Dvoustupňovitý. D. střecha. Vck. Vset.
168.

Dvoustupňový. Ott. XIX. 992.

Dvoušestník, u, m. = dvacetník. Dšk.
Km. 51.

Dvouúdník, a, m. = Centaur. Mark.

Dvouušatý džbán. Škd. Od. 135.

Dvouverš, e, m. — distichon. Škd. F. 43.

Dvouveslovka, y, f., zweiruderiges Schiff.
Jind I. 53.

Dvouveslový. D. loď = dvouveslovka.
Jind. I. 53.

Dvouzubec, bce, m. Z d-bců skovány
přílby. Škd. F. 36.

Dvúlistec, stce, m. = dvoulistec, Zwei-
blatt. Vz Gb. Slov.

Dvúmásník, u, m. Val. Čes. 1. XII. 420

Dvúnádcět = dvanáct. Pat. Jer. 125.
25.

Dvúřečie, n., dvouřečí. Vz Gb. Slov.

Dvústý = dvoustý. Mill.

Dvúženatec, tce, m. = po druhé ženatý.
Gb. Slov.

Dvý = dvě. Dvý a dvý = v páru, po
páru. Grm. V.

Dýc = vždyť. Opav. Ostrav. Šb. D. 59.

Dyha, y, f. Vratké dyhy lodní. Slad.
Rieh. 15.

Dyhovací, Turnier-. Jind. I. 53.

Dychadlo, a, n. Sliznice d-del, Respira-
tionsschleimhaut. Ktt.

Dychánek, nku, m. = hrátka, beseda (při-
jíti bez práce, jen si tak posedět a povídat).
Džl. Čes. 1. XII. 383.

Dýchání, n. Zrychlené d., Respirations-
beschleunigung; d. hrudní, praní, Brust-
athmen, Ktt., břišní.

Dychavice v plících, Luftwege, lépe:
plícní sklípky, Lungenbläschen, Čad. 15.

Dýchavý = kamna. V zloděj, mluvě.

Dyk Václ., spis. Sr. Zvon III. 278.

Dykny = vlněný ženský oblek, sukně.
Litomyšl. Čes. 1. XIII. 3.

Dyksa = čásť vysoké peci nad jejím
jádrem. Vz Jádro, KP. X. 145.

Dýlejc = déle, Us. Dšk. Km. 48.

Dým, u, m. Není dýmu, aby nebylo též
ohně. Valí se odtud dým jako od pekaře.
Us. Všecko šlo u nich hore dýmem (v nivec).
Čes. 1. XIII. 75. — D., obyč. pl. dýmy a
také dýmě, ene, n. = dýmej, Leistenbeule.
Ob. Slov. Vz. Dýmy.

Dymač, e, m., ventilabrum. Ev. olom.
141. 3.

Dymák, u, m., tanec. Vz Brt. P. n. 989.

Dýmání, n. = vzdychání. Chč. S. II.
14la.

Dýmaný, jméno rybníka v Dubovci. 1591.
Vstnk. X. 559.

Dýmčička, y, f., zdrobn. dýmka. Us.

Dýmě, ene, n., vz Dým.

Dýmistý, dampfend. D. parom. Msn. Od.
349.

Dýmka, y, f. = hubička. V zloděj, mluvě.
Čes. 1. XI. 140. — D. Galtova ku zkou-
šení sluchu, Galtopfeife zur Hörprüfung.
Ktt.

Dýmkářský. D. hlína. KP. IX. 7=.

Dýmnitý, rauchig. Vz Gb. Slov.

Dymno = mlhavo. Na horách je d. U Nov.
Hrádku. Šb. D. 29.

Dymnostěnný. D. síň. Msn. II. 31.

Dýmný. D. vůně litby. Msn. II. 59.

Dymočadný peroun. Msn. Od. 366.

Dymudnice, e, f. nadávka. Jrsk. XXV.
184.

Dýmy. pl., f. = dýměj, inguinaria. Buoh
na ně přepustil hlízy a vředy, ježto dýmy
slovů. Pass. 251. 2. (Mš. ). Vz Dým.

Dyna. Jednotku síly vyjádřiti v dynách.
Strh. Dyn. 136.

Dynamika, y, f. Chemická d. Vz Vot.
232. nn.

Dynamista, y, m. Krec. 12.

Dynamometr, u, m. D. na přízi (i s obra-
zem). Vz Ott. XX. 723b.

Dynamometricky, dynamometrisch. Jind.
I. 56.

Dynař, e, m. = obchodník s dyněmi. Tk.
M. r. 183.

Dyně. ö, f. Bhm. hex. 298. (Mš. ).

Dynchéř, e, m. = kdo dynchuje. Vz Gb.
Slov., Tk. M. r. 183.

Dýnice, e, f., vz Dějnice.

Dýnkový, vz Dénkový.

Dynovitý, nadávka, snad = nestydatý
(hl. o ženské). XVI. stol. Zvon II. 623.
(Wtr. ).

Dysi = kdysi. Val. Češ. 1. XII. 44.

Dystillator chemický (destillator). Zvon
IV. 103.

Dyškerecí, f. Dšk. Km. 7. Diškerece. Us.

Dyž ja pojedu, tanec. Vz Brt. P. n.
938.

Dyž mně dáš perečko, tanec. Vz Brt.
P. n. 909.

dz. Starobylého dz na slov. Skalickú není:
cuzí. Vz Sbor. čes. 84.

Dźeća = dítě. Ostrav. Šb. D.

Dzedziuský. D. škola = vesnická. Slov.
Čes. 1. XII. 474.

Dziéča = dítě. Slov Ces. 1. XII. 414.
Sr. Dzíča.

Dziňák, u, m. = kovový knoflík. Líšeň.
Mtc. 1892. 105.

Dzivý = divý. Slov. Šb. D. 78.

Džouša = děvče. Slov. Mš.

Džad, a, m. = žebrák? Rechtor biva sice
na roki bohati, ale na dutky (groše) oprav-
dzive džad. Spišsky Sbor slov. 1901. 82.

Džbán. Hra na zlatý d. Slez. Vz Vyhl. II.
246.

Džbánečkový. ampullär. Ktt.

Džberníček, čku, m. D. piva. 1551. Uč.
spol. 1903. XIII. 6.

Džherový bagger. Jind. 5.

Džindžala, džundžala, dunděla, y, m. =
člověk neobratný, který si neví rady. Hauer 10.

Džiuro, a, m. = Jiří. Šb. D. 77.

Džumka, y, f. = dumka. Ukrajinská d.
Východočes. Hlasy 19. /4. 1902. (Dhnl. ).

Džuta, y, f. = látka předená. Vz Ott. XX.
597., 606.

Džutový. D. příze. Ott. XX. 722b.

Džver, a, m. = zver, zvíře. V Ungu na,
Slov. Sbor. slov. 1901. 75.



	65

	Dvoustupňovitý. D. střecha. Vck. Vset. 168. Dvoustupňový. Ott. XIX. 992. Dvoušestník, u, m. = dvacetník. Dšk. Km. 51. Dvouúdník, a, m. = Centaur. Mark. Dvouušatý džbán. Škd. Od. 135. Dvouverš, e, m. — distichon. Škd. F. 43. Dvouveslovka, y, f., zweiruderiges Schiff. Jind I. 53. Dvouveslový. D. loď = dvouveslovka. Jind. I. 53. Dvouzubec, bce, m. Z d-bců skovány přílby. Škd. F. 36. Dvúlistec, stce, m. = dvoulistec, Zwei- blatt. Vz Gb. Slov. Dvúmásník, u, m. Val. Čes. 1. XII. 420 Dvúnádcět = dvanáct. Pat. Jer. 125. 25. Dvúřečie, n., dvouřečí. Vz Gb. Slov. Dvústý = dvoustý. Mill. Dvúženatec, tce, m. = po druhé ženatý. Gb. Slov. Dvý = dvě. Dvý a dvý = v páru, po páru. Grm. V. Dýc = vždyť. Opav. Ostrav. Šb. D. 59. Dyha, y, f. Vratké dyhy lodní. Slad. Rieh. 15. Dyhovací, Turnier-. Jind. I. 53. Dychadlo, a, n. Sliznice d-del, Respira- tionsschleimhaut. Ktt. Dychánek, nku, m. = hrátka, beseda (při- jíti bez práce, jen si tak posedět a povídat). Džl. Čes. 1. XII. 383. Dýchání, n. Zrychlené d., Respirations- beschleunigung; d. hrudní, praní, Brust- athmen, Ktt., břišní. Dychavice v plících, Luftwege, lépe: plícní sklípky, Lungenbläschen, Čad. 15. Dýchavý = kamna. V zloděj, mluvě. Dyk Václ., spis. Sr. Zvon III. 278. Dykny = vlněný ženský oblek, sukně. Litomyšl. Čes. 1. XIII. 3. Dyksa = čásť vysoké peci nad jejím jádrem. Vz Jádro, KP. X. 145. Dýlejc = déle, Us. Dšk. Km. 48. Dým, u, m. Není dýmu, aby nebylo též ohně. Valí se odtud dým jako od pekaře. Us. Všecko šlo u nich hore dýmem (v nivec). Čes. 1. XIII. 75. — D., obyč. pl. dýmy a také dýmě, ene, n. = dýmej, Leistenbeule. Ob. Slov. Vz. Dýmy. Dymač, e, m., ventilabrum. Ev. olom. 141. 3. Dymák, u, m., tanec. Vz Brt. P. n. 989. Dýmání, n. = vzdychání. Chč. S. II. 14la. Dýmaný, jméno rybníka v Dubovci. 1591. Vstnk. X. 559. Dýmčička, y, f., zdrobn. dýmka. Us. Dýmě, ene, n., vz Dým. Dýmistý, dampfend. D. parom. Msn. Od. 349. Dýmka, y, f. = hubička. V zloděj, mluvě. Čes. 1. XI. 140. — D. Galtova ku zkou- šení sluchu, Galtopfeife zur Hörprüfung. Ktt. Dýmkářský. D. hlína. KP. IX. 7=.	Dýmnitý, rauchig. Vz Gb. Slov. Dymno = mlhavo. Na horách je d. U Nov. Hrádku. Šb. D. 29. Dymnostěnný. D. síň. Msn. II. 31. Dýmný. D. vůně litby. Msn. II. 59. Dymočadný peroun. Msn. Od. 366. Dymudnice, e, f. nadávka. Jrsk. XXV. 184. Dýmy. pl., f. = dýměj, inguinaria. Buoh na ně přepustil hlízy a vředy, ježto dýmy slovů. Pass. 251. 2. (Mš. ). Vz Dým. Dyna. Jednotku síly vyjádřiti v dynách. Strh. Dyn. 136. Dynamika, y, f. Chemická d. Vz Vot. 232. nn. Dynamista, y, m. Krec. 12. Dynamometr, u, m. D. na přízi (i s obra- zem). Vz Ott. XX. 723b. Dynamometricky, dynamometrisch. Jind. I. 56. Dynař, e, m. = obchodník s dyněmi. Tk. M. r. 183. Dyně. ö, f. Bhm. hex. 298. (Mš. ). Dynchéř, e, m. = kdo dynchuje. Vz Gb. Slov., Tk. M. r. 183. Dýnice, e, f., vz Dějnice. Dýnkový, vz Dénkový. Dynovitý, nadávka, snad = nestydatý (hl. o ženské). XVI. stol. Zvon II. 623. (Wtr. ). Dysi = kdysi. Val. Češ. 1. XII. 44. Dystillator chemický (destillator). Zvon IV. 103. Dyškerecí, f. Dšk. Km. 7. Diškerece. Us. Dyž ja pojedu, tanec. Vz Brt. P. n. 938. Dyž mně dáš perečko, tanec. Vz Brt. P. n. 909. dz. Starobylého dz na slov. Skalickú není: cuzí. Vz Sbor. čes. 84. Dźeća = dítě. Ostrav. Šb. D. Dzedziuský. D. škola = vesnická. Slov. Čes. 1. XII. 474. Dziéča = dítě. Slov Ces. 1. XII. 414. Sr. Dzíča. Dziňák, u, m. = kovový knoflík. Líšeň. Mtc. 1892. 105. Dzivý = divý. Slov. Šb. D. 78. Džouša = děvče. Slov. Mš. Džad, a, m. = žebrák? Rechtor biva sice na roki bohati, ale na dutky (groše) oprav- dzive džad. Spišsky Sbor slov. 1901. 82. Džbán. Hra na zlatý d. Slez. Vz Vyhl. II. 246. Džbánečkový. ampullär. Ktt. Džberníček, čku, m. D. piva. 1551. Uč. spol. 1903. XIII. 6. Džherový bagger. Jind. 5. Džindžala, džundžala, dunděla, y, m. = člověk neobratný, který si neví rady. Hauer 10. Džiuro, a, m. = Jiří. Šb. D. 77. Džumka, y, f. = dumka. Ukrajinská d. Východočes. Hlasy 19. /4. 1902. (Dhnl. ). Džuta, y, f. = látka předená. Vz Ott. XX. 597., 606. Džutový. D. příze. Ott. XX. 722b. Džver, a, m. = zver, zvíře. V Ungu na, Slov. Sbor. slov. 1901. 75.