Dokudž, quousque. Mill. 76a.

Dokumentárně opřený. Nár. list. 1903.
č. 175. 13.

Dokumentní papír. Vz Ott. XVIII. 183.

Dól, vz Důl a Mš. Slov., Mill. 74a. 213

Doláci = Slováci na pravém břehu řeky
Moravy. Čes. 1. XI. 224.

Dólček, lečku, m. — dolíček. Vz Gb.
Slov.

Dole, e, f. = mor, násilí; s dolí = mocně,
násilně. Zastr. Pel. III.

Doléčení, n., die Nachkur. Krok V. a
105 (1821. )

Doleji lépe: níže (není: n, <hořeji) Vo-
dička.

Dolenín, a, m. — obyvatel dolu. Vz Gb.
Slov.

Dolenošiti se čeho: večera. Nár. list
164. 1900.

Dolian, a, m. = obyvatel doliny. Sb. si
1901. 179. Vz Dolenín, Dóloň.

Dolíčkovaný plech. Ott. XIX. 890.

Dolina, y, f. = kapsa. V zloděj, řeči
Čes. 1. XI 140. Vz Doly. — D. Vlasy sěe-
sati do doliny = přes tváře. Slez. Vyhl.
II. 10.

Dolíka v VI. 91. za Dolika oprav v:
Dolíka.

Dolinka, y, f. Bolí ňa na dolince (v ži-
votě). Val. Čes. 1. XI. 433.

Dolíška, pl.. n. = dolní čásť vsi Zby-
nice Kub. List. fil. 1902. 248.

Dóloň, ě, m. = dolian. Sb. sl. 1901. 179.

Dolučištiti. Brzy by d—štil. Msn. Od
329.

Doluha, vz Nedoluha.

Doly, pl., m. = kapsa. V zloděj, řeči. Vz
Dolina.

Domácí, Pred okrádačom domácim zámky
ani stráže niet. Rizn. 166.

Domácně se k někomu vinouti (přichý-
liti). Fel. 28.

Domácněti kde. Vojáci začali tam už
d. Jrsk. XII. 258.

Domanúti se, vz Domnívati se. MS.

Dometat komu = domlouvati. Val Čes.

1. X. 464., XI. 49, 482., XII., 83.
Dominikánka, y, f. D. sv. Anny. Zbrasl.

76., 148.

Domírati, vz Domříti.

Domisko, a, n., Spatný dům. Kos. Živ.
146.

Domníti se, vz Domněti se a Mš. Slov.

Domnívač, e, m., vz Domněvac.

Domnívaný = očekávaný. Zvěstuji smut-
nou a Vám snad již napřed d—nou zprávu.
Pal. Záp. II. 105.

Domnivý, suspiciosus. Vz Gb. Slov.

Domochranný. Poručil mu d —nou šetr-
nosť. Msn. Od. 28.

Domořiti koho: raněného. Che. S. II.

223a.

Domorodský. D. země africké. Hol. Met,

II. 523.

Domouní, n. = staveni. Stavěl d. Bydž.
Kšť. Lid. 6.

Domovák, a, m. — rodič ze vsi. Dšk.
Km. 28.

Domovina, y, f., die Heimat. Chorobná
touha po d—ně, nostalgia, das Heimweh.
Ktt.

Domovníček, čka, m. = had, který
udržuje v domě štěstí. Vz Kšť. Poh. 37.

Domovník, a, m. Šenkovní d. (kdo mel
dům, ve kterém směl šenkovati). Arch. XX.
15. a j.

Domovný pán. Ev. olom. XXIX. Vz Do-
movní.

Domovodstvo, a, n. = domácnost. Msn.
Od. 211.

Domovsky zemi zasednouti. Msn. II. 40.

Domříti čím. Zvuk vánkem domíral. Zr.
Let. II. 53. — kde. V tobě síla domřela.
Hlk. XI. 364.

Domšíti. Že se nikde nedomšíme (dosti
mší nenasloužíme). Uč. spol. 1903. XV. 9.

Domyšlování, n., docilitas. Vz Gb. Slov.

Donadžto tam byli. Alx. V. 2230. (Mš. )

Donašečský. D. ovzduší. Mtc. 1903. 341.

Donášitel, e, m. D. tohoto listu. Koll.
(List. fil. 1904. 252. ).

Doněď, vz Donědž. Mš.

Doněvadž páni na právě sedí. Půh. brn.

I. 390. (1411. ). — Milí. Vz Doniž.
Doněvadžkolivěk, quamdiu. D. u toho

ta věž jest. Mill. 65a.

Doněvaž = doněvadž. Mill. 214.

Donice, e, f. = dojnice. Melkeimer. Mor.
Mtz. C. sl. 145.

Doniž. D. páni na právě sedí. Půh. brn.
III. 250. D. nepoložím nepřátel tvých. Ev.
víd. 68. Sr. Doněvadž.

Donižd = donidž. D. páni na právě sedí.
Půh. brn. 251. Sr. Doněvadž, Doniž.

Donositelný = mohoucí býti donesen. Vz
Gb. Slov.

Donosiěka, y, f. = slepice stará, která
už přestala snášeti vejce. Kšť. Poh. 36.

Donůška, y, f., vz Donáška. Mart. S.
Ind. 228.

Doňuž, doňudž, vz Donedž.

Doobětovati se čeho. Nemohla se d.
příznivých znamení. Kubl. 60.

Doobchodovati = dokupčiti. Pokr. 1885.

Doobrati co. (Když jsme přišli), doobí-
rali pečená kuřata. Rais. Lep. 293.

Doopraviti CO = docela a konečné opra-
viti. Tbz. V. 6. 259.

Dopadlý. Křídla dveří dobře d-lá. Msn.

II. 125.
Dopacholčiti. Us.

Dopajedit se na koho = rozlobitise. Mor.
Čes 1. X. 444.

Dopalek, lku, m. D. doutníku. Jrsk. IX.
138., XXV. 277.

Dopamatovati se nač. Nár. list. 7. /11.
1900.

Dopařiti koho = přistihnouti. D. se k ně-
čemu = dosíci něčeho. Val. Čes. 1. XI. 228.,
XIII. 208. Ostatní již dávno doma rozkřiko-
vali, Čeho se byli d-li. Sá. Pr. m. II. 123.

Dopaví = kdo pak ví. Džl. Čes. 1. XI. 218.

Dopěněný med. Zach. Test. 33.

Dopěstovati koho Čeho = pod ochranu
svou dovésti. Bóh všechny dopestuje svého
bydla. Baw. Ar. v. 3790.



	54

	Dokudž, quousque. Mill. 76a. Dokumentárně opřený. Nár. list. 1903. č. 175. 13. Dokumentní papír. Vz Ott. XVIII. 183. Dól, vz Důl a Mš. Slov., Mill. 74a. 213 Doláci = Slováci na pravém břehu řeky Moravy. Čes. 1. XI. 224. Dólček, lečku, m. — dolíček. Vz Gb. Slov. Dole, e, f. = mor, násilí; s dolí = mocně, násilně. Zastr. Pel. III. Doléčení, n., die Nachkur. Krok V. a 105 (1821. ) Doleji lépe: níže (není: n, <hořeji) Vo- dička. Dolenín, a, m. — obyvatel dolu. Vz Gb. Slov. Dolenošiti se čeho: večera. Nár. list 164. 1900. Dolian, a, m. = obyvatel doliny. Sb. si 1901. 179. Vz Dolenín, Dóloň. Dolíčkovaný plech. Ott. XIX. 890. Dolina, y, f. = kapsa. V zloděj, řeči Čes. 1. XI 140. Vz Doly. — D. Vlasy sěe- sati do doliny = přes tváře. Slez. Vyhl. II. 10. Dolíka v VI. 91. za Dolika oprav v: Dolíka. Dolinka, y, f. Bolí ňa na dolince (v ži- votě). Val. Čes. 1. XI. 433. Dolíška, pl.. n. = dolní čásť vsi Zby- nice Kub. List. fil. 1902. 248. Dóloň, ě, m. = dolian. Sb. sl. 1901. 179. Dolučištiti. Brzy by d—štil. Msn. Od 329. Doluha, vz Nedoluha. Doly, pl., m. = kapsa. V zloděj, řeči. Vz Dolina. Domácí, Pred okrádačom domácim zámky ani stráže niet. Rizn. 166. Domácně se k někomu vinouti (přichý- liti). Fel. 28. Domácněti kde. Vojáci začali tam už d. Jrsk. XII. 258. Domanúti se, vz Domnívati se. MS. Dometat komu = domlouvati. Val Čes. 1. X. 464., XI. 49, 482., XII., 83. Dominikánka, y, f. D. sv. Anny. Zbrasl. 76., 148. Domírati, vz Domříti. Domisko, a, n., Spatný dům. Kos. Živ. 146. Domníti se, vz Domněti se a Mš. Slov. Domnívač, e, m., vz Domněvac. Domnívaný = očekávaný. Zvěstuji smut- nou a Vám snad již napřed d—nou zprávu. Pal. Záp. II. 105. Domnivý, suspiciosus. Vz Gb. Slov. Domochranný. Poručil mu d —nou šetr- nosť. Msn. Od. 28. Domořiti koho: raněného. Che. S. II. 223a. Domorodský. D. země africké. Hol. Met, II. 523. Domouní, n. = staveni. Stavěl d. Bydž. Kšť. Lid. 6. Domovák, a, m. — rodič ze vsi. Dšk. Km. 28.	Domovina, y, f., die Heimat. Chorobná touha po d—ně, nostalgia, das Heimweh. Ktt. Domovníček, čka, m. = had, který udržuje v domě štěstí. Vz Kšť. Poh. 37. Domovník, a, m. Šenkovní d. (kdo mel dům, ve kterém směl šenkovati). Arch. XX. 15. a j. Domovný pán. Ev. olom. XXIX. Vz Do- movní. Domovodstvo, a, n. = domácnost. Msn. Od. 211. Domovsky zemi zasednouti. Msn. II. 40. Domříti čím. Zvuk vánkem domíral. Zr. Let. II. 53. — kde. V tobě síla domřela. Hlk. XI. 364. Domšíti. Že se nikde nedomšíme (dosti mší nenasloužíme). Uč. spol. 1903. XV. 9. Domyšlování, n., docilitas. Vz Gb. Slov. Donadžto tam byli. Alx. V. 2230. (Mš. ) Donašečský. D. ovzduší. Mtc. 1903. 341. Donášitel, e, m. D. tohoto listu. Koll. (List. fil. 1904. 252. ). Doněď, vz Donědž. Mš. Doněvadž páni na právě sedí. Půh. brn. I. 390. (1411. ). — Milí. Vz Doniž. Doněvadžkolivěk, quamdiu. D. u toho ta věž jest. Mill. 65a. Doněvaž = doněvadž. Mill. 214. Donice, e, f. = dojnice. Melkeimer. Mor. Mtz. C. sl. 145. Doniž. D. páni na právě sedí. Půh. brn. III. 250. D. nepoložím nepřátel tvých. Ev. víd. 68. Sr. Doněvadž. Donižd = donidž. D. páni na právě sedí. Půh. brn. 251. Sr. Doněvadž, Doniž. Donositelný = mohoucí býti donesen. Vz Gb. Slov. Donosiěka, y, f. = slepice stará, která už přestala snášeti vejce. Kšť. Poh. 36. Donůška, y, f., vz Donáška. Mart. S. Ind. 228. Doňuž, doňudž, vz Donedž. Doobětovati se čeho. Nemohla se d. příznivých znamení. Kubl. 60. Doobchodovati = dokupčiti. Pokr. 1885. Doobrati co. (Když jsme přišli), doobí- rali pečená kuřata. Rais. Lep. 293. Doopraviti CO = docela a konečné opra- viti. Tbz. V. 6. 259. Dopadlý. Křídla dveří dobře d-lá. Msn. II. 125. Dopacholčiti. Us. Dopajedit se na koho = rozlobitise. Mor. Čes 1. X. 444. Dopalek, lku, m. D. doutníku. Jrsk. IX. 138., XXV. 277. Dopamatovati se nač. Nár. list. 7. /11. 1900. Dopařiti koho = přistihnouti. D. se k ně- čemu = dosíci něčeho. Val. Čes. 1. XI. 228., XIII. 208. Ostatní již dávno doma rozkřiko- vali, Čeho se byli d-li. Sá. Pr. m. II. 123. Dopaví = kdo pak ví. Džl. Čes. 1. XI. 218. Dopěněný med. Zach. Test. 33. Dopěstovati koho Čeho = pod ochranu *svou dovésti.* Bóh všechny dopestuje svého bydla. Baw. Ar. v. 3790.