106

Chymek, mka, m. = Jáchym. Zvon IV.
290.

Chymista, y, m. = chemik. 1585. Uč.
spol. 1902. 21.

Chyssop, u, m. = stříbro. V zloděj. mluvě

Chytač = lapač. Ch. jehel, Nadelfänger.
Ktt.

Chytačka, y, f. (hra). Vz Sbor. slov. 1900.
184.

Chytal? aptra. Vz Gb. Slov.

Chytati. Ten pilník nechytá = nebere.
Czam. Slov. 140.

Chyterka, y, m. = chytrák. Vz Gb.
Slov.

Chytiti se kde. Jako by se ve mně
chytlo, když jsem to slyšel. Zvon III 678.

Chytlavka, y, f. = lapačka. Tbz. V. 6.
332.

Chytlavý Je chytlavá (která se snadno
zamiluje). čes. 1. XIII. 176. Jako její oči
chytlavé blouznivým rozesněním. Zvon. IV.
106.

Chytnouti, vz Chytiti.

Chytový, vz Pletací.

Chytr, a, o, vz Chytrý. Svět jest velmi
chytr. Kruml. 185a.

Chytračka, y, f Podvodná ch. Rais. Lep.
437. Vz Chytrakyně.

Chytřečky něco poříditi. Msn. Od. 119

Chytřiti v VI. 457. po Chytro polož
před ně.

Chytrný = chytrý, učený, obmyslný. Vz
Gb. Slov.

Chytročina, y, f. sophisma. Vz Gb. Slov.

Chytroduchý Zeus Msn. II. 28., 60., 148.

Chytromluva, y, f., sophisma. Vz Gb,
Slov.

Chytromudrcký Odysseus. Msn. Od. 39.

Chytromuž, e, m., sophista. Vz Gb. Slov.

Chytrost, i, f. Starý kocour se mohl od
něho učiti ch-sti (o chytrém). Tbz. V. 9. 38.

Chytrošče = chytrosti, chytráctví. Vz Gb.
Slov. Ch. kacieřské. Št. Uč. 78a.

Chytrota, y, f. = chytrost, chytráctví. Vz

Gb. Slov.

Chytroumý Odysseus. Msn. Od. 10.

Chytrování, n. Šroubovaná lesť a ch.
Fel. 5.

Chytrý jak. Ch. jako zmije. Tbz. V. 6
408. Ch. jako bránivá kočka, když jí myši
okousaly nos. Ml. Bolesl. Čes. 1 XIII. 176.

Chyžný, ého, m = komorník. Slov Sbor.
čes. 247.

I vz v Gb. Slov. — I. = ani. Nemohlo
se i v Čechách ustati v přípravách k obraně;
Který se však i nyní jimi spravovati ne-
mínil. Tk. XII. 44., 53. Ale chudému i ha-
léře nedají. Hus II. 242. Věděl jsem, že ani
chvály, ani milosti od kněží lakomých i od
druhých světských neobdržím. Hus (List.
fil. 1902. 426. ).

lacinkt, u, m. — jacinkt. Gb. Slov.

-iani. Staroč. místní jména ukončená
v -iani. Vz Tábor 1868. č. 33., 34., 37.

Ibišich, u, m = ibišek. Vezmi i. a lněné
siemě. Lék. B. 180b.

Ibl Čeněk, prof. a spis. f 25. /3. 1902.
maje 51 rok. Vz Nár. list 1902. č. 84. 3.

ibogin (ibogain), u, m., v lučbě. Vstnk.
X. 595.

Ibozek, zka, m. = báječný pták lboz.
Vz Gb. Slov.

Ibršar, u, m, pole u Lanškrouna, Uiber-
schar. Arch. XX. 603.

-ice konc. ve spisech Husových. Vz List.
fil. XXVI. 254. Vysvětlení čes. jmen míst-
ních na -ice se ukončujících a jen v pl. uží-
vaných vz v Mus. 1854. IV 394. — -ice m.
-ovice: Budějice (Budějovice). Vz Dšk. Km.
45.

-ici. Jména na -ici vz v Poutníku od
Otavy 1864. II. č. 5. - 9.

-ický: vopravdický. Dšk. Km. 36

-ič konc. ve spisech Husových, vz List.
fil. XXVI. 257.

-íček příp: klučíček, lesíček. Vz Dšk.
Km. 36.

-ička příp.: Lénička, svrchnička, spod-
nička, sklenička atd. Vz Dšk. Km 36.

Íčko = níčko, nyní. Kbrl. Džl. 6.

-íčko příp.: pomlčeníčko, hnedlíčko, se-
míčko, drobátíčko. Vz Dšk. Km. 36.

-ičky příp.: tudičky (tady). Dšk. Km. 37.

Ičkyt = nyní. Vz Dšk. Km. 37.

Idealistní disposice. Nár. list. 1903. č. 298.
13.

Ideálno, a, n. Absolutné i. Vz Čad. 121.

Ideově. Poesii i. dráhu raziti; Žádný ne-
stál i. na výši doby. Lit. I. 572., 356. Zna-
menitě zdokonalil českou řeč a i. rozšířil
básnické oblasti. Zvon III. 461.

Ideovosť, i, f. I. v malířství. Osv. 1896.
370., Nár. list. 1903. č. 141. 13.

Idyllism-us u, m. Přesladlý i. Lit. I.
357.

Ignorantský. I. útočení. Osv. 1896. 1029.

Ihoch, u, m. = volský krumpolec, křivec,
koprdle, z něm. Joch. U Vimperka. Kub.
List. fil 1902. 248.

Ichna, častá nadávka v XVI. stol. na
Rakovnicku. Zvon II. 623. Wtr.

-ík konc. ve spisech Husových. Vz List.
fil. XXVI. 257. Ign. Hošek dokazuje proti
Horákovi, že slova ukončená v -ík nejsou
odvozená od sloves, nýbrž že jsou denomi-
nativa. Vz Mus fil. 1902. 62. nn., VII. 300.
nn., List. fil. 1902. 96.

Ikon, u, m., z řec. = obraz. Grm. VIII.

Ikonografie, e, f. Nár. list. 1904. 244. 13.

Ikonoklastický = obrazoborný z řec. I.
zkáza Chyt. 63.