Hynštík, a, m., zdrobn. hynšt. Baw. J.
v. 208.

Hyntačka, y, f., vz Hynta, Hojdáč.

Hyntlaust, u, m. Vezmi h-stu a dryako-
vého listu. Lék. B. 105. (Mš. ).

Hyperbolisovati = přeháněti, přepínati,
nadsazovati. Vlč. Lit. II. 2. 63.

Hyperfysický. H. upotřebení rozumu.
Uč. spol. 1902. IX. 14.

Hyperkritik, a, m. = příliš přísný kritik.
Umíněný h. Lit. I. 199.

Hyperloyalnosť, i, f. = přílišná loyalnosť.
Nár. list. 1903. č. 243. 13.

Hyperoxyd, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.

XI. 8.

Hyperromantický děj Zr. Nov2. 192.
Hypersentimentalní sladkosť. Zvon IV.
194.
Hypoxanthin, u, m., v lučbě. Vz Vstřik.

XII. 54.

Hypsometrie, e, f., z řec. = míření
výšek. Vz Strh. Mech. 535.

Hypsothermometr, u, m. = teploměr k mě-
ření výšek. Vz Strh. Mech. 519.

Hyria = hejsa. Vz Gb. Slov.

Hýřilský pohár. Slád. Ant. 28.

Hyřitel, e, m. = kdo hýří. Vz Gb. Slov.

Hysterie strnulá, hysteria cataleptica.
Ktt.

Hýtman, a, m. = hejtman. Vz Gb Slov.

Hyty (hoto) = kůň (v dětské řeči ve Slezsku).
Čes. 1. X. 342.

Hyvle, e, f. =vršek, z něm. Hübel, Hügel.
Gb. Slov.

Hyzda, y, f. = ohyzda. Hyzdu páchati.
Mark.

Hyždění, n. = hyzděni. Vz Gb. Slov.

Hyždice. e, ť, zdrobn. hýždě, Ober-
schenkel. Vz Gb. Slov. H., coxira (de mem-
bris). Rozh. P. 1246.

Hyždie, n., vz Hyždě.

Hýžďový. Hoření a dolení žíly h-vé,
venae gluteae superiores et inferiores;
Maní či zvratný pohyb h-vý, Glutealreflex.
Ktt.

Ch.

Ch, vz v Gb. Slov.

Chabenec, nce, m., hora u Ružomberka
na Slov. Sbor. čes. 285.

Chabný. Jg. v Mus 1843. 399. praví, že
se neví, co slovo to znamená a od čeho
jest odvozeno. Mš tvrdí, že jest to tvar
chybný jako slabný, mladný a p. Sr. násl
Chudný.

Chaboučký, zdrobn. chabý. Cb. hlahol.
List. fil. 1903. 319.

Chabrek, u, m. = chrpa. Slez. Vyhl. II.
254.

Chahrý — chrabrý. Vz Gb. Slov.

Chacharina, y, f. = vičenec. Mtc. 1902.
9. V I. Přisp. 320. oprav v: 32L

Chachokati se = smáti se. Čes. 1. XIII.
418.

Chalcanthit, u, m. = měděná ruda. Vz
KP. X. 162.

Chaleba, y, f., vz Ochabela. Mš.

Chalkopyrit, u, m., nerost. Vz Vstnk.
XI. 830.

Chalpa. Vylezl na chalpu (půdu). Jrsk.
XXIII. 242.

Chalupa. Raději v ch-pě svůj chléb jísti
budu, než v malovaných pokojích cizí. Arch.
XX. 218. — Ch. Frant., básn., 1857. -1890.
Vz Flš. Písm. 717. — Ch. Karel, spisov.
15. /12. 1864. — 6. 6. 1894. Vz Nár list 1904.
156. odp. 2.

Chalupák, a, m. = chalupník. Dšk. Km.
28.

Chalupecký = z chalupy. Kšť. Lid. 5. —
Ch. J., Dr., docent a spis.

Chalupisko, a, n. = bídná chalupa. Brt.
P. n. 1040.

Chalupka, y, f. také = výměnkařské sta-
vení. Hauer 11.

Chalupnický jazyk. Hlavn. 44.

Chalybaly, vz Chalabala, Halabala. Ch.
koho odbývati. Chč. S. I. 122b. A nám vy-
dávali (nadávali) ch. 1423. Nár. list.

Chamčík, a, m. — lakomec Zvon II. 77.

Chamčivě = lakotně. Hnal se ch. za boch-
níkem. Jrsk. XXIX. 15.

Chamčivosť, i, f. = lakomosť. Zvon III
387.

Chameleonství, n. — nestálost, časté mě-
nění svých náhledů atd. Č. — Lit. II. 745.

Chamoisit, u, m. = železná ruda. KP.
X. 142.

Chamovod, u, m. Zánět ch-du, funicu-
litis. Ktt.

Chámovský lid. Světz. 1895. 27.

Chámový. Vnitřní žíly ch., venae speii
maticae internae. Ktt.

Cháně, ěte, n. — malé dítě. A co vy, chá-
ňata? Kornk. 83.

Chaněti se = kaněti se. Vz Gb. Slov.
Hospodář se vždy chaní. Ch. se = milisko-
vati se. Baw. Arn. 3091., 3153.

Chaňkať sa s kým = mazliti. Val. Čes.
1. XI. 482., XII. 199.

Chantant, u, m. = stálá zpěvní síň. Sterc.
599.

Chappový. Ch. hedvábí. Ott. XX. 722b.

Chargista, y, m. (z fr., šaržista) = herec,
jenž mívá úlohu zvanou chargí. Hlas 10. /11.
1897. Dhnl.

Charoušlí, n. = charouzd, roždí, chrastí.
U Úpice. Zedníček.

Charubek, bku, m=bouda před hospodou.
Mor. Světz. 1882. 567.

Charurdice = ? Vz Gb. Slov.

Chatlovna. y, f. U Ch-vny = louka
u Zbraslavic Př star. VII. 54.



	99

	Hynštík, a, m., zdrobn. hynšt. Baw. J. v. 208. Hyntačka, y, f., vz Hynta, Hojdáč. Hyntlaust, u, m. Vezmi h-stu a dryako- vého listu. Lék. B. 105. (Mš. ). Hyperbolisovati = přeháněti, přepínati, nadsazovati. Vlč. Lit. II. 2. 63. Hyperfysický. H. upotřebení rozumu. Uč. spol. 1902. IX. 14. Hyperkritik, a, m. = příliš přísný kritik. Umíněný h. Lit. I. 199. Hyperloyalnosť, i, f. = přílišná loyalnosť. Nár. list. 1903. č. 243. 13. Hyperoxyd, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 8. Hyperromantický děj Zr. Nov2. 192. Hypersentimentalní sladkosť. Zvon IV. 194. Hypoxanthin, u, m., v lučbě. Vz Vstřik. XII. 54. Hypsometrie, e, f., z řec. = míření výšek. Vz Strh. Mech. 535.	Hypsothermometr, u, m. = teploměr k mě- ření výšek. Vz Strh. Mech. 519. Hyria = hejsa. Vz Gb. Slov. Hýřilský pohár. Slád. Ant. 28. Hyřitel, e, m. = kdo hýří. Vz Gb. Slov. Hysterie strnulá, hysteria cataleptica. Ktt. Hýtman, a, m. = hejtman. Vz Gb Slov. Hyty (hoto) = kůň (v dětské řeči ve Slezsku). Čes. 1. X. 342. Hyvle, e, f. =vršek, z něm. Hübel, Hügel. Gb. Slov. Hyzda, y, f. = ohyzda. Hyzdu páchati. Mark. Hyždění, n. = hyzděni. Vz Gb. Slov. Hyždice. e, ť, zdrobn. hýždě, Ober- schenkel. Vz Gb. Slov. H., coxira (de mem- bris). Rozh. P. 1246. Hyždie, n., vz Hyždě. Hýžďový. Hoření a dolení žíly h-vé, venae gluteae superiores et inferiores; Maní či zvratný pohyb h-vý, Glutealreflex. Ktt.

	Ch.

	Ch, vz v Gb. Slov. Chabenec, nce, m., hora u Ružomberka na Slov. Sbor. čes. 285. Chabný. Jg. v Mus 1843. 399. praví, že se neví, co slovo to znamená a od čeho jest odvozeno. Mš tvrdí, že jest to tvar chybný jako slabný, mladný a p. Sr. násl Chudný. Chaboučký, zdrobn. chabý. Cb. hlahol. List. fil. 1903. 319. Chabrek, u, m. = chrpa. Slez. Vyhl. II. 254. Chahrý — chrabrý. Vz Gb. Slov. Chacharina, y, f. = vičenec. Mtc. 1902. 9. V I. Přisp. 320. oprav v: 32L Chachokati se = smáti se. Čes. 1. XIII. 418. Chalcanthit, u, m. = měděná ruda. Vz KP. X. 162. Chaleba, y, f., vz Ochabela. Mš. Chalkopyrit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 830. Chalpa. Vylezl na chalpu (půdu). Jrsk. XXIII. 242. Chalupa. Raději v ch-pě svůj chléb jísti budu, než v malovaných pokojích cizí. Arch. XX. 218. — Ch. Frant., básn., 1857. -1890. Vz Flš. Písm. 717. — Ch. Karel, spisov. 15. /12. 1864. — 6. 6. 1894. Vz Nár list 1904. 156. odp. 2. Chalupák, a, m. = chalupník. Dšk. Km. 28. Chalupecký = z chalupy. Kšť. Lid. 5. — Ch. J., Dr., docent a spis. Chalupisko, a, n. = bídná chalupa. Brt. P. n. 1040. Chalupka, y, f. také = výměnkařské sta- vení. Hauer 11.	Chalupnický jazyk. Hlavn. 44. Chalybaly, vz Chalabala, Halabala. Ch. koho odbývati. Chč. S. I. 122b. A nám vy- dávali (nadávali) ch. 1423. Nár. list. Chamčík, a, m. — lakomec Zvon II. 77. Chamčivě = lakotně. Hnal se ch. za boch- níkem. Jrsk. XXIX. 15. Chamčivosť, i, f. = lakomosť. Zvon III 387. Chameleonství, n. — nestálost, časté mě- nění svých náhledů atd. Č. — Lit. II. 745. Chamoisit, u, m. = železná ruda. KP. X. 142. Chamovod, u, m. Zánět ch-du, funicu- litis. Ktt. Chámovský lid. Světz. 1895. 27. Chámový. Vnitřní žíly ch., venae speii maticae internae. Ktt. Cháně, ěte, n. — malé dítě. A co vy, chá- ňata? Kornk. 83. Chaněti se = kaněti se. Vz Gb. Slov. Hospodář se vždy chaní. Ch. se = milisko- vati se. Baw. Arn. 3091., 3153. Chaňkať sa s kým = mazliti. Val. Čes. 1. XI. 482., XII. 199. Chantant, u, m. = stálá zpěvní síň. Sterc. 599. Chappový. Ch. hedvábí. Ott. XX. 722b. Chargista, y, m. (z fr., šaržista) = herec, jenž mívá úlohu zvanou chargí. Hlas 10. /11. 1897. Dhnl. Charoušlí, n. = charouzd, roždí, chrastí. U Úpice. Zedníček. Charubek, bku, m=bouda před hospodou. Mor. Světz. 1882. 567. Charurdice = ? Vz Gb. Slov. Chatlovna. y, f. U Ch-vny = louka u Zbraslavic Př star. VII. 54.