Harcířství, η. XVIII. stol. Čes. 1. XL 11.
Harciti. Tak kolem Odysseva harcili
(harcovali). Msn. II. 197., Od. 123.
Harcník, a, m. = harcovník. Msn. II. 68.
Harcovný Tydeus. Msn. II. 69
Harcovod, a, m. Msn Il. 48., 67.
Harček = hrneček. Slov. Šb. D. 79.
Harfa. Vz Strh. Akust. 248.
Harfnéř, e, m. — harfeník. Zr. Let. II. 31.
Harfový, H. krajky. Vz Krajka.
Harfýř, e, m. = harfář. Zvon IV. 102.
Hargotať za kým = rachotiti. Val. Čes.

I. XIII. 371.

Harhotati čím = roztřásati. Zima mnou
haihoce. Val. Čes. 1. XII. 487.

Haring, a, m. = herink. Gb. Slov., Mš.

Harle, e, n. = varle. Fagif. 38a.

Harmala, y, f., peganum, rostl. Vz Ott.
XIX. 397.

Harmalol, u, m., ν lučbě. Vstnk. X. 595.

Harmančekový = rmenný; heřmankový.
Sbor. slov. III. 117.

Harmin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X.
593

Harmonie. Vz Strh. Akust. 129., 191.

Harmonikář, e, m. Čes 1 XI. 371.

Harmonista. Nár. het. 1904. 100. 13.

Harnoška, y, f = kořalka, kterou pálili
u Harnochů. V. Mýto. Mš.

Hartan, u, m. = hrtan. Záp. Čech. List.

III. 90.

Hartmany, pl., m., les u Jankova u Votic.
Uč. spol. 1901. IV. 3.

Hary = pomatený. Prus. Slez. Čes. 1. XII.
310.

Hasapizda, y, m., os. jm. Gb. Slov.

Hasapizdník, η, ω., lumbale. Gb. Slov.,
Světz. 1877. 27. (Jir. ) Vz Hacník.

Hasekulace, e, f., m. assekurace. Us.
místy. Pittn.

Hasický m. hasičský. Dšk. Km. 38.

Hasivka, y, f, pteris, rostl. Vz Ott. XX.
945.

Hasot, u, m. Zahledl h. vlnivý, μζγα zvutx.
Msn. Od. 184.

Hassie = Hesy (země). Kom. Did. 60.

Hastrman, a, m. Vz Čes. I. XI. 170.,
Vodník. Hra na hastrmana. Slez. Vz Vylil.

II. 251.

Hastrmanky, louky u Starče. Čas. mor.
mus. III. 132.

Hastrmanův. H-vo kvítí = leknín. Kšť.
Poh. 166.

Haška, vz Háska. Mš.

Hašpan, a, m., les u Martínkova. Čas.
mor. mus. III. 132.

Haštřiel, vz Hastriel. Mš.

Hát, há = ano. Byľs tam? Hát. Slov.
Czam, Slov. 125.

Hať Bezděkova, pous virgis factus (prou-
těný most). XIII. stol. Vstnk. X. 559.

Háta. Zvyky táhnoucí se k sv. Hátě. Vz
Vyhl. II. 30.

Hatiti se. Drva se hatí, když se polena
za plavby v toku tak zpříčí, že nemohou
dále plovati. Val. Čes. 1. XII. 45.

Hattala M. f 11. /12. 1903. Vz Lit. 1.
712., Nár. list. 1903. 339., 2. a ostatní noviny

též doby. Životopisy v Osv. krátce po jeho
smrti a v List. fil. 1904. 34. - 38, 119. -122.

Hauf, u, m., acies. Mill. 18. a j.

Haur, a, m., horník, z něm. Häuer. Zvon
III. 372. a j.

Hausknecht, a, m. = podomek, z něm.
Gb. Slov.

Haussovní, z fr. H. spekulace. Nár. List.
1903. č. 284. 22. Vz Hausse.

Haussový. H. epocha. Nár. list 1904.
251. 17.

Hauška, y, f. = knedlík. Chcéu (chtěl)
hanšky s tvarohem. Mor. Čes. 1. XI. 325.

Hav, haf, psí štěkot. Gb. Slov. — Hav =
sem. Orava. Sb. sl. 1901. 193.

Havałda, y, f. = skupina, hromada (chalup).
Val. Čes. 1. XI. 49., XIII. 371.

Hávati. Ti, ješto chtí mnoho věděti,
mnoho hávati, v bludy upadají; Tak hávají,
jak uvykli. Rokyc. Post. 167b.

Havel. Na den sv. Havla do koše musí
jablka. Suchý den sv. Havla zvěstuje suché
léto

Havlas Frant., kněz a spis. Vyhl. I. 57.

Havlasa Bohum., 1852. -1877. Vz Flš.
Písm. 734.

Havlíček K. Vz Mus. 1902. 71. nn,
Květy 1901. (1902?), List. fil. 1904. 212.,
Lit. II. 800., 854.

Havlík. Mistr Bartol. H. Srnovec z Var-
važova. Vz Mus. 1903. 181. — H. Jos, spis.

Hávnatka, y, f., peltigera, rod lišejníků.
Vz Ott. XIX. 437.

Havran, a, m. Vz Havránek. Popěvek na
h-na. Vz Vyhl II. 266. Snědl h-na (říká
se o člověku tmavé pleti). Kšť. Lid. 9.

Havránek Bedř., mal. Vz Alm. X. 144.
až 145. — H. Ant., prof. a spis. f 28. /11.
1903. maje 42 léta. Vz Nár. list. 1903. 326.
2. — H. Havránky pásti, krmiti — na šibe-
nici viseti. Lomnický.

Havránok, nka, m. = hora u Ružomtalu.
Sbor. čes. 286.

Havranový. H. přirozenie. Jir. v Rozpr.
31. H pokolení, Raben—. Gb. Slov.

Havýš, e, m., ostracion, rod ryb srostlo-
čelistných. Vz Ott. XVIII. 936.

Házeni (hadění) tupení, das Schmähen.
Gb. Slov.

Házeti se jak. Hádže sa, ako podre-
zaná sliepka. Rizn. 178. — sebou J ak. Hází
sebou, jako ryba na blátě. Us. Čes. 1. XI.
270. — se čeho čím. Pravda skryta bývá
před těmi, kteří se jí (pravdy) slovy házejí
(do ní se trefují) Čhč. S. I. 103b. Hus II.
123. má: kteříž slovy pravdy hrzejí. (List.
fil. 1903. 235. ) — H. = povídati, vyřizovati.
V zloděj, m uvě. Čes. 1. XI. 140. — Sr. Hoditi.

Hbitojezdec, dce, m. Msn II. 134.

Hbitojízdný vojín. Msn. 11. 83., 446.

Hbitorejdný. H. loď. Msn. II. 64., Od.
184.

Hbitověstný Hermes. Msn. Hym. 29.

Hbitý na nohy. Jrsk. XII. 259.

Hdyž — když. Us. místy.

He = i Brt. Ps. n. 1195.

Hebkorohý luk. Msn. II. 219.

Hehe. Má po hehe (po všem, nepovedlo
se mu). Deštná Mš.