 29. — Sr. Mš. Slov.

Deňa, ě, f. = dýně. Lišeň. Čes. 1. 1902. 435.

Denacionalisace, e, f., lat. D. Rusů. Nár.
sbor. VIII. 153.

Denaturalisovaný líh. Us.

Denaturateur, a, m. — kdo denaturuje
líh Nár. list. 1904. 114. 17.

Dénkový (dýnkový) čepec jest složen ze
tří částí. Vz Čes. 1. XII. 200., Půlkový.

Denníkovitý zápisek. Vlč., Lit. II. 2. 83.

Dennodenně = každodenní. Žel. Brod. Čes.

1. XIII. 28.

Densimetr, u, m. Sr. Strh. Mech. 476.

Deňuvý = dýňový. D. jádro. Lišeň. Mtc.
1902. 444.

Depolymerisační mohutnosť. Vot. 250.

Depolymerisovati co: vodu. Vot. 197.,
248., 250.

Depositi, n., depositum. V d. něco uložiti.
Mart. S. Před. Xí.

Depsati — šlapati. Depsala jsem na něj,
co jsem v noze síly měla. Sá. Prost. II. 172.

Deptati = choditi. Učili děti d. Slez. Vyhl.

II. 230.

Děravitý = děravý). Což nenie děravito,
musí býti probito. Baw. Ezop. 2576.

Děravý. Je jako d. sud, pije jako d. sud.
Zvon III. Darmo dúchať do děravého měcha.
Sbor. slov. VII. 129.

Derazka, y, f. = otýpka posekaného haluzi.
Mtc. 1902. 6.

Děrek, rka, m. = dědek. Džl. Čes. 1. XI.
70., Kbrl. Džl. 5. Sr. Děreček v 1. Přisp. 53.

Derelie — hostina na ukončenie priadko-
vých večierkov. Slov. Czam. Slov. 123.

Deřiti koho — udeřiti. Msn. Od. 264.

Derlavý, vz Derlivý v II. Přisp. (Výb. I.
1149. ).

Děrolez, a, m., nadávka nuzařům. Tbz. V.
5 54.

Děrovati, lochen, durchlöchern. Lind. 33.

Derstvo, a, n., rapina. Z. kap. 611. 11.

Desat. Připravíc zem o mnoho desat
tisic zl. Z rakovn. knih svěd. Wtr. Aby tu
sám desát mohl živ býti. Háj.

Desátek drobný ·. konopě, len, hrách, čočka,
vika, zelí, proso. Mtc. 1904. 40.

Desater, vz Desaterý.

Desátník, a, m. = představený desátku
(okresu v Praze). 1607. Schulz. 53.

Desaťročie, decennium. Czam. Slov. 169.

Deserterství, n. Vědecké d. Osv. 1896.
1029. — Mrší. Obrz. 162.

Deset. Vz Mš. Slov.

Desetiročnice, e, f., Decennalfest. Nár.
list. 1885., č. 330.

Desetistrun, u, m. = žaltář (struněný ná-
stroj. ) Dolen. 65. Vz násl. Desetstrunný.