Houna, pl., n. — humna. Pole za hounv.
Loby. Čes. 1. XI. 368.

Hounivár, a, m. = hovnivál. Mus. 1863.
337. (Vých. Čech. Jir. )

Houňový průmysl valašský. Pokr. 1885.
č. 337.

Houpačka, y, f., tanec. Sá. Prost. II. 72. —
H. = houpání dětí odrostlejších. Vz Brt. Čít.
13. nn.

Houpavý. H. péro na klobouku. Jrsk.
XIV. 133.

Houpyty. Zpívati dětem houpyty houpy.
Kká. Sion II. 128.

Hourabák od hrabati. Dšk. Km. 28.

Houráceti se kde jak = házeti se.
Prkénko h-celo se v jeho rukou se strany
na strany. Čch. Kv. 74. Sr. Hourati.

Hourati — házeti. Sr. Houráceti — čím.
Kaditelnou hourá v horování. Vrch. Sud.
176. — se kam. Hourala se na pec, kde
měla své lože (hrabala se). Sá. Prost. II. 13.

Houravochodný skot. Msn. Od. 11.

Hourochodý. H. kráva. Msn. II 160.

Housanka, y, f. -= housenka. Dšk. Km.
33.

House. Takový h. nedochcíplý, nejlíp
mu podepsat vandrbuch a poslat ho na věč
nosť. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178.

Houseniště, ě, n. = místo, kde jsou hou-
senky. Dšk. Km. 39.

Housenka. Co činiti, aby h-ky nežraly
zelí. Vz Nár. list. 1903. č. 277. 4.

Houser samec, vz Husman. — II. = kokeš,
Č. Třeb. Č. 1. XI. 36. — H. nemoc. H. ji
trápi. 1724. Hrubý 250. Vz Husák.

Houska. Vlasy v housku svázané (dva
copánky vzadu svázané). Čes. 1. XIÍ. 280.

Houskový. H. baba (která prodává
housky). Hlk. IX. 274.

Housle. Vidí nebe plné houslí. Hav.
Chamr. 137. H zvučely, jako když sviští
blesk (rychle, prudce, silně) Tbz. V. 6. 200.
Vliv houslí na nápěvy písní. Vz Brt. P. d.
LXXV. — Η. υ mlýně. Pomocí houslí se
kamenu (mlýnskému) přituží nebo uvolní.
Čes. 1. XI. 60.

Houslový doktor (kdo housle spravuje).
Rais. Zap. vlast. 13. II. písně, Čes. 1. XI.
282., solo, zvuk. Nár. list. 1903. 347. 21.,
1904., 73. 5.

Houštnatý val. Proch. Hrad. 32.

Houvězdo = Újezd. Dšk. Km. 5.

Houvina, y, f. místo Ouvín. Dšk. Km. 16.

Houževnáč, e, m. = člověk houževnatý,
neústupný. Msn. II. 200.

Houžovatý. H. strava. Kká. Sion II. 74.

Houžvačiť sa, vz Krpačiti se. Mš.

Houžviti čím = lakoměti. H. dárky. Msn.
Od. 169.

Hovad' = dobytek (ovce, svině a kozy,
μΐΐλα). Msn. Od. 256.

Hovádek, dka, m. H-dky, pecus. Gl. roudn.
435. (Krok 1888. 402., 404. )

Hovadice, e, f. = ovad (moucha). Dšk.
Km. 4L, Brt. Čít. 244.

Hovadník, a, m. = hovadný člověk, ein
viehischer Mensch. Vz Gb. Slov.

Hovado, a, n., tanec Vz Brt. P. n. 884.

Hovadový, viehisch, thierisch. Vz Gb. Slov.

Hovadský = hloupý. Stan. II. 295.

Hovar (ouvar), u, m. = půda mokrá, mo-
čálovitá. Čas. mor. mus. III. 132.

Hovědce, e, f. Tu h-dci neprodávej. Hrad.
108b. (Mš). Vz Hoviedce.

Hovědí maso = hovězí. Arch. XXI. 539.

Hovědina, y, f. = hovězina. Hrad. 135^b.,
Veleš. 142., Rozk. P. 1727. (Mš. ).

Hovělosť, i, f. Hyna. Vz Čad. 115.

Hoviedce, e, n., zdrobn. hovado. Vz Gb.
Slov.

Hovno. Keď jsi h., seď v řiti. Sbor. slov.
VIL 130. Čert h. ví (= neví), co p. Bůh
dá. Us. Já jsem již z hoven vyrostl (ne-
potřebuji již tvé pomoci). Us.

Hovnoval, a, m., scarabeus. Rozk. 68.
Sr. Hovnival.

Hovodky = úvod žen. Mor. Mtc. 1902.
106.

Hovor. Dostali se hned h-rem do Prahy
(za hovoru). Zvon III 711.

Hovoření, n., vz Hovořiti, Gb. Slov.

Hovořiti na koho = hádati. Η-li na
Martina, že vzal slaninu. Brt. P. n. 986. Cf.
VI. 351.

Hozlík, u, m. — uzlík. Lišeň. Mtc. 1902.
435.

Hpán = ρά Jid. 163. (Mš. ).

Hra. Dětské hry. Vz Sb. sl. 1902. 69.,
59., 1901. 129., Brt. Čít. 9. nn. Hrv sloven.
dětí. Vz Sbor. slov. 1900. 179., III č. 1. -3.
Hry slez. dětí. Vz Vyhl. II. 243. nn., Náš
dom 1899. 135.

Hrabalka, y, f., druh vos samotářských,
pompilidae. Vz Ott. XX. 698, 201.

Hrabanice, e, f. = shrabaná sláma. Vz
Gb Slov.

Hrabčinky, f. = druh třešní. Tbz. V. 9.
365.

Hrábě = hrabě; hrabě = hrábě. Val.
Čes. 1. XI. 434.

Hrabě, vz předcház. — H. stál před ním,
maje meč v rukú. Arch. XIX. 119. H. ležel
v domě truhlářově na franskú nemoc;
A hrabie prve tam byl. Ib. 118.

Hrabice soustruhu. Vz KP. VIL 675.

Hrabična, y, f. = hraběnka, comitissa.
Rozk. P. 901.

Hrabině, ě, f. = hraběnka. Od Adlety
h-ně kúpil. Pulk. Klem. k. 70.

Hrabr, u, m. = habr. Vz Gb. Slov.

Hračkářka, y, f. = žena prodávající hračky.
Mtc. 1902. 25.

Hrad, u, m. Sr. Jir. Prove 84. Teplý h. =
pařeniště. Mt. S. I. 181.

Hradčenín, a, m., civis. H. Jir. Slov. pr.
II. 83. Sr. Měštěnín.

Hrádě, ě, n. = hrad. Dšk. Km. 5.

Hradebný. H. město. Msn. 11. 288. Sr.
Hradební.

Hradíč, e, m. —kuchtíc; lékostavník; měšťan.
Vz Gb. Slov.

Hradiště, ě, n. H. u Olomouce (klášter)
správně Hradisko. Mtc. 1903. 270.

Hradnictví, n. = služba hradníka. Tbz.
V. 1. 135.

Hradník, a, m. = vrátný. Tbz. III. 1.
286.

Hradoborka, y, f. (bohyně). Msn. II. 83.



	91

	Houna, pl., n. — humna. Pole za hounv. Loby. Čes. 1. XI. 368. Hounivár, a, m. = hovnivál. Mus. 1863. 337. (Vých. Čech. Jir. ) Houňový průmysl valašský. Pokr. 1885. č. 337. Houpačka, y, f., tanec. Sá. Prost. II. 72. — H. = houpání dětí odrostlejších. Vz Brt. Čít. 13. nn. Houpavý. H. péro na klobouku. Jrsk. XIV. 133. Houpyty. Zpívati dětem houpyty houpy. Kká. Sion II. 128. Hourabák od hrabati. Dšk. Km. 28. Houráceti se kde jak = házeti se. Prkénko h-celo se v jeho rukou se strany na strany. Čch. Kv. 74. Sr. Hourati. Hourati — házeti. Sr. Houráceti — čím. Kaditelnou hourá v horování. Vrch. Sud. 176. — se kam. Hourala se na pec, kde měla své lože (hrabala se). Sá. Prost. II. 13. Houravochodný skot. Msn. Od. 11. Hourochodý. H. kráva. Msn. II 160. Housanka, y, f. -= housenka. Dšk. Km. 33. House. Takový h. nedochcíplý, nejlíp mu podepsat vandrbuch a poslat ho na věč nosť. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178. Houseniště, ě, n. = místo, kde jsou hou- senky. Dšk. Km. 39. Housenka. Co činiti, aby h-ky nežraly zelí. Vz Nár. list. 1903. č. 277. 4. Houser samec, vz Husman. — II. = kokeš, Č. Třeb. Č. 1. XI. 36. — H. nemoc. H. ji trápi. 1724. Hrubý 250. Vz Husák. Houska. Vlasy v housku svázané (dva copánky vzadu svázané). Čes. 1. XIÍ. 280. Houskový. H. baba (která prodává housky). Hlk. IX. 274. Housle. Vidí nebe plné houslí. Hav. Chamr. 137. H zvučely, jako když sviští blesk (rychle, prudce, silně) Tbz. V. 6. 200. Vliv houslí na nápěvy písní. Vz Brt. P. d. LXXV. — Η. υ mlýně. Pomocí houslí se kamenu (mlýnskému) přituží nebo uvolní. Čes. 1. XI. 60. Houslový doktor (kdo housle spravuje). Rais. Zap. vlast. 13. II. písně, Čes. 1. XI. 282., solo, zvuk. Nár. list. 1903. 347. 21., 1904., 73. 5. Houštnatý val. Proch. Hrad. 32. Houvězdo = Újezd. Dšk. Km. 5. Houvina, y, f. místo Ouvín. Dšk. Km. 16. Houževnáč, e, m. = člověk houževnatý, neústupný. Msn. II. 200. Houžovatý. H. strava. Kká. Sion II. 74. Houžvačiť sa, vz Krpačiti se. Mš. Houžviti čím = lakoměti. H. dárky. Msn. Od. 169. Hovad' = dobytek (ovce, svině a kozy, μΐΐλα). Msn. Od. 256. Hovádek, dka, m. H-dky, pecus. Gl. roudn. 435. (Krok 1888. 402., 404. ) Hovadice, e, f. = ovad (moucha). Dšk. Km. 4L, Brt. Čít. 244. Hovadník, a, m. = hovadný člověk, ein viehischer Mensch. Vz Gb. Slov. Hovado, a, n., tanec Vz Brt. P. n. 884. Hovadový, viehisch, thierisch. Vz Gb. Slov.	Hovadský = hloupý. Stan. II. 295. Hovar (ouvar), u, m. = půda mokrá, mo- čálovitá. Čas. mor. mus. III. 132. Hovědce, e, f. Tu h-dci neprodávej. Hrad. 108b. (Mš). Vz Hoviedce. Hovědí maso = hovězí. Arch. XXI. 539. Hovědina, y, f. = hovězina. Hrad. 135^b., Veleš. 142., Rozk. P. 1727. (Mš. ). Hovělosť, i, f. Hyna. Vz Čad. 115. Hoviedce, e, n., zdrobn. hovado. Vz Gb. Slov. Hovno. Keď jsi h., seď v řiti. Sbor. slov. VIL 130. Čert h. ví (= neví), co p. Bůh dá. Us. Já jsem již z hoven vyrostl (ne- potřebuji již tvé pomoci). Us. Hovnoval, a, m., scarabeus. Rozk. 68. Sr. Hovnival. Hovodky = úvod žen. Mor. Mtc. 1902. 106. Hovor. Dostali se hned h-rem do Prahy (za hovoru). Zvon III 711. Hovoření, n., vz Hovořiti, Gb. Slov. Hovořiti na koho = hádati. Η-li na Martina, že vzal slaninu. Brt. P. n. 986. Cf. VI. 351. Hozlík, u, m. — uzlík. Lišeň. Mtc. 1902. 435. Hpán = ρά Jid. 163. (Mš. ). Hra. Dětské hry. Vz Sb. sl. 1902. 69., 59., 1901. 129., Brt. Čít. 9. nn. Hrv sloven. dětí. Vz Sbor. slov. 1900. 179., III č. 1. -3. Hry slez. dětí. Vz Vyhl. II. 243. nn., Náš dom 1899. 135. Hrabalka, y, f., druh vos samotářských, pompilidae. Vz Ott. XX. 698, 201. Hrabanice, e, f. = shrabaná sláma. Vz Gb Slov. Hrabčinky, f. = druh třešní. Tbz. V. 9. 365. Hrábě = hrabě; hrabě = hrábě. Val. Čes. 1. XI. 434. Hrabě, vz předcház. — H. stál před ním, maje meč v rukú. Arch. XIX. 119. H. ležel v domě truhlářově na franskú nemoc; A hrabie prve tam byl. Ib. 118. Hrabice soustruhu. Vz KP. VIL 675. Hrabična, y, f. = hraběnka, comitissa. Rozk. P. 901. Hrabině, ě, f. = hraběnka. Od Adlety h-ně kúpil. Pulk. Klem. k. 70. Hrabr, u, m. = habr. Vz Gb. Slov. Hračkářka, y, f. = žena prodávající hračky. Mtc. 1902. 25. Hrad, u, m. Sr. Jir. Prove 84. Teplý h. = pařeniště. Mt. S. I. 181. Hradčenín, a, m., civis. H. Jir. Slov. pr. II. 83. Sr. Měštěnín. Hrádě, ě, n. = hrad. Dšk. Km. 5. Hradebný. H. město. Msn. 11. 288. Sr. Hradební. Hradíč, e, m. —kuchtíc; lékostavník; měšťan. Vz Gb. Slov. Hradiště, ě, n. H. u Olomouce (klášter) správně Hradisko. Mtc. 1903. 270. Hradnictví, n. = služba hradníka. Tbz. V. 1. 135. Hradník, a, m. = vrátný. Tbz. III. 1. 286. Hradoborka, y, f. (bohyně). Msn. II. 83.