febricula typhosa, zdánlivě ulevující, febris
subcontinua, předráždivá, f. hypersthenica,
příznaková, f. symptomatica tvaru převráce-
ného, f. typo inverso, vysilující, f. asthe-
nica, h. o jednom záchvatu, f. monoleptica,
o více záchvatech, f. polyleptica, žlučová
(močokrevná), f. bilosa haematurica. Ktt.

Horečkový. H. příznaky, Fiebersymptome.
Ktt.

Hořejenín, a, m. = obyvatel hor. Vz Gb.
Slov.

Hořeji = výše. Téhož léta, jakož h. jmeno-
váno. Pulk. Lobk. k. 30.

Hořejní. Ž. gloss., witt. a pod. Mš.

Hořejší klekač = Bůh. V zloděj. mluvě.

Hořejúcí = hořící, ardens, flammans. Ev.
olom. 138., 308. a j.

Hořek, vz Hořký.

Hořelosť, i, f. = zprahlost. Vz Gb. Slov.

Hořeluk v. chořelak. Mš.

Hořenín, a, m. = horák. Vz Gb. Slov.

Hořenka, hořevka, hořavka, y, f. — ryba.
Vz Gb. Slov.

Hořeplodný. H. válka. Msn. II. 410.

Hoří, f. horší, n. horše; dual a pl.
horše = horše. Vz Gb. Slov. Lhář je horzy,
než ižádný zloděj. Alb. 23. Viery zapřel
jest a horzí jest než nekřesťan. Št. Mus. 16^{. a
(}List. fil. XVI. 268. ).

Horian, a m. = horal. Sb. sl. 1901. 179.

Hořica Ignat, spis., 28. /7 1859 —3. /4 1902.
Vz Nár. list. 1902. č. 92. 1. a jiné listy
z též doby a Vyhl. I. 103

Hořič, e, m., ardula (inter herbas). Rozk.
P. 780.

Hořínek, nka, m. = hořavka, ryba. Č.
Třeb. Čes. 1. XI. 36. Sr. Hořenka. — H.
Vojt., spis. f 21. /2. 1903. Vz Nár. list. 1903.
č. 52., Zvon III. 320.

Hořisko, a, n. = veliká hora. Že zavalí
nám město h-skem. Msu. Od. 125.

Hoříška = horní ěásť vsi Zbynice. Kub.
List. fil. 1902. 248.

Horizontála, y, f. Velké h-ly převládají.
Nár. list. 1903. č. 154. 13.

Horko. Když dne ubývá, horka při-
bývá.

Hořkoň, quassia, rostl. Vz Ott. XX. 1067.

Horkošče = horkosti. Vz Gb. Slov.

Horkovzdušný. H. lázeň. Pokr. 1885.
č. 103.

Horký. Dopadený při horkém skutku.
Zvon III. 249.

Hořký čím: závistí. Jrsk. XXV. 190. —
Kdo hořkých věcí okušuje, ten o sladkých
nejlépe rozeznati umí. Frant. 39. 8.

Horlání, n., dle Jg. lépe: horlení. Achil-
lovo h. bohové ctili. Krok I. c. 24.

Horlitelka, y, f. Lit. I. 129.

Horliti komu = domlouvati mu. Proto
mu horlil. Chč. S. II. 246a.

Horlivník, a, m. — horlivec. Chč. olom.
162b. (Mš. ).

Horlivství, n. Nesmyslné h. = horlivost
Jrsk. XX. 2. 205.

Hormý. Sl. Nauč. Jes. 312b., 319b., zaněž jiné rukopisy mají horný. List. fil. XVIII.
206., XV. 272., 435. (Mš. ).

Honia, y, f. = hudební nástroj. Vz Strh.
Akust. 408.

Hornobran, a, m. = bydlící u horní
brány. Brt. P. n. 749.

Hornof M. B., učit. a spis. f 8. /4. 1902.

Hornojasenčanka, y, f. Brt. P. n. 777.

Hornokosý dubec. Msn. Od. 189.

Hornoletoun, a, m. = orel. Msn. Od. 307.

Hornoletý orel (vysokoletý). Msn. II.
215.

Hornostropný. II. ložnice. Msn. II. 163.

Horobytný = v horách bydlící. H. lev.
Msn. Od. 92.

Horokop, a, m. — domácí kožich. XVI.
stol. Čes. 1. XI. 76.

Horoletný jazyk (mluva). Č. — Lit. II.
509.

Horostanný = na horách se zdržující. H.
sajhy. Msn. Od. 130.

Horošlap, a, m. = chodec po horách. Nár.
list. 1901. c. 248.

Horoucí hora = sopka. Lind. Lit. I. 801.

Horskolesistý. H. země. Msn. II. 33

Horskoležák, a, m. = obyvatel hor. Msn.
II. 9.

Horský. H. brána v Praze. 1589. Čes. 1.
XII. 467., Tk. XI. 38., XII. 270.

Horstvotvorný. H. (orogenní) process
Vstnk. XI. 567.

Horše = horší Aby nebyli horsse. Št.
Uč. 59a. Vz předcház. Hoří.

Horúcesť, i, f. — horoucnosť, palčivost. H.
věčného ohně. Modl. (Mš. ). Sr. Horoucesť.

Hořúcí = horoucí, prudký brennend. feurig.
Vz Gb. Slov.

Hořující = hořící, horoucí. Vz Gb Slov.

Horušec, šce, m, valvala Mam. Α. 36b.
(Mš. ).

Horuška, y, f., osmerus, ryba lososovitá.
Vz Ott. XVIII. 917.

Horutný. H. seč. Msn. II. 232. — v čem:
v obraně. 1b. 230.

Horyna, y, f. = hora. Dšk. Km. 16.

Horzkop, u, m. = soukenná sukně. Světz.
1886. 406. Vz Horckop.

Hósička, y, f. = husička. Mor. Brt. Ρ. η
525.

Hóslečke = housličky. Haná. Šb. D. 47.

Hospitalář v klášteře. Jrsk. III. 74.

Hospitálník, a, m. = člen řádu hospitál-
ního. Johanniter. Vz Gb. Slov.

Hospoda, y, f. Vyházel celou h-du
(všecky hosti). Hamz. 53. V h-dě radosť,
ve stodole žalosf. Vyhl. II. 66.

Hospodář, e, m. Hospodárovi a lékarovi
nesmie sa nič hnusit'. Straku paznáš po
chvoste a h-dára po jeho statku. Rizn. 64.,
170. Dobrý h. více prodá než koupí. —
H. = hospodyně, paní. Kateřina bude tiemž
dietem h. (jako moji synové). Kat. 31. 3.

Hospodáříček, čka, m. Vz Kšť. Poh.
36. nn.

Hospodařiti jak. H-ří jako nenasytný
poručník, má-li bohatého svěřence. Tbz. V.
1. 192.

Hospodářová = hospodářská, Gastwirthin.
Vz Gb. Slov.

Hospodářovati v I. 469. za Hospodář-
ství polož před: Hospodářský.