Dubenáč, e, m. = ovci kožich. U Bzence.
Čes. 1. XIII. 477. Sr. násl.

Dubenný kožuch = s koží na žluto
vydělanou. Val. Čes. 1. XIII 372.

Dubík, u, m., zdrobn. dub. Gb. Slov.

Dubníček, čka, m., pták. Poč. XVIII. stol.
Čes. 1. XI. 461.

Dubnový. Sníh dubnový jako mrva po-
hnojí. D. krása nejistotná (počasí bývá pro
měnlivé). Slad. Šl. 22.

Dubovec, ce, m. = dubový kyj. Světz.
1888. Sr. Březovec.

Dubovník, u, m., houba, polyporus fron-
dosus. Ott XX. 190.

Dúč = deutsch? Prešp. 855. Sr. Gb. Slov.

Důčastek, stku, m. = podíl? Zpravuje
mne, kterak už nějaký d. po ženě své měl.
1525. Arch. XXI. 469.

Důčej, e, m. Hnisavý d. ranný. Hol. Met
II. 551.

Dučka, y, f. = dívka. Ve škole seděla
ď. vedle ďučky. Al. Mršt. Sr. Ďuka.

Duda Lad. Vz Alm. VI. 95. nn.

Dudavý. D. píseň. Nár. list. 1886. 23. 7.

Dudácká, tanec, vz Brt. P. n. 833., písně.
Čes. 1. XI. 282.

Dudař, e, m. = dudák. Čes. 1. XII. 18.

Dudek zpívá: Du, du, du, nechoď le-
nivý k obědu. 1578. Čes. 1. XI 191. Cf
Dud. Popěvky o dudkovi. Vz Vyhl. II. 266.

Dudík Běda. Vz Lit. I. 44.

Dudkova, hora v Gemersku na Slov.
Sbor. slov. 1900. 152.

Dudy zvučely, jako když nebe rachotí
(silně). Tbz. V. 6. 200. — D., tanec v Tě-
šínsku. Vz Brt. P. n. 985.

Duh. To jim nebylo v duh = vhod. Val.
Čes. 1. XI. 275.

Duhelt, u, m. = ungelt. Mš. Slov.

Duhovka. Vrstva cévnatková d-ky, pars
uvealis iridis, vrstva sítnicová d-ky, pars
retinalis iridis, natržení (rozštěp) d-ky, irid-
encleisis, odtrhnutí d-ky od svazu hřebín-
kovitého, iridodialysis, podtrhnutí, odchlí-
pení okraje d-ky, iridectopia partialis, pře-
místění, vymknutí d-ky, iridectopia, trhliny
d-ky na okraji zornicovém, iridoschisma
traumaticum, vhojení d-ky do šikmé rány a
tím utvoření štěrbinovité zornice, iriden-
cleisis, výhřez d-ky, iridoptosis, zánět d-ky
hlenotoký, iritis blenorrhagica. Ktt.

Duhovkocévnatkový zánět hlívatý, iri-
dochorioiditis gummosa. Ktt.

Duhovkový. D. pupence, papulae iridis.
Ktt.

Duch. Něsmi to byť ani za zly duch =
= za nevím co; Povědal mu enem tichým
duchem = šeptem. Hauer 10. Zvyky atd.
táhnoucí se k sv. Duchu. Vz Vyhl. II. 50. —
D. = alchimistický praeparat. 1585. Uč. spol.
1902. 29. a j., Zach. Test. 144.

Duchamorný chybně, neboť morný ne-
spojuje se ani s gt. ani s akkus. Mš. D.
koncert, Zr. Čer. 172., cety. Kká. Sion I.
140.

Duchapřítomně, duchapřítomný, obé
nelze správně říci, neboť přítomný nepojí
se ani s gt. ani s akkus. Mš.

Duchař, e, τα. — přívrženec spiritismu. Vz
násl.

Duchaření, duchařství, n., spiritismus.
Nár. list. 1902. č. 90, 2.

Duchaslabosť, i, f. = slabosť ducha.

Duchaslabý nelze správně říci, poněvadž
se slabý nepojí ani s gt. ani s akkus. Mš.
D. vůdce. Pokr. 1885. č. 313.

Dúchati, duchnouti. — kam. Duchl naň.
NB. ě. 72. (Mš. ).

Duchelt, u, m, = ungelt. Mš. Sr. Duhelt.

Duchny = dýchací. Vz Gb. Slov.

Duchočin, u, m, actus. Vz Gb. Slov.

Důchodnice, e, f. = důchod, nová. Paní d.
Pal. Záp. II. 40.

Ducholovenství, n. = nepravost, Unrecht.
Vz Gb. Slov.

Duchomorna, y, f. Hlk. x. 314.

Duchopravna, y, f., ecclesiastica. Vz Gb.
Slov.

Duchaprázdnosť, i, f. Pal. Záp. II. 164.

Duchoprodavník, a, m = duchoprodavec,
symniacus. Rozk. P. 1078.

Duchoprodník, a, m. V VII. 1239. sy-
mouiamus oprav v: symoniacus, symonianus.
Má býti asi: duchoprodavník.

Duchosvarna, y, f., psychomachia. Vz
Gb. Slov.

Duchovědecký foliant sepsati o něčem.
Čch. kv. 9.

Duchověrec, rce, m. = věřící v duchy,

strašidla. Cch. Κν. 9.

Duchovní dědiny, plat, práva. Vz Arch.
XIX. 500

Duchovný, vz Duchovní.

Duka, y, t. = děva. V Krkonš. Fr. Ne-
čásek.

Dukát. Byl na řeč skoupý, jakoby každé
slovo bylo za d. Jrsk. XII. 242.

Dukátec, tce, m. = dukát. Tbz. III. 1. 48.

Důkazní. D. řízení soudní. Ott. Říz. III.
259. Sr. Důkazný.

Důkladnický. D. časopis. Pokr. 1885.
č. 80. Žertovně ze slova též žertovného:
důkladník. Mš.

Důkladnosložitý. D. dvéře. Msn. Od.
318.

Duklice, e, f., les u Přibyslavic. Čas. mor.
mus. III. 131.

Důlky, pole u Mikulovic. Čas. mor. mus.
III. 131.

Důlou se hnáti = dolů. V Krkonš. Fr. Ne-
čásek.

Dům. Na mor. Valašsku zakladaj í-li dům,
dávají pod základní kámen desetník nebo
aspoň čtyrák, aby se peníze držely při domě.
Mtc. 1. 1897. 69.

Dumavec, vce, m. = k dumání náchylný.
Nár. list. 30. /5. 1889.

Dumavý. D. píseň. Nár. list. 1903. 347.
17.

Dumek Jos., spis. f 14. /12. 1903. maje
59 let. Vz Nár. list. 1903. č. 342. odp. a
jiné listy z též doby.

Důměnlivosť, i, f. Zvon. III. 433.

Dumlík, u, m. = turín. Holka jako d.
(tlustá) Us.
Důmysl. D-slem svede se více než silou
Msn. II. 421. Z d-slu něco předpovídati. Us