Druhorozenkyně, ě, f. Tuz. XVI. 279.

Druhoslovan, a, m. Neptali se d-nů,
jak... Krok I d. 145. Vz násl

Druhoslovanský národ (ku př. ne český,
nýbrž jiný slovanský). Krok I. d. 145.

Druidský obřad. Kubl. 224.

Drukovaný = tištěný. D. šaty. Slez.
Vyhl. II. 55.

Drulík, u, m., vittas. Mam. Víd. (Mš. )

Drum, u, m., Brückengeld. Bdl. Gl.

Drunydářský, D. hory (v koledním ří-
kání val., hory východních krajin, kde žiji
dromedárové). Kld. II. 294.

Drúzhati, vz Drúzgati. Koll. III. 22.

Družba, y, m. =: mládenec o pohřbu.
Hauer 10.

Družebce, e, m. D. Areův (druh) Msn.
II. 127.

Družebně k někomu se přituliti (jako
druh). Škd. Od. 102. K radosti d. žalosti se
mísí. Škd. F. 181.

Družebný. Spoj se s námi d-bným kru-
hem. Tbz. V. 4. 287. D. neděle (že družice
ten den svačinu si strojily). Št. Ř. ned.
138.

Družinec, nce, m. = druh. Msn. Od.
228.

Družinstvo, a, n. = druzi. Msn. II. 100.,
Od. 65.

Družně zněl jejich hlas (hodin). Čch.
Kv. 5.

Družnosť, i, f., Association. Zákon d-sti.
Čad. 92., 114.

Družstevní = táhnoucí se k družstvu. D.
lihovární podnik, mlékárna, továrna. Nár.
list. 1903. č. 134. 25., č. 175. 18., č. 284. 17.

Družstevnictví, n., das Vereinswesen.
Žádá se znalosť d. Nár. list. 1903. č. 17tí.
odp. Sr. Družstvo.

Drvák, a, m. = drvoštěp, dřevař. Dšk.
Km. 28., Čes. 1. XIII. 84.

Drvařka, y, f. = prodavačka dřiví. Mtc.
1902. 27. Sr. Drvař.

Drvárna, y, f. = dřevárna. Brt. P. n.
620.

Dřvi. Sr. Gb. Slov. Jáť jsem d. Kar. 93.

Drvo, a, n. Sr. Mš. Slov.

Drvosečný muž = drvoštěp. Msn. II. 304.

Drvoslam, u, m. = xylofon. Praha 186.

Drvotesec, sce, m, Loďař d. Msn. Od.
129., 262.

Dryáčnicky podnikavý. Vlč. Lit. II. 2.
24.

Dryáčnický. D. skladba. Lit. I. 376.

Dryják, u, m., theriacum. Zelí kyselý
jako d. Dšk. Km. 29.

Dryákový. Lék. B. 205a. (Mš. )

Drylink, u, m., vz Drejlink.

Dryndula, y, f. = klevetnice. Hauer 10.

Drz, a, o, vz Drzý. Pel. IV.

Drzant, a, m. — drzoun. Kbrl. Džl. 15.

Držeti v I. 316. oprav v: držeti, třásti
se. Vz Gb. Slov. I. 347.

Drzí, vz Drzý.

Drzomluvný. Msn. II. 425.

Drzopášný lid Msn. Od. 101

Drzostnoduehý. Msn. Od. 148.

Drzoun, a, m. — drzý člověk. Nár. list.
1902. č. 13. 1.

Držadlko, a, n., zdrobn. držadlo. Gb.
Slov.

Držadlo brady, der Kinnhälter, hlavy
Kopf, kostí, Bein-, víček, Augenlieder-
Blepharostat. Ktt.

Držák, u, m. = koňská pochva k zadr-
žování vozu, silný řemen nebo řetěz, jenž
předním koncem jest připevněn ku před-
nímu konci oje a zadním koncem k cho-
moutu. Ott. XX. 14. — Každý u d—ku jste,
vejš hlavu nezvednete než od koryta k že-
bříku. Zvou IV. 23.

Držalka, y, f = ? Dšk. Km. 31.

Držaný m. držený. Nár. list. 1885. č. 120.
a často u B. Čermáka.

Država. Jir. Prove 56.

Državy. Loď d—vým lanem o skálu uvá-
zati (které ji drží). Msn. Od. 146.

Držba, y, f. Tam není třeba držby (uva-
zování lodí). Msn. Od. 130.

Drže, e, f. rr strana, hrana, vrstva. Vz
Gb. Slov.

Držecí. Mísy mají d. hrbolky (za které
se drží). Hol. Met. II. 376.

Držeti se čeho jak. Mohol sa držať,
ako voš (veš) kožucha. Sbor. slov. VII. 130.
Drží sa ho to, ako starej baby kašel. Us.
Drží sa toho, jako záplata starých nohavic.
Rizn. 176. Drží se toho, jako veš vlasov. Ib.

Drževo, a, n. = dřevo. Orava. Sb. sl.
1901. 180.

Držíce, e, f., vas. Prešp. 1233. (de mem-
bris).

Držimný = držemný. D. v příkladích. St.

Drživoj, e, m., μενεπτόλεμος, statný vůdce.
Msn. II. 40., 101.

Drživý, festhaltend. Gb. Slov.

Držka, y, f. = stružka, pramenec, tena.
Prešp. 320. Gb. Slov.

Držma, y, f., sindila (de radicibus). Prešp.
818.

Držnosť, i, f. D. této umělecké produkce.
Nár. list. 1903. č. 243. 13., 1904. 196. 13.

Dsera = dcera. Milí. 117.

Dsky. Sr. Jir. Prove 56

Dščavý = deštivý. Vz Gb. Slov.

Dšče = prútice, cares (de arboribus).
Prešp. 565. — Gb. Slov.

Dščice, deščice, e, f., zdrob. deska. Gb.
Slov.

Dščička, deščička, y, f. = psací tabulka.
Gb. Slov.

Dščka, y, f. = deska. Mill. 215.

Dšenie, dešenie = dechnutí, Hauch. Vz
Gb. Slov.

Dubček = dubeček.

Dubčí, n. = dubina. Brt. P. n. 719.

Dubek, bku, m. Dubkem mu vlasy stály.
Msn. II. 448. — Kozí dubky = veliké záhyby
v zadní části kazajky. Val. Čes. 1. XII. 318.

Duben Mokrý d. přislibuje dobrou skli-
zeň. D. hojný vodou, říjen vínem. Mokrý
d. a pak květen chladný, k sýpkám a k senu
přístup žádný. Kvetou-li koncem dubna
hojně stromy, bývá mnoho ovoce. Dobrý
d., špatný květen. Bouřky v dubnu zvě-
stují mokré léto. Sr. Ott. Kal. 1904. Duben,
zajíc Huben (hubený). Čes. 1. XIII. 7. Vz
jiné pranostiky v Čes. 1. XIII. 307.