Dvojně se ženiti (bráti si dvě ženy). Kká.
Sion II. 163.

Dvojník, a, m. = člověk ve dvou osobách.
Nár. list. 1903. č. 119.

Dvojnokališný pohár. Msn. II. 418.

Dvojnormální. D. kyselina. Vot. 350.

Dvojnosák, u, m. = dvoják, dvojšpičák,
die Doppelkeilhaue, Zweispitze, lind. I. 53.

Dvojnožec, žce, m., ein Zweifüssiger. Vz
Gb. Slov.

Dvojohonný lev. Tbz. V. 4. 191. Jinde
dvouocasý chvost.

Dvojostrý meč. Tbz. V. 5. 62.

Dvojosý, zweiachsig. Jind. I. 53.

Dvojpanství, n Př. str. VII. 66.

Dvojramenáč, e, m., nádoba na víno.
Msn. Od. 32.

Dvojřečna, y, f. = dvojimluvna Vz Gb.
Slov.

Dvojřečovitosť, i, f. Czam. Slov. 201.

Dvojret, u, m., Doppellippe, labium du-
plex. Ktt.

Dvojrozpěnací luk (nazpětohebký, πκλίν-
τονος). Msn. Od. 313.

Dvojrodý. D. jména = dvojího rodu:
bžunda m. " a f. Dšk. Km. 22. Sr. Dvourodý.

Dvojruční, zweibändig. Jind. I. 53.

Dvojslídný. D. rula. Ott. XXII. 95.

Dvojsmrtný = dvakrát cestu do podsvětí
konající. Škd. Od. 189.

Dvojspánek, nku, m. D. magnetický.
Hyna. Vz Čad. 115.

Dvojspřež, e, f. Tbz. V. 9. 234.

Dvojspřeží, n. = dvojspřeč. — D., adj.
D. vůz (pro dva koně).

Dvojspřežka, y, f. D. koníků. Msn. II.
181.

Dvojsřek, u, m., dissyllabum. Vz Gb
Slov.

Dvojstěžník, u, m., der Zweimaster. Jind.
I. 53.

Dvojstěžňový, zweimastig. Jind. I. 53.

Dvojšelest, u, m., Doppelgeräusch. Ktt.

Dvojtlukot, u, m. D. pěnkavy. Zvon III.
572.

Dvojuchý. D. nádoba. Msn. Od. 195.

Dvojumrlý = dvakrát zemřelý). Msn. Od.
179.

Dvojušatý. D. číše, mit zwei Henkeln,
αμφωτοί·. Msn. Od. 325.

Dvojliška, y, f. = dvojuchý džbán na víno.
Msn. Od. 30.

Dvojválcový stroj. Ott. XIX. 255.

Dvojveslice, e, f. (loď). Kubl 40.

Dvojvřetenný, dvojvřetenový, zweispin-
delig. D. vrtačka. Jind. I. 53.

Dvojvrství, n. Msn. II. 14.

Dvojvrstvý. D. číše. Msn. Od. 37., 48,
193. Sr. Dvojiuchočíšný.

Dvoj výstřel, u, m., Doppelschuss. Nár. list.
1885. č. 41.

Dvojzvuk, u, m. Vz Strh. Akust. 142.

Dvoj ženatý, bigamus. Mam. 7. 86a. 2.
(Mš).

Dvojživotý. Zeus žabám dařil d. úděl
(žijí ve vodě a na suchu, amphibium). Msn.
Hym. 86.

Dvolovznět, u, na., ditonus (v hudbě). Vz
Gb. Slov. a sr Polovznět.

Dvór vz Dvůr. Dvor v VI. 191^a. oprav
v: dvór.

Dvoř, i, f. = dvořané (kollektivum). Šach.
47, Prk. Krok 1887. 28. (Mš. ).

Dvořáková-Mráčková Alb. Vz Flš. Písm.
710.

Dvoreček, čku, m. = kruh kolem prsní
bradavičky barvy temnější. Ott. XX. 823^b.

Dvoren, rna, rno, vz Dvorný. To se mi
d. zdá. Krum. 463b.

Dvořit si nad Čím = zakládati si na ni-
čem, býti nač pyšným. Val. Čes. 1. XI. 44.

Dvornostě, pl., f. = dvornosti, podivnosti
D. zamýšleti Št. Uč. 94a. (Pel. IV. )

Dvorové, n. D. má mu jíti od dobytčete
po čtyřech haléřích. Dvorové a census
vaccarum jedno jest. 1480. Vstnk. X. 557.

Dvorský. Lány rolí dvorských. Arch. XX.
460. Jinde: dvorský.

Dvouaktovka, y, f. = dvouaktová hra.
Věst. X. 284.

Dvougrošový. D. krajky. Vz Krajka.

Dvouhlavec, vce, m. D. třínohý, dice-
phalus tripus. ktt.

Dvouhlavňový. D. zbraň. Ott. XX. 1016.

Dvouhodinný. D. dálka. Nár. list. 1903
č. 175. 13.

Dvouhvězdový. D. krajky. Vz Krajka.

Dvouhýždí, n. D. dvou a čtyřruké, di-
pygus di-, tetrabrachius. Ktt.

Dvoucharakteristický = dvě strany cha-
rakterisujicí. D. případ. Nár. list 18. /2. 1898.

Dvouchodový. D. klepadlo. Čes. 1. XI. 47.

Dvoujazyčnosť, i, f. = užívání dvou ja-
zyků v úřadech a školách.
Dvoujehlový stávek. Vz Ott. XIX. 905.

Dvoukolesv vůz Msn. Od. 133. Sr. Dvou-
kolesný (VI. 194. ).

Dvoukolový. D. krajky. Vz Krajka.

Dvoukružník, u, m. = druh mlýnského
kola vodního. Táb. Čes. 1. XI. 60.

Dvouličnosť, i, f. Nebezpečná d. Körbrova.
Nár. lisr. 1903. č. 185. 1.

Dvoulunní droby. Škd. F. 170.

Dvouměrný. D. třínožka. Msn. II. 419.

Dvounožce, žce, m. — dvounohý člověk.
Stan. I. 247.

Dvouočka, vz Krajka.

Dvoupalcový, zweizöllig. Jind. I. 53.

Dvoupárový. D. krajky. Vz Krajka.

Dvoupečetní. D-ho sukna broumovského
byl postav po čtyřech kopách. Světz. 1886.
406.

Dvoupouzdrý. D. semeno. Ott. XIX. 934.

Dvouprůplavový system. Nár. list. 1903.
č. 159. o.

Dvouradličný pluh. Nár. list. 1903.
č. 136. 9.

Dvourenčík, u, m. = dvouzlatník. Jrsk.
Vz Dvourenšťák.

Dvourodý. D. slova, ku př. Olomouc m.
a f., Třebíč, m. a f. Vz Dvojrodý.

Dvouskladný. D. osnova. Msn. II. 47.

Dvoustěžňák, u, m. = dvoustěžňová loď.
Tbz. XIII. 404.

Dvoustěžňový. D. loď. Tbz. XIII. 403.
Vz předcház.

Dvoustranný koflík. Msn. II. 419.