Desetstrunný žaltář. Ž. kap. 91. 4. (MŠ. ).

Desetrytieřný, decurio. Gb. Slov.
Děsidlo, a, n. D-dly kalouchy plašíval.
Škd. F. 145.

Desietník, a, m. = desátník. Chč. S. II.
276a.

Desinfekční ústav. Vstnk. XIII. 386.

Desinfektor, U, m. - přístroj k desinfikování.
Vstnk.

Desinfikovati, desinficieren. Jind. 33.

Desinformace, e, f. Nár. list. 1904. 111. 9.

Desítikoruna, y, f. = zlatá mince platící
de et kornn. Us.

Desítimuchový. D. krajky. Vz Krajka.

Desítipán, a, m. D-pánové = menší soud-
cové, kterým slušel soud o dluhy. Světz.
1890. 509.

Desítisoudce, e, m. Tk. XII. 239 Sr.
Desítipán.

Desítiúhelný, zehneckig, dekagonal. Jind.
33.

Desítiveslice, e, f., loď. Kubl. 191.

Desítka, y, f. = zub. V zloděj. mluvě.

Deska, dska. Sr. Mš. Slov., Jind. 33., KP.

IX. 261. Desky památné (žluté, lvové, čer-
vené), půhonné (bílé, modré, lvové, červené,
černé). Vz Arch. XIX. 478. nn. O kladení
do desk (v starší době) vz Arch. XIX. 494.

Desknatka, y. f. = plot z desek (prken).

Deskomet, u, m. = házení diskem. Msn.
Od. 112.

Deskovrhý příboj mořský. Msn. II. 41.

Desný = pravý, na pravé straně ležící,
δεξιός. D. bradavka (na prsou). Msn. II. 71.

Děsoplodný. D. masky Eumenid. Zr. Čer.
297.

Desorganisovanosť, i, f. Nár. list. 1903.
č. 161. 13

Desorganisovati co. Nár. list. 1903.

Desorientovati. Nár. list. 1903. č. 207. 17.

Desoxyguanin, u, m., v lučbě. Vstnk.

X. 591., XI. 131.

Desoxyxanthin, u, m., v lučbě. Vstnk.
X. 591., XI. 131.

Destillace rtuti. Strh. Mech. 509.

Deščnička, y, f. = dřevák. Gb. olov. D.,
calops. Rozk. P. 2416.

Deščný = deskový, Brett-. Gb. Slov.

Déšť. Za prudkým dažďom krásne slniečko
nastáva (po svádě pokoj). Rizn. 168. Ne-
třeba o d. prositi, přijde, jak začnou kositi.

Deštitel, e, m. = kdo deští. Stan. ΙΠ.
134.

Deštná, e, f., hora v Orlických horách.
Jrsk. XXII. 164, Dost. Pov. 235.

Deštníkovitý. D. akát. Stan. III. 87.

Deštný, byl rybník u Petrovic. Čas. mor.
raus. III. 131.

Děšto = ježto. Gb. Slov.

Deštopambu = dejž to p. Bůh. Čes. 1.
X. 466.

Děštoslibný mráček. Nár. list. 1885. č.
114.

Děťátkový. D. krajky. Vz Krajka.

Dětečský = děcký. Alx. V. 2287.

Dětinčí peníze = sirotci. Č. Třeb. Čes.
I. XII. 227.

Dětinnosť, i, f. = dětinská mysl. Sld.
Kor. 171.

Dětinskosť, i, f. = dětinnost. Mš.

Dětinštěti, ěl, ění = stávati se dětinským.
Zvon IV. 74.

Dětiště, ěte, n., pl. dětišťata = dítě. Žel.
Brod. Čes. 1. XIII. 28.

Dětitko, diťatko, a, n. Hauer 8

Děťo, a, n. = dítě. Hauer 8.

Dětský. Hra na d. pochod. Vz Sbor. slov.
1900. 182. Vyrostl již z dětských let. Msn.
Od. 17.

Děuka, y, f. = děvka. Us. ve vých. Čech.

Devatero, člověk haby bul na d. (mí-
stech; o velikém zaměstnání). Hruš.

Devatset = devět set. Gb. Slov.

Děvče. D. jako višně, jako růže pichlavá;
To je d. jako mník, lusk, jako dobrá ho-
dina. Čes. i. XII. 307., 308. To je d. jako
květ, paty jí mluví; D. jako květ a plné
jako lusk. Čes. 1. XII. 307., Zvon IV. 103.

Děvčeti, el, ení — stávati se děvčetem,
pannou čes. 1. XIII. 89.

Děvčetství, n. Hyna. Vz Čad. 115.

Děvčí = dívčí.

Děvčin, a, o = dívce náležející.

Děvečka = dívka. Tlustý pes, bílej dřez,
vypraná handra děvečku vdává. Ml. Bolesl.
Čes. 1. XIII. 178.

Děvečník, a, m. Mädchenschänder. Gb.
Slov.

Děvečnosť, i, f. = panenství. Gb. Slov.

Děvečství, n. = panenství. Gb. Slov.

Deveř, socrus. Ev. olom. 289. (Luk. 12·
53. Jir. ), Půh. br. 11. 102. (1407. ), IV. 246
(1466).

Deveřec, řce, m. zdrobn. deveř. Gb.
Slovn.

Devesel, e, m. = devětsil. Přijdeš tam
prý na kořen d-le, jenž na místech těch
roste. Co z něho dobudeš, nasbíráš do bí-
lého zánovního šátku a v tajnosti domů
odneseš, kdež to za spánku toho, jehož se
týče, pod domácí práh světnice zakopáš.
Ale při tom nutno u olše odříkávat, co tu
napsáno. Sá. XVII. 220. Kopám, kopám
devesel, má duše se nevesel! Jak se jeho
mléko pění, nechť se srdce toho mění, jenž
nevinně mne zavrhuje. Pročež volám z vyšší
moci kořen tento ku pomoci, by odpomohl
všemu zlému a pokoj vrátil domu mému.
Sá. XVII 223.

Devěsil, e, m., místo devětsil (devět sil)
Rozk. P. 750.

Devětsil, lopušice, petasites, rostl. Vz
Ott. XIX. 598. a sr. Devěsil, Devesel.

Deviace, e, f., lat. D. molekulárna. Vot·
77.

Devietník, u, m. = devítník.

Devítigrošíčkový. D. krajky. Vz Krajka.

Devítihrotý kultivator. Nár. list. 1904.
135. 22.

Devítiročák, a, m. = vůl devítiletý. Msn.
Od. 143.

Devítistrunný. D. lyra. Tbz. XVI. 216.

Devítky, vz Krajka.

Devítník. Pěkný-li čas tu neděli po
d-ku, bývá teplo i o masopustních dnech.
Ott. Kal. 1904.

Děvkon v VII. 1229. oprav v: Děvkona.