Frýdecký Jiří Johanides, slez. spis. XVII.
stol. Vyhl. I. 34.

Frýdka oblékala se na rukávce. Vz o ní
v Čes. 1. XII. 234.

Frýmark, u, m., ludiforum. Mam. A. 27b.
Vz Frajmark, Slov. třeb. 27b (Mš. ) Dle Gb.
některá čásť města, snad ludi forum. Vz Gb.
Slov.

Frystunk, u, m. Někoho při f-cích zů-
staviti. Arch. XX. 512. Vz Fristunk.

Fryž, e, m., fryže, e, f. = ozdobný okolek
ženského oděvu, z lat. frisium. Vz Gb. Slov.,
Frizě. Perlová fryže. Rokyc. Post. 265. Sr.
násl. Frýžka.

Frýžka, y, f. Matka dceři frýžky zjed-
nává. Rokyc. Post. 44b Sr. předcház. Fryž.

Frzuchar, frajzychar, a, m., z něm. Ver-
sucher. Schulz 17. Vz Prubíř.

ft m pt: fták m. pták. Vých. Čech. Jir.

Fučeti jak. Fučí jako jez. Rizn. 174.

Fučík M., spis.

Fudr, u, m. = co se vejde na vůz. Vz Gb.
Slov.

Fuflíčky. Těsto se nestrouhá jako na
strouhanou, nýbrž rozdrtí se na drobné f-čky
(dělají se drcenky). Čes. 1. XI. 88. Sr násl.

Fuflík, u, m. =žmolek. Žel. Brod. Čes. 1.
XIII. 28. Sr. Fufličky a Fufla v VIL 1249.

Fuga, y, f. = štěrbina. Hauer 11.

Fugáč, e, m. = šindelářské náčiní. Kál.
slov. 3.

Fugato. Mohutné, f. Nár. list. 1904. 95. 1.

Fujarový. F. piesne. Sbor. slov. 1901.
148. Sr. Fujara.

Fuk. Vz násl. Hop.

Fukač, e, m. = trubač. Dšk. Km. 49.

Fúkati, vz Foukati.

Fúkavý, vz Foukavý. Gb. Slov.

Fukutati =foukati. Větřík fukutal. Brt.
Čít. 80. Sr. Fukotati v VI. 239.

Fulfas. Τον. Hád. 72. Sr. I. Přisp. 88b.

Funerales, plat od pohřbu. Světz. 1883
191.

Funikulárka, y, f. = lanová dráha (ital. )

Věst. X. 330.

Funk, u, m. =světlo. Ve zloděj. mluvě.
Sr. Bělky.

Funkovati = rozsvěcovati. Ve zloděj.
mluvě.

Funsok, u, m., vz Fusák v VI. 241.
(úsad).

Furfurol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII.
48.

Furfurylidenmethylamin, u, m., v lučbě.
Vz Vstnk. XII. 48.

Furman, a, m. Ak sa furmanovi lení
zohnut vo dvore raz, v cudzom svete sa
tolko ponashýba, že ho až chrbtová kosť
zabolí. Rizn. 62.

Furn, furnel, u, m. = železná litá pícka.
Zach. Test. 145. Postav to k destillaci na
furnel. lb. 17., 65.

Furták, u, m. = slov. tanec. Sbor. čes.
109.

Furyja, e, f. F-ju dělati = dělati pána,
nafoukaně si vésti. Mor. Kmk.

Furýrování, n. F. vojska = ubytováni.
Tk. XII. 274.

Furýrovati koho kam. Kdo má takový
příbytek, že sám ďábel k němu jest furý-
rován a u něho přebývá. Faust 25.

Fuscinulka, u Br. vidličky, z lat. Vz
Gb. Slov.

Fúsenka, pl., n. — vousy. Mor. Brt. P. n.
714

Fúsiska, pl., n. — vousy. Slov. Nár. sbor.
1902. 3.

Fusta, y, f., z střlat. fustes, druh lodi.
Lbk. 16., 40., 90.

Fušař, e, m., z něm. Pfuscher. Hlk. IX.
110. Vz Fušer.

Fuška, y, f. Než se obrázky vystříhají
(v knihtiskárně), vypodloží, připraví, aby
každý vlásek vycházel, jak vyjíti má. To
jest něco, čemu se říká fuška. Nár. list.
1902. č. 198. 9. (Neděl. příl. ).

Futeň, tně, f. = vaten. Vz Gb. Slov.

Euteř za Futa v VI. 241. oprav v: Futeř.

Fllterna, y, f. = místnost, kde jest píce pro
dobytek. Mor. Čes. 1. XI. 272.

Futro, a, n. =futr (žrádlo, píce) Dšk.
Km. 5.

Futrový. F. punčochy (futrované). XVIII.
stol. Čes. 1. XII. 11.

Fúzy, pl., m. = vousy. Voják bez fúzov,
ako dievka bez frajera. Rizn. 65. Sr. Fú-
senka, Fúsiska.

Fysiatrický ústav. Nár. list. 1903. č. 148.
16.

Fysik, a, m. v XIV. a XV. stol. = prak-
tický lékař bez universitního vzdělání a
gradu. Wtr. Str. 178.

Fysiologie (řec. ) = nauka o zjevech, dějích
na živém těle. F. sluchu. Vz Strh. Akust. 423.

Fysionomista, y, m. Byl dobrý f. Vrch.
Muš. I. 312.

Gaba, v, f. = ústa. Prus. Slez. Čes. 1. XII.
310.

Gadać = hádati. Sb. slov. 1902. 11.

Gadatel, e, m. — hadač. Sb. slov. 1902. 11.

Gagałka, y, f. = zakrnělá hruška (nezralé
ovoce). Hauer 11.

Gajďátka, pl., n., zdrobn. gajdy. Brt. P.
n. 805.

Gajdušek, ška, m. zdrobn. gajdoš. Brt. P.
n. 747.

Gajduška, y, m., zdrobn. gajdoš. Brt. P.
n. 805.

Gajdy. Vliv jich na nápěvky písní. Vz
Brt. P. n. LXIV.

Gajstový. G. koláčky = pokroutky. Č.
Třeb. Čes. 1. XII. 227.