Hradoborný Odysseus. Msn. Od. 140.

Hradodrže, e, m. = držitel, správce hradu.
Vz Gb. Slov.

Hradospas, a, m. = ochránce hradů, míst.
Msn. II 108.

Hradový pán (mající hrad). Chč. Post.
278a. — H. tvrdosť (tvrdý hrad). Baw. Ar.
v. 2465.

Hradozděnie, n., castrorum aedificatio.
H. Jir. Slov. pr. II. 157. (Mg. ).

Hrách, pisum. Vz Ott. XIX. 800. Hrách
přes (ob) zrnko, přes zub vařený (nestejně
měkký). Stern. Poh. 75. Já rád polívku
z černého hrachu (kávu). Čes. 1. XIII. 176.

Hrácholiti dulcescere. Pravá milosť ze-
vnitř bode, h-lí vnitř (jest milá). Čtver.
Konáč 1516., Rozb. Hank. 25. (MS. ).

Hrachovec, vce, m. — noční hlídač. V zlo-
dějské mluvě.

Hrachovitý, vz Hrachovka.

Hrachovka, y, f., údolí mezi Třebízí a
Kvílicemi u Slaného. Tbz. V. 9. 411. = H. =
kost hrachovitá, os pisiforme. Ktt.

Hrálovitý šišák, scutellaria hastifolia,
rostl. Vz Ott. XXII. 738.

Hramótka, y, f., zdrobn. hramota (hračka).
Vz Gb. Slov., Hramota VI. 1264.

Hrana, y, f. H. oříšků (lískových) = 3 a
4 oříšky pohromadě. Brt. Čít. 209.

Hraňa v. hraň, pl. hraně = hromada sněhu.
Schraňati snih do hraň; H. dřivi = hranice.
Hauer 9.

Hranastaj v. hranostaj. Mš.

Hraněný. H. dříví. Vz Dříví. KP. IX.
264.

Hranice. Až ke h-cům rakouským. Tk.
XI. 213. Sr. Jir. Prove 85.

Hranostají, adj. = od hranostaje. H.
kožich. Mill. 42a. Vz Gb. Slov., Hranosta-
jový.

Hrašec, šce, m., zdrobn. hrách. Chč. S.
II. 212b.

Hráškový. H. krajky. Vz Krajka.

Hráti. — abs. Chudobná být, nic nemět
a ešče smutná? To nehraje. Mod. kn. č. 40.
— jak. Stále hrál jen jednou notou. Slád.
Sl. 83. — nač. H. na slávu boží (pobožné
písně a p. ). Tbz. V. 9. 368. Hrá na peství
(má v úmyslu taškářství). Kať. Lid. 9. H.
na míč. Vz Hráti. — komu kde. Práce mu
v rukách jen hrá (pěkně mu odpadá). Kšť.
Lid. 9.

Hráza, v, f. = hráz. Zatopil i díl hrázy.
Půh. brn. IV. 140.

Hrazděný. H. zdivo: Dřevěná kostra
stavení vyplní se zdivem půlcihlovým. Vz
KP. IX. 283.

Hrazěnín v. Hradčenín. Mš.

Hrázka, y, f. = tyč, bidlo. Držela v ruce
hák na dlouhé hrázce. Zvon III. 526.

Hrázový. H. trhlina, Ruptur des Dammes,
postranní řez h., sectio perinealis lateralis.
Ktt.

Hrb, u, m. cyphosis; b. v předu a vzadu,
cyphoscoliosis, tupouhlý. Ktt.

Hrbatec, tce, m. = hrbatý člověk. Kká.
Sion. II. 250.

Hrbec, bce, m. = hrb (zdrobn. ).

Hrbel, bla, m. = hrbol. Hauer 7.

Hřbelce, e, n., scalprum. Bhm. lex. 153.
(Mš. ).

Hřbet. Takovým lotrům já nerad hřbetu
držím (nerad jim nadržuji). Arch. XXI. 129.

Hřbetáci = obyvatelé Bojiště v Ledečsku.
Čes. 1. XI. 405.

Hřbetovina, y, f. = páteř z bravku. Vyhl.
II. 58.

Hřbetovky, f. = druh bot. Tbz. V. 4. 175.

Hřbileť. Místo:, kámen nějaký' má býti:
kámen hrobní. Gb. Sr. VII. 1265.

Hrbilka, y, f., phora, hmyz. Vz Ott. XIX.
689.

Hrbiti se = kloniti se (potupně). Slád.
Rich. 30.

Hřbitoviště, ě, n. Tkč. Čes. pov. I. 26.

Hrbol, u, m. Zevní a vnitřní h. kůtkový,
tuberositas condyloidea externa et interna.
Ktt.

Hrbolka. Na Hrbolce, pole u Vel. Skalice.
Př. star. VIL 55.

Hrbolkovaný plech. Vz Ott. XIX. 890-

Hrboň, ě, m. = hrbatý člověk. Strn. Poh. 98.

Hrboulek, lku, m., zdrobn. hrb. Dšk. Km.
31.

Hrbová, é, f., stráň ve Vsetíně. Vck.
Vset. 179.

Hrbovatý. Hádanka: H. mužík všecka
pole sběhá (srp). XVI. stol. Čes. 1. XII. 492.

Hrcati, hrcnouti co odkud kam. Hrcla
maso z hrnce na mísu = vykydla. Slez.
Vyhl. II. 285.

Hrč, e, f. = suk; sukovité poleno. Val. Čes.
1. XII. 228.

Hrča, dle Bača = rychle mluvící. Přerov.
Čes. 1. XIII. 279.

Hrčeti kde jak. Hrčí v něm jako v strha-
ném koňovi. Rizn. 178.

Hrdání, n. = pohrdání, aspernatio. Mam.
A. 15b.

Hrdatel, e, m., Verächter. Vz Gb. Slov.

Hrdélko, a, n. Polívka s hrdélky (maka-
rony). Val. Čes. 1. XIII. 448.

Hrdelní cesta = špatná, obtížná. Kšť.
Lid. 10.

Hrdelnice. Společná h., vena jugularis
communis; zevní a vnitřní h., vena jugularis
externa et interna. Ktt.

Hrdesen = rdesen. Mš.

Hrdinati = na hrdinu si hráti. Nehrdinaj,
co hyn stojí, to znamenaj. Hanuš. Osterp.
97. Sr. Gb. Slov.

Hrdinůvky, pole a les u N. Vsi. Čas.
mor. mus, III. 133.

Hrditi se s inft. Z vojska toho býti se
hrdíme. Msn. Od. 7., 133.

Hrdlce, e, n. = hrdelce. Vz Gb. Slov.

Hrdlé = hrdlí, hrdlo. Vz Gb. Slov.

Hrdlený = hrdlný. Vz Gb. Slov.

Hrdlička Jan, spis. 1741. Vz Vek. Vset.
302. — H. pták. Chechtal se, jako stará h.
Rais. Zap. vlast. 6.

Hrdlo. Své h. na něčem složiti (svůj
život ztratiti). Vz Hus. Post. 59. — 60. Jejich
h. jest jakožto hrob otevřený (rádi pijí).
1478. Uč. spol. 1903. II. 21.

Hrdloľubec, bce, m. = kdo je hrdlem, do

hrdla libý. Sr. násl. Vz Gb Slov.



	92

	Hradoborný Odysseus. Msn. Od. 140. Hradodrže, e, m. = držitel, správce hradu. Vz Gb. Slov. Hradospas, a, m. = ochránce hradů, míst. Msn. II 108. Hradový pán (mající hrad). Chč. Post. 278a. — H. tvrdosť (tvrdý hrad). Baw. Ar. v. 2465. Hradozděnie, n., castrorum aedificatio. H. Jir. Slov. pr. II. 157. (Mg. ). Hrách, pisum. Vz Ott. XIX. 800. Hrách přes (ob) zrnko, přes zub vařený (nestejně měkký). Stern. Poh. 75. Já rád polívku z černého hrachu (kávu). Čes. 1. XIII. 176. Hrácholiti dulcescere. Pravá milosť ze- vnitř bode, h-lí vnitř (jest milá). Čtver. Konáč 1516., Rozb. Hank. 25. (MS. ). Hrachovec, vce, m. — noční hlídač. V zlo- dějské mluvě. Hrachovitý, vz Hrachovka. Hrachovka, y, f., údolí mezi Třebízí a Kvílicemi u Slaného. Tbz. V. 9. 411. = H. = kost hrachovitá, os pisiforme. Ktt. Hrálovitý šišák, scutellaria hastifolia, rostl. Vz Ott. XXII. 738. Hramótka, y, f., zdrobn. hramota (hračka). Vz Gb. Slov., Hramota VI. 1264. Hrana, y, f. H. oříšků (lískových) = 3 a 4 oříšky pohromadě. Brt. Čít. 209. Hraňa v. hraň, pl. hraně = hromada sněhu. Schraňati snih do hraň; H. dřivi = hranice. Hauer 9. Hranastaj v. hranostaj. Mš. Hraněný. H. dříví. Vz Dříví. KP. IX. 264. Hranice. Až ke h-cům rakouským. Tk. XI. 213. Sr. Jir. Prove 85. Hranostají, adj. = od hranostaje. H. kožich. Mill. 42a. Vz Gb. Slov., Hranosta- jový. Hrašec, šce, m., zdrobn. hrách. Chč. S. II. 212b. Hráškový. H. krajky. Vz Krajka. Hráti. — abs. Chudobná být, nic nemět a ešče smutná? To nehraje. Mod. kn. č. 40. — jak. Stále hrál jen jednou notou. Slád. Sl. 83. — nač. H. na slávu boží (pobožné písně a p. ). Tbz. V. 9. 368. Hrá na peství (má v úmyslu taškářství). Kať. Lid. 9. H. na míč. Vz Hráti. — komu kde. Práce mu v rukách jen hrá (pěkně mu odpadá). Kšť. Lid. 9. Hráza, v, f. = hráz. Zatopil i díl hrázy. Půh. brn. IV. 140. Hrazděný. H. zdivo: Dřevěná kostra stavení vyplní se zdivem půlcihlovým. Vz KP. IX. 283. Hrazěnín v. Hradčenín. Mš. Hrázka, y, f. = tyč, bidlo. Držela v ruce hák na dlouhé hrázce. Zvon III. 526. Hrázový. H. trhlina, Ruptur des Dammes, postranní řez h., sectio perinealis lateralis. Ktt. Hrb, u, m. cyphosis; b. v předu a vzadu, cyphoscoliosis, tupouhlý. Ktt. Hrbatec, tce, m. = hrbatý člověk. Kká. Sion. II. 250. Hrbec, bce, m. = hrb (zdrobn. ). Hrbel, bla, m. = hrbol. Hauer 7.	Hřbelce, e, n., scalprum. Bhm. lex. 153. (Mš. ). Hřbet. Takovým lotrům já nerad hřbetu držím (nerad jim nadržuji). Arch. XXI. 129. Hřbetáci = obyvatelé Bojiště v Ledečsku. Čes. 1. XI. 405. Hřbetovina, y, f. = páteř z bravku. Vyhl. II. 58. Hřbetovky, f. = druh bot. Tbz. V. 4. 175. Hřbileť. Místo:, kámen nějaký' má býti: kámen hrobní. Gb. Sr. VII. 1265. Hrbilka, y, f., phora, hmyz. Vz Ott. XIX. 689. Hrbiti se = kloniti se (potupně). Slád. Rich. 30. Hřbitoviště, ě, n. Tkč. Čes. pov. I. 26. Hrbol, u, m. Zevní a vnitřní h. kůtkový, tuberositas condyloidea externa et interna. Ktt. Hrbolka. Na Hrbolce, pole u Vel. Skalice. Př. star. VIL 55. Hrbolkovaný plech. Vz Ott. XIX. 890- Hrboň, ě, m. = hrbatý člověk. Strn. Poh. 98. Hrboulek, lku, m., zdrobn. hrb. Dšk. Km. 31. Hrbová, é, f., stráň ve Vsetíně. Vck. Vset. 179. Hrbovatý. Hádanka: H. mužík všecka pole sběhá (srp). XVI. stol. Čes. 1. XII. 492. Hrcati, hrcnouti co odkud kam. Hrcla maso z hrnce na mísu = vykydla. Slez. Vyhl. II. 285. Hrč, e, f. = suk; sukovité poleno. Val. Čes. 1. XII. 228. Hrča, dle Bača = rychle mluvící. Přerov. Čes. 1. XIII. 279. Hrčeti kde jak. Hrčí v něm jako v strha- ném koňovi. Rizn. 178. Hrdání, n. = pohrdání, aspernatio. Mam. A. 15b. Hrdatel, e, m., Verächter. Vz Gb. Slov. Hrdélko, a, n. Polívka s hrdélky (maka- rony). Val. Čes. 1. XIII. 448. Hrdelní cesta = špatná, obtížná. Kšť. Lid. 10. Hrdelnice. Společná h., vena jugularis communis; zevní a vnitřní h., vena jugularis externa et interna. Ktt. Hrdesen = rdesen. Mš. Hrdinati = na hrdinu si hráti. Nehrdinaj, co hyn stojí, to znamenaj. Hanuš. Osterp. 97. Sr. Gb. Slov. Hrdinůvky, pole a les u N. Vsi. Čas. mor. mus, III. 133. Hrditi se s inft. Z vojska toho býti se hrdíme. Msn. Od. 7., 133. Hrdlce, e, n. = hrdelce. Vz Gb. Slov. Hrdlé = hrdlí, hrdlo. Vz Gb. Slov. Hrdlený = hrdlný. Vz Gb. Slov. Hrdlička Jan, spis. 1741. Vz Vek. Vset. 302. — H. pták. Chechtal se, jako stará h. Rais. Zap. vlast. 6. Hrdlo. Své h. na něčem složiti (svůj život ztratiti). Vz Hus. Post. 59. — 60. Jejich h. jest jakožto hrob otevřený (rádi pijí). 1478. Uč. spol. 1903. II. 21. Hrdloľubec, bce, m. = kdo je hrdlem, do hrdla libý. Sr. násl. Vz Gb Slov.