102

Chmeliti. Sladinu ch. (kořeniti). Ott. XIX.
818.

Chmelka y, f. = pivo. V zloděj. mluvě.

Chmerek, rku, m., scleranthus, Knaul,
rostl. Ch. prostřední, roční ozimý. Vz Ott.
XXII. 725.

Chmerkovitý. Ch. rostliny, scleranthaceae.
Vz Ott. XXII. 725.

Chmúran, a, m., hora v Tatrách. Hlk.
XI. 22.

Chmurnokročný. Ch. lítice. Msn. II. 353.

Chmurnostrašný Zeus. Msn. II. 140.

Chmurnotvarný. Ch. sluje. Msn. Od. 181.

Chmuročerný. Ch mračno. Msn. II. 98.

Chmurohávý Zeus. Msn. Od. 196.

Chmurovitý kotouč, oblak. Tbz. V. 1.
116.

Chmýříčko, u, n., zdrobn. chmýří.

Chmýrovousý. Ch. Caesar. Slad. Ant. 8.

Chňapnouti komu po čem: býku po
rozích. Kka. Sion. II. 16.

Chňup, a m., nadávka XVI. stol. Zvon.
II. 609. Sr. Hňup.

Chod, a, m., vz Chodové. — Ch. u, m. =
noha. Brt. Čít. 85.

Chodák, u, m = obuv. Na nohou měl
ch-ky z volské kůže. Jrsk. XXVIII. 273.

Chodánek, nku, m., vz Běhádko.

Chodba, y, f. = chůze Zedřený od chodby.
Rhas. 86. (IV. 32) Kdežto ch. ani jízda ne-
bývala obyčejná. Kar. 60. Po veliké práci
chodby. Kat. 25.

Chodbový. Ch. klenutí. KP. IX. 336

Chódce, e, m. = chodec. Vz Gb. Slov.

Chodcovský rychtář — nad chodci. 1609.
Schulz 54. Sr. Chodecký.

Chodecký rychtář = nad chodci. 1599.
Schulz 46. Sr. Chodcovský.

Chódek, nka, m., zdrobn. chod. Vz Gb.
Slov.

Chodění, n. Ch. tři králů. Us.

Choditi. — kdy. I vykládal nám o Fran-
tině, jaké za ní chodily (byly) časy. Sá.
XIII. 8. -- jak. Chodíš za řezníka a nejsi,
jsi zloděj. Zvon III. 79. Chodzí okolo toho
ako kočka okolo cesta (těsta). Rizn. 177.
Chodi jako rozražena hus. Vyhl II. 67. —
o čem = obmýšleti něco. Baw. E.

296,
2078.

Choditý. Ch. chůze, pervia domus, prů-
choditý dům. Krok 1888. 404.

Chodounský Kar. Dr., prof. a spis. Sr.
Zvon III. 491.

Chodovák, a, m. = Chod, a, m. Kbrl.
Džl. 15.

Chochánie, n. = kochání. Mill. 23.

Chocholáč, e, m. = četník (četníci mívali
chocholaté klobouky). V zloděj. mluvě. Čes.
1. XI. 140.

Chocholek, lku, m., zdrobn. chochol. Gb.
Slov.

Chocholíček, čku, m, zdrobn. chochol
Chocholička, y, f., zdrobn. chochol. Co
ten ptáček s ch-čkou nad námi lítá? Mtc.
1. XXXI. 24.

Chocholík, u, m., zdrobn. chochol. V pánvi
kyčle vrtí se ch. (kosť). Msn. II. 82. Ch.,
a, m. = člověk hlavy nízké a podlouhlé. Vz
Gb. Slov.

Chocholouš, e, m. = kdo má hlavu cho-

cholatou. Vz Gb. Slov. — Ch. = korunka
na věnečku nevěstinném. Slez. Vyhl. II. 114.

Chocholoušek Prok. Vz Lit. II. 787., 856,
Zvon IV. 586

Chocholúška, y, f., cucunulla. Bhm. maj.
21b. (Mš. )

Chochorbitec, tce, m., richardia, rostl.
Vz Ott. XXI. 731.

Chochtanina, y, f. Stará ch. = žvástal?
Zvon. II. 623., Jrsk. XXV. 172.

Chojica, e, f. = chvojová větvička, kterou
se o velikonocích postřikují. Hauer 11.

Chokati se = kochati se. Mill. 22.

Cholástnut kým kam: do síně = hoditi.
Val. Čes. 1. XI. 92.

Cholerní nemocný. Vin. I. 253.

Cholostivý = choulostivý. Krok. 1891.
339. Sr. Chlostivý.

Chomolný vír života. U Bydž. Mš

Chomolý dobytek = komolý, šutý, bez-
rohý. Brt. P. n. 526.

Chomout, vz Chumunt. — Ch. = čepec
etc. Posměšně o ženské ozdobě hlavy. Ženy
s těmi chomúty širokými. Chč. S. Π. 216b
Sr. I. Přisp. 124., II. Přisp. 84.

Chomútnice, e, f. = chomoutnice. Ch. =
ženy nosící na hlavě chomouty, veliký účes.
Rokyc. Post. 303a.

Chomútník = chomoutník.

Chomútové (homuthne), n. XIII. stol Vz
Zakladací listinu kapitoly litoměřické. Vyd.
Gust. Friedrich r. 1901. str. 14. c.

Chondrodit, u, m., nerost. Vz Mtc. 1903.
49.

Chonník, u, m. = chodník. Má deset
ch-kov na jednu cestu. Rizn. 172.

Chorda, y, f. = chorobný stav za priapismu.
Vz Ott. XX. 664.

Chorobopitevní základ. Ott. XX. 682.

Choroboplodný organismus, zárodek. Ktt.

Chorobosloví, n. Pathologie. Čad. 39.,
116.

Choroboslovný, chorobozpytný, patho-
logisch. Ott. XIX.

Chorobotvorný. Zvon III. 492. Ch. pří-
čina.

Chorobový. Ch. směs. Hybrid. Ktt.

Choroboznalství, n., Diagnostik. Ktt.

Chorohozpyt, u, m. Ch. kožní (nauka
o nemocech kožních), Dermatopathologie,
koňský, Hippopathologie. Ktt.

Choroš, e, m. = habán, polyporus, rod
hub. Vz Ott. XX. 189.

Choruba, y, f. = korouhev. Hauer. 9.

Chorý s inft, Veru som chorá napchať do
bačkora. Sbor. slov. VII. 133.

Chosen v Ví. 430. má dle Rb. býti: chosna.

Choštiště, ě, n. = chvoštiště. Chč. S. I.
87a.

Choť. Choti nom. a akkus. sg. Sr. Hosti,
Choti v II. Prísp. 81.

Chotě = žádoucně. Vz Gb. Slov.

Choťóv = choťův, choti náležející. Ch. hlas.
přítel. Ev. ol. 271.

Choudnouti = hubeněti. Kbrl. Džl. 12.

Choutkovitosť, i, f. Hlk. X. 180. a j.
Chóva, y, f. = chůva.