Drman, u, m., rostl. Sbor. slov Vil. 120.

Drmle, e, f. = brumaj zl. Val. Čes 1. XI.
92. Sr Drmla. VI. 148.

Drmlík, drumlík, u, m. = hus tkané látky.
Vz Gb. Slov.

Drmola, y, m. = kdo drmolí. Dšk. Km. 8.

Drmolina, y, f. Pod skalou samá d. Hlk.
IX. 57.

Drmolivě mluviti. Jrsk. XXIX. 27., Rais.

Drn. Pod drn komu pomoci = do hrobu.
Tbz. V. 1. 99. — D., bramborové jídlo. Vz
Bramborka.

Drnavec, vce, m, parietaria, Wand-,
Glaskraut, rostl. Vz Ott. XIX. 224.

Drnče, ete, n. = kuře. V zloděj, mluvě.

Drnda, y, ť. - motáč, dva copy v týle
skupené v různotvárné kytice n. korunky.
Lišen. Mtc 1902. 110.

Drnec, nce, m. = drn. Dšk. Km. 40.

Drněti, ěl, ěni = drnčeti, řinčeti. Hřmělo
až okna drněly. Val. Čes. 1. XI. 49., XIII.
371.

Drnká, dr. ohlávka, y, f. rz slepice. V zlo-
děj, mluvě.

Drnkati komu do kroku. Hlk. XI. 176.

Drnohlavka, vz Drnká.

Drnohryz, a, m. = se Hák. Hamz. 9.

Drnouti čeho. Pakli jich drneš (se jich
dotkneš), zvíš holý. Rokyc. Post. 187a.

Drnovec, vce, m. = husa. V zlodějské
mluvě. Čes. 1. XI 140.

Drnúti asi = dibnouti, υ kázání nelibě se
dotknowi. Vz Gb. Slov.

Drob. Husí droby. Vz Koltoun. D. —
drobné ryby. Arch. XXI. 448.

Drobek v I. Přisp. 66. oprav v: droběz.

Dróbež, e, f. = drobné ryby. Vz Gb.
Slov.

Drobíšek, šku, m. verminacia. Rostl. drk.
181a. 2. Sr. Drobýšek v VI. 151.

Drobná, é, f, tanec. Vz Brt. P. n. 960.

Drobničky, ček, f, = druh hrušek. Tbz.
III. 2. 360.

Drobník, a, m. = řezník, carnifex. Tk.
M. r. 183.

Drobnokresba, y, f. D. genrová. Nár.
list. 1885. č. 75., Juda 32.

Drobnokvětý vřes. Jrsk. XII. 209., XXIV.
54. — D. drahušice, scolymus hispanicus.
Vz Ott. XXII. 728.

Drohnooký. D. nevod. Msn. Od. 336.

Drobnopis, u, m. Věrné d—-sy minulých
věcí a událostí. Zvon III. 667.

Droboberka, y, f. = jm. myší, Msn.
Hym. 91.

Droboť, i, f. = drobotina, kuřata, ka-
chňata a p. Rais. Lep. 165.

Drohouninký kousek. Zvon. III. 425.

Drobounký. D. kultura lesní. Nár. list.
1903. č. 177. 2.

Drobovák, u, m., vz Koš. Dšk. Km. 28.

Drobtíček, čku, m., zdrobn. drobtík.

Droč, e, m. = dráč, ras. Slez. Vyhl. 174.

Drofa, y, f. = droptva. Mš. Vz násl.

Drofí krev = droptví. Lék. B. 204a.

Drohodomský, drodomský, vz Druho-
domský. V Krkonš. Mš.

Drochtek, chetku, m., zdrobn. drochet.
Vz Gb. Slov.

Drolenina, y, f. = vydrolený kámen.
Hlk. IX. 69.

Dromedářský. D. křídla. Faust. 84.

Droméř, e, m. = dromedár. Vz Gb. Slov.

Dromík, a, m., nějaká ryba. Vz Gb.
Slov.

Drozda, y, f. = drozd. Kbrl. Džl. 15.

Droždář, e, m. = prodavatel droždí. Čes

1. XI. 374.

Droženka, y, f. = družička. Mor. Mtc.
1902. 435.

Drožka, y, f. = právo vystrojené na
konci masopustu. Brt. Čít. 375. Sr. Právo
= meč atd.

Drsnatý příběh. Mart. S. Před. str. V1II.
(r. 1636. )

Drsnojazyčný. Msn. Od. 117.

Drsnosrstý pes.

Drsnozemí. D. Ithaka. Msn. Od. 154.

Drsnozubý hafan. Msn. II. 178.

Drsný čím. Stehno drsné chlupem. Škd.
F. 51.

Drsť, i, f. = smetí. Vz. Gb. Slov.

Drstnatý — drsný. D. člověk. Che. S.

II. 141

Drškáč, e, m. Sr. Drštka. Dšk. Km. 49.

Drštičky, pl., f. = krupicový svitek. Strn.
Poh. 71. Sr. Pávky.

Drštkovka, y, f. = drštková polévka.
Nár. list. 19/9. 1900.

Drtič, e, m. D. kamene (stroj). Vz KP.
IX. 95., 96

Drtina, y, f. = žena drtici, drkotná, hu-
batá. Mš. — D. Frant. Dr. Sr. Flš. Písm.
729.

Drtinový prášek. Stan. II. 250.

Drtiti kroky (malé kroky dělati). XVIII.
stol. Ces. 1. XII. 11. — komu kde. Mám
hlavu holou a jak nastydnu, hned mi stříle
drtijou v husích (uších) a v zubech. Pittn.
v Ludmile I. č. 4. 9.

Drtivo, a, n. = látka, která se má drtiti,
zrnité melivo. KP. IX. 95.

Drtka, y, f. = drdol. Na Pelhřim Čes.
1. XI. 330.

Drtník, u, m. = nádoba, do které padají
piliny s pily. Ott. XIX. 1014. Vz Podlážka.

Drůbežňačka, y, f. = prodavačka drů-
beže. Mtc. 1902. 14.

Drůbežňák, a, m. = prodavač drůbeže,
na vých. Mor. kuřenčář.

Drůbežnický. D. list. Nár. list. 1904.
135. 23.

Drúgať — plésti, přísti. Z vlny kapce
d. Sbor. slov. 1901. 150.

Druhé = podruhé. Ktož jest jednu křštěn,
ten nemá d. křštěn býti. Št. Uč. 115a.

Druhde. Hrad má proti zemi hluboké
příkopy d. dvénásob a d. trénásob. Lobk.
39.

Druhdy = občas, někdy. Aby d. přáli
jim vuoz rudy železné. 1488. Arch. XIX.
244. D. tu a tam = někdy. Baw. B. 2_a.

Druhohlas, u, m., praedicatum. Vz Gb.
Slov.

Druhoklasák, a, m. = žák druhé třídy.
Kantor d—ků. Rais. Zap. vlast. 158.

Druhořadný živel, činnosť Nár. list. 1901.
č. 264. 1. Sr. Druhořadý.