Dlouhoklasý. D. skupina, scirpus ma-
crotachys. Vz Ott. XXII. 723b.

Dlouhokový meč Škd. Od. 55.

Dlouholebec, bce, m, dolichocephalus,
der Langkopf Ktt.

Dlouholhůtný. D smlouva Nár list
1901. č. 306.

Dlouhormutný. D smrť Msn. Od 286

Dlouhomyslně něco snášeti 1618 Hrubý
229

Dlouhoprsťácký cech (zlodějský) Nár
list. 1902 c 10

Dlouhormutný D smrť Škd Od 19,
37, 172, Msn II 403

Dlouhorukávý. D šuba Hall 261
Dlouhošíjky, rhaphidiidae, čeleď hmyzu
síťokřidlého Vz Ott XXI 647
Dlouhotulejný oštěp, langröhrig, δολί-

χανλος Škd Od 135.

Dlouhouchý oslík Škd F. 182

Dlouhoúzkolebec, bce, m = kdo má
dlouhou, ale úzkou hlavu, dolicholeptocepha
lus Ktt

Dlouhoveselný koráb Škd. Od 62 Sr
Dlouhoveslý

Dlouhovlasý. Škd F 87

Dlouhovleklý žal Slad Rich 146

Dlouhý. I dlouhému dni přijde konec (vše
má svůj konec) Jrsk XXVIII 1 101 D jako
chmelová tyčka Uv Čes. 1 XI 270 —
Dlouhá Lhota — Praha (v zloděj. mluvě)

Dlubání, n = dlabání. Gb Slov

Dlubka, y, f = jamka Čas mor mus
III 122

Dlubně, ě, f, vz Dlubna Gb Slov

Dlubnice, e, f = kuj, palice. Gb Slov

Dluh. Starý d neshnije, musí se zaplatit
Us Nár sbor 1902 19 Kto dlby robí, sám
seba zlobí Rizn 168. O d v starší době
vz Arch XIX 606 — D = povinnost. Lid
by měl poslúchati z dluhu viery Ctič S II
214b

Dlúhák, a, m, longinus (homo), Gb Slov;
spondej D. Gesch ² 306.

Dluhařství, n D se zbaviti (dělání dluhů)
Vin I 106

Dlúhnatý. Uši sú udové zatočiti, dlúhnatí
a otvořití V Rkp lék. Jhr 110b (Mš. )

Dlúhomyšlení, n V 2 Přisp. 39 Dlúho
myslení oprav v: Dlúhomyšlení V postech,
v čistotě, v d Řeči Příbr. Han 55.

Dluhopis, u, m = dlouhé vypsáni. Gb
Slov

Dlúhořečný = obšírný Gb Slov

Dlúhosť, vz Dlouhosť (dlouhá doba) Chč
S I 78a

Dlúhotrpný, longanimis. D. Hospodin
Ž kap č 102. 8

Dluhovati. Panovati, kralovati = býti
pánem, králem atd; ale dluhovati = býti
dluhem? Utvořeno dle němčiny Má

Dlúhověčnosť, i, f. Ev olom 85 181

Dluhůprostý podíl Nár nov 1904 121 17

Dlúhý, vz Dlouhý

Dluza, y, f, mega (inter nomina perso-
narum) Rozk P. 1158

Dlúž, e, f. = dlouž. Veliká d a bíř Pror.
Ezech k 48 (Jir).

Dlúža, e, m, asi — dlouhán Vz Gb. Slov.
I. 260

Dlužně = povinně. Měli d míti velikú vieru.
Chč, Gb Slov

Dlžník, a, m = dlužník. Keby nebylo
d-kov, nebylo by ani úžery Rizn 167

Dlužoba, y, f =dluh Pal Záp. II 13 (Šf)

Dmýchati komu kde. Páni dmychají
sobě nad krměmi Rokyc Post 338a

dn. m mn jednostpan m jemnostpán
Jir — Místo nn: Adna m. Anna Vých. Č.
Šb D 26, Jir.

Dna Léky proti dně, antarthritica Ktt

Dneší = dnešní D > dnešího dne List
hrad č 41 ř 32. (Mš. )

Dno. Je toho ledva na dno čepice (málo)
Mtc 1902 443.

Dnovatý = dnou zlámaný, gichtisch Gb.
Slov

Dnový. My, kteříž dnoví jsmy Ev. olom
142 (qui diei sumus)

Dnozlámaný = dnou zlámaný. Gb. Slov.
Sr. Dnovatý

Dnypr, šp m Dnieper. Jg v Kroku I. d.
145.

Dnyster, šp. m.: Dniester. Jg. v Kroku
I d. 145

Do Vz Mš. Slov.

Doba O významu a frasích vz Mš. Slov
V době reakce lépe za reakce Vz Mtc.
1903 270.

Ďobáček, čku, m = zobáček Mš

Dobítka, y, f, Anregung, vybídnutí. Článek
vyšel teprv po mé d-tce. Hol. Met. II 520 —
Vlč. Lit. II 2. 54

Dobleptati co. Vz Dobleptnout Jrsk. VIII
3 239.

Dobner Gelas. Vz Lit I 908.

Dobnosť, i, f., formalitas. Mark

Dobóřit koho = dobuditi Lišeň Mtc.
1902 236. Vz Dobouřiti

Dobotvorný, epochemachend D. roz-
hraní List fil. Π 314

Dobouřiti Vojny d-ly Tbz. V 9 37.

Dobový = podle doby D. charakter Nár
list 1902

Dobr, vz Dobrý.

Dobraník, a, m, nějaké zvíře. Prešp 495.

Dobře Kdo d činí nezasluhujícímu, jest
jakožto déšť v písku, ježto hyne. Kor. 125

Dobřec, brce, m = dobrý člověk. Gb Slov

Dobrek, brka, m. = mocny človek Gb Slov

Dobřelíbezný XV. stol Uč spol. 1903
III. 31.

Dobřelibý D vůle Fel 79 Sr Dobre-
ľubý v VII. 1231.

Dobřeřečiti = dobrořečiti. Gb. Slov.

Dobřetrpělivý. XV stol. Uč spol 1903
III 31.

Dobrný, adj k debř Gb Slov.

Dobrobytelný D město Msn II 55 112;
dům, výspa Msn Od 53, 129.

Dobrocelosť, i, f. integritas D smyslu
porušiti Krok I! b. 314 (1828)

Dobročince, e, m — dobrodinec Gb. Slov.

Dobroděda, y, f. = dobrodini Gb. Slov.

Dobrodějčí (-drejčí, -diečí) Wohlthäter-.
Gb Slov

Dobrodějník, a, m. Rozk R. 78