Předchozí (62)  Strana:63  Další (64)
63
zánět jazyka d-vý, glossitis profunda, zánět
svalu d-vý, myositis parenchymatosa. Ktt.
Dužo = mnoho. Hodňe d. za ňeho (mlýn)
pitala (žádala). Spišsky. Sbor. slov. 1901. 87.
Dvacák, u, m. = dvacetihaléř? Dšk. Km
28.
Dvacetikoruna, y, f. = bankovka a mince
zlatá ceny 20 korun.
Us.
Dvacetikrál, e, m. Živ. Jos (Mus. 1862.
218. ).
Dvacetiletí, n. Tbz. III. 2. 340
Dvadcatý = dvacátý. D. den. Pat. Jer. 98.
Dvadsatý = dvacátý. Rostl. 9. 40a.
Dvadseti = dvacet. Vz Gb. Slov.
Dvadsetiveslý. D. loď. Škd. Od 140.
Dvakrát. Odnesou to na d. Čes. 1. XIIÍ.
177.
Dvakrátpěchaný chléb. Msn Hym. 86.
Dvanácterý. D-ro předměstí. Mill. 58.
Dvanástník, a, m., senator. Rozk. P.
2109.
Dvanásty = dvanáctý. Mill. 3a., 10a.
Dvéduchý, zweifach. Vz Gb. Slov.
Dvélibrník, u, m. = dvoulibemík. Gb.
Slov.
Dvénásob, zweifach, doppelt. Zrcadlo d
mědí okované. Otc. (Mš. ). On přebral d.
(dvakrát tolik). Půh. ol. III. 438. (1437. ).
Dvénásobně. XV. stol. Uč. spol. 1903.
III. 31.
Dvérce = dvéře. Baw. Ar. v. 2816.
Dvéře. Říkávají: Za kterou dívkou d.
bouchají a zapadají, že se brzy vdá; za-
padnout za ní dvéře nadobro, až se postě-
huje z domu. Mtc. 1. 1897. 64. — Sr. Mš.
Slov
Dverka, pl., n. D. kalhot = poklopec.
Lašsky. Čes. 1. XI. 115.
Dvihutý. D. páka (zdvíhající). Msn. Od.
81.
Dvin, u, m. = sláma. V zloděj, mluvě.
Sr. Drchana.
Dvířka. Za mnou se už d. zavřela (už
je všemu konec, už nic nezměním). Hlk.
VI. 195.
Dvojačka, y, f., ruellia, rostl. Vz Ott.
XXII.. 81.
Dvoják, U, m. = dvojka, dvouhlavňová
ru
čnice. Ott. XX. 1016. — D. = žebřík
s nožko (s podporou, na česání ovoce
s nízkých stromů). Vz Vostrývka. Mtc.
1902. 7.
Dvojan, a, m. = dvojče. Zvon II. 394.
(Jrsk. ).
Dvojatosť, i, f. = stiannirkost. Učinili
jsme to pro jeho d. (že se držel obou stran).
Tbz. XVI. 383.
Dvojbřitý, vz Dvojbřitký.
Dvoj cena, y, f. = dvojnásobná cena. Čes. 1.
XIII. 190.
Dvojcestný, Zweiweg-. Jind. I. 52.
Dvojčíšný. D. pohár. Msn. II. 106.
Dvojdětný. D. manželství, Zweikinder-
system. Nár. list. 1884. č. 348.
Dvojduchočíšný pohár (dvojitý). Msn.
Od. 224. Sr. Dvojvrstvý, Dvojčíšný.
Dvojduše, e, f. Dšk. Km. 51.
Dvojeletý = dvouletí. Zbil dítky d-té
XV. stol. Mš.
Dvojelistec, stce, m. = dvélistec. Vz Gb.
Slov.
Dvojemile v VIL 1241. oprav v: dvoje-
míle = dvě míle (cesty). Vz Gb. Slov.
Dvojemluvný = dvojsmyslný. Vz Gb.
Slov.
Dvojen, jna, jno Vz Dvojný.
Dvojenásobní (-ý), vz Dvojnásobný, Gb.
Slov.
Dvojeřečník, a, m., zweizüngiger Mensch.
Gb. Slov.
Dvojeřečný = dvojsmyslný. Gb. Slov.
Dvojezna, y, f., bigamia. Vz Gb. Slov.
Dvojfasový. D. soustava. Vot. 262.
Dvojhákový. D. kleště, Doppelhaken-
zange. Ktt.
Dvojhlasník, a, m. — kdo má při volbách
dva hlasy (ku př. v Belgii) Nár. list. 1902.
č. 101. 1.
Dvojhlavňový. D. brokovnice (dvojka).
Ott. ΧΧΠ. 54.
Dvojhlavý. D. orlice (znak). Čes 1. ΧΠ.
177.
Dvojholbový čbánek. Sbor. slov. 1900.
119.
Dvojhrbí, n. Kapitolinské d. (dvojí pa-
hrbek). Nár. list. 1904. 23. 1.
Dvojhrotný. D. kopí. Msn. II. 229. Vz
Dvojhrotý.
Dvojcnodý, zweigängig. D. šroub. Jind.
I. 52.
Dvojchvostý lev. Sbor. slov. 1900. 117.,
Tbz. V. 4. 159.
Dvojičky, pl, f. Na pole nosí gazdiná
pracujícím oběd vodkách (dvojitých hrncích).
Sbor. slov. VII. 113
Dvojimíle, e, f., vz Dvojemile, Gb. Slov.
Dvojimo. Dvojimo chytilo se jednera,
jednero babky atd. Brt. Čít. 34.
Dvojiti se v čem: u víře. Rokyc. Post.
Dvojjazyčí, n., dvojjazykost, i, f., diglossia.
Ktt.
Dvojka, y, f, vz Bečka.
Dvojkolejový most. Nár. list. 1901. č. 269.
Dvojkoleník, u, m. = závorka v písmě,
v tisku. Rais. Zap. vlast. 141.
Dvojkolka, y, f. Motorová d. Nár. list.
1904. 17. 13.
Dvojkřídlový. D. dvéře, Flügelthür. Sr.
Dvojkřídlý.
Dvojkužel s přeslenem (vřeteno ruční).
Ott. XX. 596.
Dvojkuželový. D. fréza. Jind. I. 64.
Dvojlící, n., diprosopia. D. čtyřoké, dipro-
sopus tetrophthalmus, čtyřuché, d. tetrotus,
d. tříoké, d. triophthalmus, tříuchý, d. triotus.
Ktt.
Dvojlícný. D. milostnosť Jeř. Rom. básn.
15 D. papír. Ott. XVIII. 184.
Dvojliký, zweifelhaft, zwitterartig. D.
postavení Ruska. Nár. list. 1885. č. 298.
Dvojlistí, n. (knihy). Vstrk. XI. 598.
Dvojmoveselný. D. loď. Škd. Od. 132.
Dvojnásoba, y, f., diplois. Vz Gb. Slov.
Ať se přikryji jako d-bu hanbu svú. Ž. pod.
118. 29.
Dvojnást — dvojnadset. Súdíce d. národ
židovský. Ev. vid. 83. Mat. 19. 28. (Jir. ).
Předchozí (62)  Strana:63  Další (64)