vinohradě až okolo jarních hodů (o sv. Jiří).
Mor. Čes. 1. XII. 247.

Hoferstvo, a, n. = nájem. Býti v h-stvu.
Val. Čes. 1. XII. 43., X. 443.

Hoficírka y, f. = officírská čepice. Lišen.
Mtc. 1902. 444.

Hofkromer, a, m, z Hofkrämer, dvorský
kramář (kupec). Wtr. Str. 142.

Hofman Ladisl. Dr., spis. +3. /11. 1903.
Sr. Zvon IV. 111., 278.

Hofmann Jan Ant., farář v II. pol. XVIII.
stol., spis. Vz Mus. 1902. 314.

Hofmistryně, ě, f., Zr. Čer. 83. Sr. Hof-
mistrně.

Hofrecht, u, m., něm. Vz Gb. Slov.

Hohli, n. = uhli. Haná. Šb. D. 48.

Hochle, e, f. = vochle, pecten. Bhm. hex.
781.

Hochmistr, a, m. = hofmistr. Gb. Slov.

Hochtavý, vz Nehochtavý, Gb. Slov.

Hoja = euge! Vz Gb. Slov.

Hojdáč, vz Hynta. Slov.

Hojeboje. Tam je všeho plno a h. (všeho
dost). Mor. Kmk. Sr. Habaděj.

Hojemství. Sr. Arch. XIX. 505.

Hojmě. Přivedla jsem tě k známosti
v Čechách na všech miestech h. Zlom. Táb.
IV. 21. Sr. Hojně (Mš. ), Gb. Slov.

Hojnoholubný. H. Thisba (kde se zdr-
žuje mnoho holubů). Msn. II. 33.

Hojnorybý. H. hladina. Msn. Od. 40.

Hojný od čeho. Krajina hojná od vína,
od obili a jiných věcí. Lbk. 17.

Hoj ostrojský = chirurgický. H. jednání.
Krok I. a 14. (1821).

Hojscina, y, f. — hostina. Slov. Šb. D. 78.

Hokynářsvo, a, n. 1592. Hrubý 165.

Hokyňka, y, f., zdrobn. hokyně. Vz Gb.
Slov.

Hokyňský krám. Tk. XI. 207.

Hol, vz Holý.

Holabrunka, y, f., studánka u Dolní
Brtnice. Čas. mor. mus. III. 133.

Holák, u, f. = měsíc. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 140. H. jiskří = svítí.

Holákový moták = směnka. V zloděj.
mluvě. Čes. 1. XI. 140.

Hoľan, a, m., obyvatel holi. Orava. Sb. sl.
1901. 181.

Holan = kdo nemá ničeho; kdo vše
prohrál a už nic nemá. Hauer 11.

Holán, a, m., tanec. Vz Brt. P. n. 931.

Holandr v papírnictví. Vz Ott. XVIII.
176.

Holandřie, n. = Hollandsko. Kar. 35.

Holandský hrabie. Kar. 60. H. sukno —
světle červené. Čes. 1. XI. 482., Vck. Vset.
342.

Holátko, a, n. = padavka. Pelhřimov.
Kub. List. fil. 1902. 248.

Holcovaný ječmen. Litomšl. Čes. 1. XIII. 5.

Holcucha = holčucha.

Holčičí škola — holčí, dívčí Kbrl. Džl. 15.

Holčucha, y, f. Št. Z něm. Holzschuh?
Gb. Slov.

Holdovací pochod. Zvon III. 463.

Holeček Jos., spis., nar. 1853. Vz Flš.
Písm. 736.

Hólek, u, m. = ulek, uleknutí. Lišeň. Mtc.
1902. 119.

Holeková, é, f, vrch v Gemersku na
Slov. Sbor. slov. 1900. 152.

Holemosť, i, f. Když takovou bezumnou
h svým odpůrcům zůstavíme Al. Svoboda.
Lit. I. 751.

Holenka, y, f. = plod suchý, nepukavý
s obplodím tenkým, srostlým se slupkou
semennou. Ott. XIX. 934.
Holem, vz Holemý.

Holemý. H. sbírka lyrických básní. Pal.
Záp. II. 14. (Šf. ).

Holenní. Zadní a přední žíly h., venae
tibiales posticae et anticae. Ktt.
Holenník, a, m., z holenný. Vz Gb. Slov.
Holenolýtkový vaz, ligamentum tibiofi
bulare. Ktt.

Holeť=jiní, pruina, Reif. Ž. kap. č. 118.
83.

Holica, e, f., vrch v Gemersku na Slov.
Sb. sl. 1901. 165.

Holičký. Když močil, h-ká byla krev
(samá) 1614. Wtr.

Holisko, a, n. = krk. Lhota na h-sku =
Praha na krku (zemský soud). V zloděj.
mluvě. Čes. 1. XI. 140.

Holkojc. To jsou b. peřiny = holčiny.
Dšk. Km. 44.

Hollanďanky, druh kur. Nár. list. 1903.
č. 136. 9.
Hollmann J. F. Vz Lit. II. 410. nn.
Hollý. Vz Lit. II. 248. a hl. 855.
Holně, ě, f. = holírna. Vz Gb. Slov.
Holóbek, bka, m., tanec. Vz Brt. P. n.
848.

Holobrádě, ěte, n. — mladík. Tbz. VIII.
155., XVI. 291. Sr. Holobrad.
Holofern-es, a, m. Uč. spol. 1903. III. 31.
Holohlavec, vce, m. — mnich. Tbz. XIII.
382. Sr. Holohlav.

Holohumno, a, n. = mlat, granarium. Vít.
Voc. II. 252. Sr. Gb. Slov.

Holokrký. H. slepice. Nár. list. 1903.
č. 136. 9.

Holomček, mečka, m., zdrobn. holomek.
Gb. Slov.

Holomek. Ty h-mku s holomkem! Ml.
Bolesl. Čes. 1. XIII. 177.

Holonohý. H. vlastovka. Msn. V VI. 328.
Holonohy oprav v: Holonohý.

Holopérko, a, n., zdrobn. holopéro. Gb.
Slov.

Holopícha, y, f· — velká, neohrabaná
ženská. Val. Čes. 1. XII. 388.

Holoplúšča = škriotok, malé, zlé, ope-
rené čierné kuře. Na slov. Skalicku. Sbor.
čes. 86. Sr. Holoplisk.

Holosmetky, míst. jm. u Klecan. Tbz.
IV. 1. 214.

Holoubek, bka, m., tanec Vz Brt. P. n.
963.

Holoudě = holoubě. Mus. 1863. 336. Jir.
Holoucha. Některá bude-liť nízká, ale
neplatí se h-chami. Ze Št. cituje Jg. v Rozb.
I. 199.

Holoušek, ška, m. zdrobn. holouš.
Holověnec, nce, m, druh krátkého meče.
Vz Gb. Slov.