Dividendový. D. hodnoty, odhad, taxace,
papír, kupon. Nár. list. 1903. č. 161. 13.,
č. 177. 5., č. 161. 13.

Diviti se nad čím. Hus II. 24. — čemu.
Chč. Post. 26a. — o čem = proč. Bratří
divili se o umění Josefovu. Joz. F. 18. (Mš. ).
— z čeho. Baw. Ar. v. 4266.

Divizna. Kořen d-ny čistí krev, květ
mozek alistí kůži; Proti křečím jest odvar
d-ny ve víně prý lékem neklamným; Kořen
dny zapuzuje černé myši. Nár. list. 1903.
č. 285. 3. Sušený květ d-ny pomáhá při
plicních nemocech, nakuřování d-nou a ou-
ročníkem nebo solníkem jest nejlepším pro-
středkem. Ib. Sr. Rozk. P. 776., Petrův.

Dívka. Dievky jedna ako druhá samí
anjeli — pred sobašom. Rizn. 168.

Divnieř, e, m, nejaká ryba.

Divník, a, m. = skřítek, diblík. Baw. Ar.
v. 5449.

Divnojazyěný. D. Karové. Msn. II. 43.

Divnorozenec, nce, m., μοιρηγένης. Msn.

II. 49.

Divočenec, nce, m. On je d Hoch. 134.

Divočina, y, f. = divoký, nevycepovaný
život. Kom. Did. 237.

Divočství, n. = divokost. Gest. Rom. 49a.
(Mš. )

Divoděsný. D. krása. Kká. Sion. II. 225.

Divohledný lev (divoce hledící). Msn.
Hym. 37.

Divohlučný břeh, Zefyr. Msn. II. 365.,
417.

Divohřmotný. D. bitva, Man. II. 199.
vojna. 1b. 126.

Divojasný. D. tvář. Kká. Sion I. 191.

Divokoromantický skalní útvar. Vzáj.
I. 70.

Divokrásně. Zr. Čer. 26.

Divoký. D. dřevo = harmonika. Us. Je
d-ká jako kůň šílený a hned kope. Zvon

III. 225. — D. lovec. Vz Kšť. Poh. 119.
Divoplod, u, m., semecarpus, Tintenbaum

Vz Ott XXII. 826.

Divořevný (divoce řvoucí). D. lev. Msn.
Hym. 39.

Divorůzný. D. výzdoba. Kká. Sion I. 70.

Divoryčný. D. válka. Msn. Od. 169.

Divostrašný. Msn. II. 142.

Divotajný. D. sklepení. Kká. Sion. II. 98.

Divotvůrce, e, m. Tbz. V. 9. 115. Vz
Divotvorce.

Divotvůrčí pověsť. Tbz. V. 9. 73.

DivOUS, a, m. — dítě divoké ženky. Jrsk.
XIII. 3. 135. Také: věstík, podvrženec. Vz
Kšť. Poh 93, I. Přisp. 56.

Divovichr, u, m. = divý vítr. Msn. Od.
346.

Divozářný oheň. Msn. II. 221., 388., 390.

Divožárný oheň. Msn. II. 418.

Divoženky. Vz Čes. 1. XI. 119., 397.
422., XII. 39., XIII. 31.

Divý. D. ženy. Vz předcház. Divoženky,
KSť. Poh. 80. D. muži lesní. Vz ib. 110.

Díže. Je-li v díži zaděláno na chléb, ne-
smí se ubrati z těsta a nésti někam přes
pole, jinak by z té díže už nikdy chléb se
nepovedl. Mtc. 1. 1897. 63.

Djeťa = dítě. Slov. Šb. D. 69.

Dkáti = tkáti. Baw. J. v. 309.

dl m. rl: Kadlík m. Karlík. Sb. D. 22.
Místo l: škudlina m. skulina. Jir.

dla m. la: kvíčadla, píšťadla, cvrčadla.
Us. místy. Mš.

-dla příp.: vidla (nad osnovou). DŠk.
Km. 12.

Dlabač Jan Vz Lit. I. 908.

Dlabatka, y, f., die Stoss-, Stichaxt Jind.
36.

Dlabina, y, f., das Speichenloch. Jind. 36.

Dlaha, y, f. = dýmka červené hliněné
hlavičky se zahnutou troubelí z měkkého
dřeva. Jrsk. XIII. 3. 144, Zvon II. 75.
(Jrsk. ).

Dlakoš, e, m., ondatra, hlodavec z Čeledi
hrabošů. Vz Ott. XVIII. 768.

Dlaň = čtyry prsty vedle sebe položené,
ta širokosť slula dlaň. Jir. Prove. 47.

Diana, y, f. = blána (lýko). Volyně. Čes. l.
XIII. 123.

Dlaňový. Dlouhý sval d-vý, musculus
palmaris longus. Ktt.

Dlaška, y, f. = puchr. Čes. 1. XIII. 29.

Dlatebný - ryjecký, Ciseleur-. Gb Slov.

Dláto. Sr. Jind. 36.

Dlaviti = tlačiti, škrtiti. V noci mě okovy
dlaví. Baw. Ezop. 2608.

Dlažba. Sr. Jind. 37. D. v domech: ka-
menná (z lomeného kamene, z kamene kost-
kového, z kamenných ploten), cihelná (le-
žatá, stojatá), z cementových plotniček atd.
Vz KP. IX. 293.

Dlažbokový dům. Msn. Od. 192.

Dlaždice, e, f D. šesti-, osmihranná,
reliéfovala. Vz KP. IX. 148. D. pecní, sou-
sedky, topinky. Vz KP. IX. 269.

Dlažiti. Rytíř svého vraha sečbú dlaže,
uzře... Baw. Ezop. 3117 (Mš. ). — D. v L
245. za Dlažně polož před: Dlaživo.

Dle, e, f. = délka, longitudo. Mill. 119.,
5a., 18a. a j.

Dlé, é, n. = délka (ve vedle, podlé). Gb.
Slov.

-dlí příp. zábradlí (sr. řebřadlo), tředlí.
Dšk. Km. 12.

-dlnice, příp.: vražedlnice.

-dlník, příp.: kouzedlník.

-dlnosť, příp.: prozřetedlnosť, pohodlnost
Mš.

-dlný, příp.: zřetedlný, spravedlný, po-
hodlný. Mš. Ve spisech Husových vz List.
fil. XXVI. 458.

-dlo, konc. ve spisech Husových. Vz List.
fil. XXVI. 450.

Dlo, a, n., ilium; ilia slabiny, vnitřnosti.
Rozk. P. 1229.

Dlouhatanancký = velmi dlouhý. D. ne-
moc. Dšk. Km. 38.

Dlouhavožalný. D. smrť. Msn. Od. 165.

Dlouhodílný. D. noc. Zub. Még 43

Dlouhohřívý kůň. Jrsk. VI. 481., XXVI.
339.

Dlouhojazyčný. D. vrána. Škd Od 75.

Dlouhokadeřný. D. hlava, Škd. F. 127.,
muž, Ib 4., druh. Msn. Od. 33.

Dlouhokalíšek, šku, m., ptilidium, druh
mechu. Vz Ott. XX. 948.



	50

	Dividendový. D. hodnoty, odhad, taxace, papír, kupon. Nár. list. 1903. č. 161. 13., č. 177. 5., č. 161. 13. Diviti se nad čím. Hus II. 24. — čemu. Chč. Post. 26a. — o čem = proč. Bratří divili se o umění Josefovu. Joz. F. 18. (Mš. ). — z čeho. Baw. Ar. v. 4266. Divizna. Kořen d-ny čistí krev, květ mozek alistí kůži; Proti křečím jest odvar d-ny ve víně prý lékem neklamným; Kořen dny zapuzuje černé myši. Nár. list. 1903. č. 285. 3. Sušený květ d-ny pomáhá při plicních nemocech, nakuřování d-nou a ou- ročníkem nebo solníkem jest nejlepším pro- středkem. Ib. Sr. Rozk. P. 776., Petrův. Dívka. Dievky jedna ako druhá samí anjeli — pred sobašom. Rizn. 168. Divnieř, e, m, nejaká ryba. Divník, a, m. = skřítek, diblík. Baw. Ar. v. 5449. Divnojazyěný. D. Karové. Msn. II. 43. Divnorozenec, nce, m., μοιρηγένης. Msn. II. 49. Divočenec, nce, m. On je d Hoch. 134. Divočina, y, f. = divoký, nevycepovaný život. Kom. Did. 237. Divočství, n. = divokost. Gest. Rom. 49a. (Mš. ) Divoděsný. D. krása. Kká. Sion. II. 225. Divohledný lev (divoce hledící). Msn. Hym. 37. Divohlučný břeh, Zefyr. Msn. II. 365., 417. Divohřmotný. D. bitva, Man. II. 199. vojna. 1b. 126. Divojasný. D. tvář. Kká. Sion I. 191. Divokoromantický skalní útvar. Vzáj. I. 70. Divokrásně. Zr. Čer. 26. Divoký. D. dřevo = harmonika. Us. Je d-ká jako kůň šílený a hned kope. Zvon III. 225. — D. lovec. Vz Kšť. Poh. 119. Divoplod, u, m., semecarpus, Tintenbaum Vz Ott XXII. 826. Divořevný (divoce řvoucí). D. lev. Msn. Hym. 39. Divorůzný. D. výzdoba. Kká. Sion I. 70. Divoryčný. D. válka. Msn. Od. 169. Divostrašný. Msn. II. 142. Divotajný. D. sklepení. Kká. Sion. II. 98. Divotvůrce, e, m. Tbz. V. 9. 115. Vz Divotvorce. Divotvůrčí pověsť. Tbz. V. 9. 73. DivOUS, a, m. — dítě divoké ženky. Jrsk. XIII. 3. 135. Také: věstík, podvrženec. Vz Kšť. Poh 93, I. Přisp. 56. Divovichr, u, m. = divý vítr. Msn. Od. 346. Divozářný oheň. Msn. II. 221., 388., 390. Divožárný oheň. Msn. II. 418. Divoženky. Vz Čes. 1. XI. 119., 397. 422., XII. 39., XIII. 31. Divý. D. ženy. Vz předcház. Divoženky, KSť. Poh. 80. D. muži lesní. Vz ib. 110. Díže. Je-li v díži zaděláno na chléb, ne- smí se ubrati z těsta a nésti někam přes pole, jinak by z té díže už nikdy chléb se nepovedl. Mtc. 1. 1897. 63. Djeťa = dítě. Slov. Šb. D. 69.	Dkáti = tkáti. Baw. J. v. 309. dl m. rl: Kadlík m. Karlík. Sb. D. 22. Místo l: škudlina m. skulina. Jir. dla m. la: kvíčadla, píšťadla, cvrčadla. Us. místy. Mš. -dla příp.: vidla (nad osnovou). DŠk. Km. 12. Dlabač Jan Vz Lit. I. 908. Dlabatka, y, f., die Stoss-, Stichaxt Jind. 36. Dlabina, y, f., das Speichenloch. Jind. 36. Dlaha, y, f. = dýmka červené hliněné hlavičky se zahnutou troubelí z měkkého dřeva. Jrsk. XIII. 3. 144, Zvon II. 75. (Jrsk. ). Dlakoš, e, m., ondatra, hlodavec z Čeledi hrabošů. Vz Ott. XVIII. 768. Dlaň = čtyry prsty vedle sebe položené, ta širokosť slula dlaň. Jir. Prove. 47. Diana, y, f. = blána (lýko). Volyně. Čes. l. XIII. 123. Dlaňový. Dlouhý sval d-vý, musculus palmaris longus. Ktt. Dlaška, y, f. = puchr. Čes. 1. XIII. 29. Dlatebný - ryjecký, Ciseleur-. Gb Slov. Dláto. Sr. Jind. 36. Dlaviti = tlačiti, škrtiti. V noci mě okovy dlaví. Baw. Ezop. 2608. Dlažba. Sr. Jind. 37. D. v domech: ka- menná (z lomeného kamene, z kamene kost- kového, z kamenných ploten), cihelná (le- žatá, stojatá), z cementových plotniček atd. Vz KP. IX. 293. Dlažbokový dům. Msn. Od. 192. Dlaždice, e, f D. šesti-, osmihranná, reliéfovala. Vz KP. IX. 148. D. pecní, sou- sedky, topinky. Vz KP. IX. 269. Dlažiti. Rytíř svého vraha sečbú dlaže, uzře... Baw. Ezop. 3117 (Mš. ). — D. v L 245. za Dlažně polož před: Dlaživo. Dle, e, f. = délka, longitudo. Mill. 119., 5a., 18a. a j. Dlé, é, n. = délka (ve vedle, podlé). Gb. Slov. -dlí příp. zábradlí (sr. řebřadlo), tředlí. Dšk. Km. 12. -dlnice, příp.: vražedlnice. -dlník, příp.: kouzedlník. -dlnosť, příp.: prozřetedlnosť, pohodlnost Mš. -dlný, příp.: zřetedlný, spravedlný, po- hodlný. Mš. Ve spisech Husových vz List. fil. XXVI. 458. -dlo, konc. ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVI. 450. Dlo, a, n., ilium; ilia slabiny, vnitřnosti. Rozk. P. 1229. Dlouhatanancký = velmi dlouhý. D. ne- moc. Dšk. Km. 38. Dlouhavožalný. D. smrť. Msn. Od. 165. Dlouhodílný. D. noc. Zub. Még 43 Dlouhohřívý kůň. Jrsk. VI. 481., XXVI. 339. Dlouhojazyčný. D. vrána. Škd Od 75. Dlouhokadeřný. D. hlava, Škd. F. 127., muž, Ib 4., druh. Msn. Od. 33. Dlouhokalíšek, šku, m., ptilidium, druh mechu. Vz Ott. XX. 948.