105

Chuchvalec, lce, m. Po obloze válely se
šedé ch-lce mračen. Zvon III. 613.

Chulení, n. A naše spisy budou (tím)
obsahem jízlivého ch. Mark.

Chúlostivý = choulostivý. Vežde smrť
ch-vého následuje stienu tvého. Vit 80^b.
Ch., pusilanimus. Slov. tŕeb. 11. (Mš. ).

Chumelác, e, m. = míč. Sr. Chlupáč.

Chumeliti se k někomu = tlačiti se.
Šml. VI. 64.

Chumelka, y, f. = hromada. Ch. uro
zenců. Kká. Sion I. 81. I.

Chumlavě. Od hor hučelo to ch, mlhy
se po stráních převalovaly. Rais. Zap. vlast.
190.

Chumlavý vítr. Krkonoš. Fr. Nečásek.

Chumtati = mačkati. Šaty si zchumtati.
Volyně. Čes 1. XIII. 123.

Chumunt, u, m. — chomout. Dobra slama
do chumunta, netřeba bavlny. Prus. Slez.
Čes. 1. XII. 490.

Cundelatý vlas Negrů. Stan. III. 182.

Churav, vz Churavý.

Churavec, vce, m. = jelen, který byv
raněn neshazuje parohů. Ott. XIX. 266.

Churovatý = hubený. Vz Gb. Slov.

Churavěti od žluči. Kká. Sion II. 25.

Chuť. Kdo co dělá s chutí, mile, práce
jest mu kratochvíle. Kom. Did. 152. Má
chuť k Meziříčí (rád by je koupil). Arch.
XX. 160.

Chutnati si co = oblibovati. Ch. si zá-
kony lidské. Chč.

Chutník (z chutný) sterilis jalovec. Prešp.
1184. Vz Gb. Slov.

Chutnolibý. Ch. hostina. Msn. Od. 311.

Chutný také = pěkný, přijemný. Ch.
obraz; Dnes je tam chutno. Laš. Čes. lid.
XI. 210.

Chůvni umění (od chůva). Nár. list. 1884.
č. 117.

Chůz, e, f. = chůze. Dšk. Km. 8.

Chuzí = chuzší, chudší Protož jest Lóh
nebyl ch. Rada otce. Výb. 926.

Chvála. Mívala chvály jako vody. Luž.
Kv. I. 194. Co ústům med, to srdci našemu
ch. toho, jehož milujeme. Sá. XVI. 208. Lepší:
Chvála Bohu než: Dá-li Pámbu. Čes. 1. X.
474.

Chválejúcí = chválící. Vz Gb Slov.

Chvalitebník, a, m. =. chvalitel. Vz Gb.
Slov.

Chváliti koho. Kdo sebe sám chválí,
má vzdálené přátele. Čes. 1. XIII. 178.

Chvalna, laudes. Rozk. P. 2280. (Mš. ).

Chvalnivý, výklad slova Herodes. Vz
Gb. Slov.

Chvalvo, a, n., výklad slova nablion,
řec. psalterium Vz Gb. Slov.

Chvapnosť, i, f., aviditas. Vz Gb. Slov.

Chvapný zzz jsoucí na kvap, na spěch. Vz
Gb. Slov.

Chvastať, Geräusch machen = chramostiti.
Sb. si. 1902. 14

Chvástavý. Ch. žába = ropucha. Kojetín.
Čes. 1. XII. 152.

Chvastounství, n., die Prahlsucht. Ža-
lostné ch. Nár. list. 1901. č. 265., Vrchl.
Muš. I. 158.

Chvátal Mart. Ferd., malíř. 1736—1808.
Vz Čas. mor. mus. I. 124.

Chvatlivý, rapax. Ch. ruka lotrovská
(dravá). Pat Jer. 134. 29.

Chvějepotna, y, f., vegetativa. XV. stol.
Rozb. I. 194. (Mš. ).

Chvějivosť, i, f. Vnadná ch. Nár. list
1904. 141. 13.

Chvějivý. Dí hlasem ch-vým. Škd. F. 179.

Chvějnosť, i, f. Ch., produševnělosť vý-
razu. Nár. list. 1903. č. 175. 13.

Chvěle nad ní se sklání (chvěje se). Kká.
Sion II. 62. Ch. na smrť zírala (chvějíc se).
Kká. Sion II. 171.

Chvění, n. Ch. podélné, příčné, soudobé.
Vz Strh. Akust. 89., 90., 398.

Chvětina, y, f., luteum, rostl. Vz Gb.
Slov.

Chvíla, y, f., vz Chvíle.

Chvíle, e, f. To bez chvíle obdrží = hned.
Otc. Těch peněz mi do sie chviely neplnie.
Půh. mor. I. 175. (1406. ).

Chvilný. Nejsem dnes ch. (nemám kdy).
Deštna. Mš.

Chvilokráť, i, f. Ježúš poče jiesti v ch-ti.
Dět. Jež. Krum. 2a. Pat.

Chvilokrátiti = krátiti chvíli. Vz Gb.
Slov.

Chvístání, n. = průjem der Bauchfluss.
Gb. Slov.

Chvístati. Tak mu z nich chvístalo =
stříkalo s určitým zvukem. Val. Čes. 1. XII.
229.

Chvíti se jak. Chvěla se, jako se chvěje
květinka, když nad sadem vyvstávají hrůzo-
zvěstné oblaky; Chvěla se, jako se chvívá
mladá jedle, když zimní větry zafičí. Tbz.
V. 6. 61., 400.

Chvojice, e, f., zdrobn. chvoje. Gb. Slov.
Ch, sawina, Lék. B. 238a., pinus. Rozk. R.
70., P. 602. (Mš. ).

Chvor, a, o, vz Chvorý.

Chvorý. Výb. I. V těch vlastech bydliv
chvor se vrátil. Pass. 474.

Chvostánie, n. = bití chvostem. Vz Gb.
Slov. Ch., convapulamen (v lázni). Rozk. P.
2504., Veleš. 153. Súchotina najprve se stává
od přielišného v lázni ch. Lék. B. 47b. (Mš. ).

Cchvostoskok, a, m., hmyz. Vz Ott XIX.
1034.

Chyba = leč. Peněz nenosil, ch. dyž šéł
něco płatiť. Val. Čes. 1. XI. 435.

Chybati = nedostávati se. Potom už málo
chybalo. Us. místy.

Chybená. To je ch. (chyba). Us.

Chybička, y, f., zdrobn. chyba Z rybiček
ryby a z ch-ček chyby. Rizn. 168.

Chybovati čím: rozumem = blázniti.
Sbor. slov. VII. 110. Vz Chybiti.

Chycenec, nce, m. = chycený. Tbz. V. 4.
401.

Chyle = křivě. Ch. čísti v zákoně. Chč.
S. H. 219b.

Chýle, e, f. = ? Vz Gb. Slov.

Chylý = křivý. Sr. Chyle. Dosud v ná-
řečí lašském.