Drcenka, y, f. = jídlo. Sr. Čes. 1. XI.
88., Fufličky.

Drcený. D. smích (rychlý a krátký). Jrsk.
XII. 106. D. polévka = drobená. Žel. Brod.
Čes. 1. XIII. 28.

Drcnouti čím oč = zavaditi, uhoditi.
Čes. 1. XII. 387.

Dľd, u, m. = dráni, pračka. Dobyl te-
sáku a dali se do drdy tak, že po sobě
jezdili. Rakovn. kn. soud. XVI. stol. Wtr.
Vz Drdati

Drdati čím za kým. Za vdovami hlavou
drdá (pohazuje). Poc. XVIII stol. Čes. 1.

XI. 457.

Drebtač, e, m. = breptač. Gb. Slov.

Drebták, a, m., mussitator. Pror. ol 26a.
1. Sr. Drebtač, Drebta, Brebta.

Drebtavý = breptavý. Gb. Slov.

Dřec, e, m, labicum (de membris) Rozk.
P. 1189 Sr. Dřek.

Dřehati = tremere? Mš.

Dřechtati nač čím. Hubami na něj
dřechcí (dýchají). Poč. XVIII. stol. Čes 1.

XII. 20.

Drejlink, sr. Drilink.

Dřek, u, m., lamidus (de membris). Rozk.
Vz Gb. Slov., Mš. Slov.

Dreling". Sr. Drajlink, Drejlink, Drylink.
Brunc. Um. (Mš. ), Baw. B. 10b., ll^a.

Drenážní roura. KP. IX. 169.

Dření = hostec Slez. Vyhl. II. 216.

Dřeňový. D. rakovina, Medullarkrebs;
přední přepážka d—vá, velům medullare
anterius. Ktt.

Dřepetil, a, m. = mluvka.

Dřepidlo, a, n., vz Čučálek.

Dřepmo něco dělati. Msn. II. 26., Od. 58.

Dřepsiti také = přešlapovati s nohy na
nohu. Val. Čes. 1. XII. 273.

Dřevacina, y, f, = dřevěné nádobí (lo-
paty, vařečky atd. ). Val. Čes. 1. XIII. 416.

Dřevák, u, m. = vůz. Čes. 1. XIII. 166.

Dřeváky, pi., m = švarcvaldky, hodiny.
U Kr. Městce. Čeč. 183. Sr. Dřevěnky.

Dřevařiti = stromy káceti; vésti obchod
se dřívím. Dost. Pov. 252.

Dřevce. Sr. Gb. Slov.

Dřevěnky, pl., f. Staré d. (dřevěné ho-
diny). Tbz. V. 9. 12. Sr. Dřeváky.

Dřevěný. D. muzika = šmytcová (vychá-
zející ze dřeva). Brt. D. I. 208.

Dřevitý. D. zelina. Kká. Sion. II. 211.

Dřevjedný = dřevěný. U Vys. Mýta. Jir.

Dřevnice, potok vsacký. Vck. Vset. 10.

Dřevný. D. kyselina octová. Nár. list.
1903. č. 284. 21.

Dřevo, sr. Mš. Slov., Jind. 46. nn.

Dřevoobráběcí stroj. Nár. list, 1904
135. 21.

Dřevorodec, dce, m., nějaký pták. Vz
Gb. Slov.

Dřevorubce, ete, n., zdrobn. dřevorubec.
Čes. 1. XI. 59.

Dřevosečný. D sekera. Msn. II. 416.

Dřevovina, y, f. D. v papírnictví. Vz
Ott. XVI1I. 179.

Drhání, n. Při d. jest uzel nemalou
ozdobou práce. Nár. sbor. VIII. 27.

Drchana, y, ľ. = sláma. V zloděj. mluvě.
Sr. Dvin.

Drchlavě odkašlávati. Rais. Lep. 534.

Drchlen?, jaspis. Vz Gb. Slov.

Drchotina, y, f. = sešlá chalupa. Hlk.
VIII 214.

Drchta, y, f. Stará d. (baba). Rocyn.
Post. 314a.

Driáčec, čce, m., zdrobn. driak. Gb. Slov.

Driáčník, vz Dryáčník.

Driák, u, m., vz Dryák.

Dřie, pinux. Rozk. P. 603. (de plantis).
Mš.

Driek, u, m. Aby zachránil driek državy.
Slov. Sbor. čes. 159.

Driemiče, e, f. = dřímalka. Vz Gb. Slov.

Driemota, vz Dřímota. Nejsladšia d., keď
daždík šuchotá. Rizn. 170.

Dřienice, e, f., framicinus, Prešp. 598.,
framogus. Rozk. 127., Rostl. Vz Ob. Slov.

Dřiešče = dřieždie, ratolest Gb. Slov.

Dřietiti se = hrnouti se. Vz Dřítiti.
Zastr. Pel. IV.

Dřiezati = dřizhati, trhati. Dřiezaľs
měch mój. Ž. kap. 29. 12. a j.

Dřiežděc, ďce, m. = drvoštěp. Vz Gb.
Slov.

Dřieždí, n. = roští. Vz Gb. Slov.

Dřiežžec, žce, m. = drvoštěp. Vz Gb.
Slov.

Drilink, u, m., drajlink, dreilink, dre-
link = míra vinná, 1/3 něčeho, 3/4 fudru.
Vz Gb. Slov.

Drillový, vz Drill v VI. 145.

Dřínčený plot = z dřínek. Sr. Dřínka
= podlouhlá deštice atd. (VI. 308. ) Kld.
II. 162.

Dřínovák, a, m., vrch nad vsí Dříno-
vem. Tbz. III. 1. 292.

Dřínovec, vce, m., les u Bzence. Čes. 1.
XIII. 476.

Dřípovičník, u, m., schistostega, druh
mechu Vz Ott. XXII 989.

Dřístel, dříščel = dřištál, Sauerdorn,
rostl. Gb. Slov.

Dřívčičko, a, n., dřívečko. Dšk. Km. 36.

Dřívejmenovaný. D. král. Mill. 9., 5_a.

Dříveřečený. D. král, pán. Mill. 5a.

Dříví. D hraněné (trámy, stěny, povaly,
krokve, polštáře), řezané (prkna, topinky,
krajiny), štípané (šindel, povalové štípané).
VzKP. IX. 264. nn.

Drkačka, y, f. = chrastítko, od drkati
= chrastiti. Ďžl. Kbrl. Džl. 14. Sr. Řeh-
tačka.

Drkalka, y, f., oscillaria, rod řas. Hlk.
XI. Vz Ott. XVIII. 905

Drkání, n. — řehtání řehtačkou. Hrus.
22.

Drkol, u, m. = fustis, kyj. Vz Gb. Slov.

Drkoleni, n. = bití drkotem, kyjem. Gb.
Slov.

Dřkolna (drzkolna), lesa (de arboribus).
Rozk. P. 557.

Drkotný. Zbláznil se s tou d—nou že-
nou. Čern. Z. 316. (r. 1652. ) Sr. Drtina v VIL
1237.

Drlší — čerstvější, živější. Čes. 1. XII.
190. Sr Drlý v Ví. 148.