Herfonka, v, t., z něm. Herr von. Val.
Čes. 1. XI. 322.

Herinečník, a, m. = prodavač slanečků.
Vz Gb. Slov.

Herites Frant., spis., nar. 1851. Vz Flš.
Písm. 736.

Herkulský. H. tělo (veliké). Zr. Čer. 1.

Hermesový. H. pečeť. 1585. Uč. spol.
1902. 27.

Herodský, z Herodes. H. moc. Vz Gb.
Slov.

Heroickogalantní roman. Lit. I. 309.

Herostratism, -us, u, m. = jednání Hero-
stratovo. Nár. list. 1903. č. 284. 1. Vz Hero-
strat.

Herrmann Ign., nar. 1854. Vz Flš. Písm.
736.

Hervat, hervet, herbot, nějaký mužský
oděv. Vz Gb. Slov.

Herzer Jan Dr., prof. a spis., 13. /11. 1850.
až 13. /4. 1903. Sr. Zvon III. 435.

Herzký = hezký. Ostrava. Šb. D. 60.

Heslo, a, n. H. knížat, šlechticů, zemí atd.
Vz Kol. Her. I. 392

Hesovaný, hesovný = vlečný, dlouhý, asi
z něm. heschen = táhnouti, vléci. Grm. VIII.
Hesovné roucho. Chč. Post. 169^a.

Hetmančina, y, f. = důstojnost hetmana.
Tbz. V. 4. 297.

Hetmaniti ´= býti hetmanem. Tbz. V. 4.
331.

Heuristický, z řec. H. zásada. Uč. spol.
1902. IX. 21.

Heveroch Dr a docent, spis.

Hexafenylethan, u, m., v lučbě. Vstnk.
XI. 1.

Hexahydrobenzol, u, m., v lučbě. Vot. 91

Hexahydroderivat, u, m., v lučbě. Vot.
64.

Hexahydrotereftalový. H. kyselina. Vot.
92.

Hexachord, u, m. Vz Strh. Akust. 157.

Hexametrování, n. = tvoření hexametrů.
Šf. v Pal. Záp. II. 28.

Hexobiosa, y, f., v lučbě. Vz Vstnk. XI.
504.

Hexosa, y, f., v lučbě. Vz Vstnk. XI.
504.

Hezký. Je hezčí než karafiát. Dšk. Km.
47.

Hezounký. Dšk. Km. 34.

Hi, hinnitus equi Hi, hi, hi! Hus. Orth.
(Mšk. ).

Hídlo, a, n., = jídlo. Lišeň. Mtc. 1902.
230., 442.

Hihned = ihned. Vz Gb. Slov.

Hija! Výkřik veselosti. Št. Ř. 168b.

Hilar K. H., básn. Sr. Zvon IV. 250.

Hilbert Jos., básn., nar. 1871. Vz Flš.
Písm. 728.

Himram, a, m. = Emeranus. 1200. Šb.
D. III.

Hindrování, n. = překážení. Vz Gb. Slov.

Hindrunk, u, m. = překážka. Vz Gb.
Slov.

Hinť, i, f. — niť. Lišeň. Mtc. 1902. 106.,
441. Hintě. 433.

Hiný = jiný. Us. místy. Mš.

Hirnheim Jeronym, slov. spis. XVII. stol.
Vyh!. I. 35.

Hiršmenzel Kristian, slez. spis. XVII.
stol. Vyhl. I. 35.

Historickokritický. H. zásady. Lit. I.
203.

Historickonárodní individualita. Vlč
Lit. II. 2. 5.

Historickoslohový. Národ. list. 1903.
291. 13.

Historie Česká. Vz Bibliografie (Zíbrtova).

Historisování, n. H. erbů = historický
vývoj erbů. Kol. Her. I. 365.

Hitro = brzy. Tak h. ? Spišsky. Sbor.
slov. 1901. 84.

Hjag, a, m., hora v Gemersku na Slov.
Sbor. slov. 1900. 152.

hl ztrácí h: loh m. hloh. V Krkonš. Mš.

Hláč, e, m., ryba. Zdýma ani (jako) b.
na suchu. Sbor. slov. VI. 133. Sr. Slov. VI.
295.

Hlad Mám h., jakoby mi někdo do ža-
ludku řezal řezákem, ale tenhle zmolovatělý
sejr mám jísti? Zvon III. 218. Zima a h. --
nepriatelia chudobných. Rizn. 167. Vácej
ľudu od sytosti hyne než od hladu. Czam.
Slov. 177.

Hladánie. K b. spravedlnosti, ad eru-
diendum. Pat. Jer. 48. 30.

Hládek = chládek. Slov. Mš.

Hladihlav, a, m. = hladihlavý. Vz Gb.
Slov.

Hladina, y, f. = máslo V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 140.

Hladinka, y, f. = smetana. V zloděj.
mluvě. Čes. 1. XI. 140.

Hladiti. II. dívče = upravovati mu hlavu
jako družičce. Brt. P. n. 512. — H. = práti
se. V zloděj mluvě. Čes. 1. XI. 140.

Hladítko, a, n. = mléko. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 140.

Hladkolepý. H. sedadlo. Msn. Od. 76.

Hladkotesý kámen. Msn. Od. 109., 149.

Hladký. Pan Hladký (hlad) je hořký host.
Jrsk. XX. 1a. 219.

Hladokůstka, y, m., nadávka. 1562.
Reš.

Hladoležící — hladem ležící. Klat. Čes. 1.
XI. 368.

Hladomor, u, m., pramen u Piščan. Sbor.
slov. 1900. 139.

Hladomorný tábor. Stan. IT. 1.

Hladomření, n. Lit. I. 805.

Hladomřivý = hladem mroucí. Stan. I.
233.

Hladovosť, i, f., polyfagie, žravosť. Ott.
XX. 169.

Hladový. Hladovému sa o chlebe sníva
a mäsiarovi o krave. Sbor. slov. VIL 130.

Hlaholek, lku, m., zdrobn. hlahol.

Hlaholice, e, f. Vz Lit. I. 215.

Hlaholík, a, m. = člen spolku Hlaholu
(zpěváckého spolku). Národ. list. 1904.
134 3.

Hlaholilka, y, f. = ústa, huba. Slád.
Třík. 31.

Hlaholivě. Zvonek se h. rozklinkal. Zvon
III. 507.