109

Jabkovitý kůň 1512 Arch. XIX. 102
Sr. Jablkovitý

Jablanský, pomonicus (de vestibus, asi
o sukni). Rozk. P. 1818 Sr Jablonský.
Rozk R 93

Jablčko, a, n. = štiapek (hůlka) s čer-
venym jablíčkem na něm nastrčeným který
nosí nevěsta, dokud se nezačepí. Sbor slov.
VII 112.

Jablečný. J. stráž, custodia pomorum.
Ž. pod. 78. 1. J. dřevo. Ev. ol. Gen. I. 11
(lignum pomiferum). Sr. Jableční.

Jablinko, a, n, zdrobn. jablko Dšk.
Km 33.

Jablíška, pl., n. = brambory. Mtc. 1902.
8. a j. Vz Jablko

Jablko, a, n Jeho druhy, popis atd vz
v Nar. list. 1903. č. 27 >. 2. odp. Bylo tam
tolik lidí, že by j. nebylo propadlo. Us.

Jabloň, ě, f, pirus malus. Vz Ott. XIX
772. Aka j, také jablko. Sbor slov. VII.
129

Jabloňky, pole u Starče. Čas mor. mus.
III. 133

Jabloňové, stráň u Vsetína. Vck. Vset.
175

Jabloňovitý. J. rostliny, pomaceae Vz
Ott. XX 192.

Jablonský, jablanský z jablon, jablan,
jabloň Vz Ob Slov, Jablanský.

Jaboty = náprsenky Sá XVI. 132.

Jabřadek, vz Jabradka, Gb Slov.

Jacinktový, Hyacinth- Vz Gb Slov

Jácnosť, i, f Čch. I Pov. 112.

Jacynkt, u, m, vz Jacint. Baw J v
266, 1111

Jadač, e, m = badatel, zkournatel. Vz Gb
Slov

Jadánie, n. = bádání, zkoumání. Vz Gb
Slov.

Jádce, e, m. = zkournatel, slidič Vz Gb.
Slov.

Jaderce, e, n. = jadrce Vz Gb. Slov

Jaderní vlna Arch. XX. 286

Jaderníček, čku, m. Seju, seju j-čka,
vyroste nám řimbabička, vyhojí se pak kra-
vička (říká o Štědrém večeru, kdo rozha-
zuje po zahradě zbytky večeře). Kšť Lid.

Jadět koho = svědivě boleti Val. Čes 1.
XII. 188, III. 208.

Jadivý dluh Val Čes 1 XIII 208.

Jadlovstvie, n. = jalovství Vz Gb. Slov

Jadrko, a, n = jadérko, zdrobn. jádro.

Jadrnáč, e, m. J londýnský (jablko)
Nár list. 1903. č 233 4

Jadrný kořen (zelený), herba virens Ev.
ol Gen 1. 12.

Jádro, a, n. = vnitrní zdivo vysoké peci.
Vz KP X 144 — J semene Vz Semeno.

Jadýrko, a, n, zdrob jádro.

Jadyžto = kadyžto Pass. 645 1 Vz
Jadyž

Jaferník, u, m., jméno byliny na Orav-
sku. Sb. sl 1901 187.

Jagič Vatroslav Vz Lit 1. 918.

Jahan, a, m. = jahen. Vz Gb. Slov

Jahanný od jahan Vz Gb. Slov

Jahelník, a, m. = jehelnik, jehlář. Tk-
li, r. 184.

Jáhlář, e, m = prodavač jahel. Čes. 1
XI 372.

Jáhlí, n. (hromadné = jáhly). Dšk.
Km 6.

Jáhlina y, f J opasní, bederní, kyčelní
vřed, vřed ohnivý, bederní růže, oheň sv
Antonína, herpes zoster Ktt.

Jáhliny potní, sudor anglicanus, febris
miliaris, Schweissfriesel Ktt

Jáhlovitý. J spála J. výduť, aneurysma
miliare Ktt

Jahn Jiljí + 18/5 1902. Vz Nár. list. 1902
č. 137. — J. Method, spis. Sr Zvon IV. 211

Jahně, ěte, n. = jehně Mš

Jahoda, y, f. J. vinná (zrno) Lbk 55.

Jahodčí, n — jahodí. Jrsk. IX. 189.

Jahodovice, e, f — kořalka z jahod. Nár.
list. 1902 č. 185

Jahřáb, sorbus aucuparia. Vyhl. II. 222.
Vz Jeřábek

Jách — )á bych. J to nejedla za svět.
Strn. Hor. 17

Jajkanie, n. = bědování Chorému nepo-
máha j. Rizn 63

1 Jak Spojka jak ve větě podmínkové
na slov Skalicku: Jak je to pravda — je-li
to pravda. Sbor. čes. 85. — Ví co a jak.
Jak já tě povím (pohrůžka)! Kšť Lid 6.

2. Jak (yak) chrochtavý, poephagus
grunniens, ssavec. Vz Ott. XIX. 1039.

Jakobiliství, n. = revolucionářství. Lit.
I 34

Jakoubek ze Stříbra M Vz Hrubý
98. nn.

Jakoubka, y, f., \z Jakubka. Us.

Jakožkolvěk, quamvis. J. v tej zemi drev
dosti jest Mill 71.

Jakožť je sám počítal. Mill. 10

Jak sem ja ščasny rok dočkala {tanec).
Vz Brt P. n. 968

Jaksiživ = jaktěživ. Ve Vlašimsku.

Jaktěživo to nebývalo Us.

Jakto, jakžto, ut, quasi, tamquam, jako.
Vz. Pat. Jer. 151

Jakub. Horky den na sv Jakuba přišli
buje mnoho ovoce. Nár. list 1902. č. 205. 4.
Svítí-li na sv Jakuba slunce, bude prý
krutá zima. Když na sv. Jakuba slunce
svítí, má prý krutá zima býti Parno o J-bě,
zima o Vanocích Ott. Kal 1904. — Jakube,
ptaci sú na dubě. Slez. Vz více ve Vyhl. II.
256.

Jakubec J. Dr. spis., nar. 1862 Vz
Flš Písm. 725, Lit. I 73., II. 856.

Jakubský od Jakub. Prešp. 869 Sr. Gb.
Slov

Jakule, rybník na Krum'ovsku. Arch.
XXI. 544.

Jakýže. Který život jest j., s toho hlahol
jest takýže Baw E. v. 1832

Jakýžkolivěk. Mill. 62.

Jakž brzo = jakmile. Baw. E v 145.,
Ar. 296. a j.

Jakživo. To je od jakživa Us. Mš.

jakž jedno —jakmile. J j pes zaštěkne.
Baw E v 1281

Jakžkolivěk se zamůtil Mill 9a. a j.