112

Javorový. J. koryto, slov. tanec Sbor.
čes. 109.

Javorzina, y, ť., hora v Gemersku na
Slov. Sb. sl. 1901. 166.

Javran, a, m. = havran. Mill. III, 26.
(MŠ. ).

Jáz. Vz Mš. Slov., Gb. Slov.

Jazvec, zevce, m., hora v Gemersku na
Slov. Vz Sbor. slov. 1900. 153.

Jazýčkový. J. jehla pletací Ott XIX.
906.

Jazyk. Smělejší lidé ji uštipovali do očí,
ale potázali se vždy se zlou; děvče mělo
jazyk jako křen a pepř. Zvon III. 107. Ne-
všímají si, do čeho jim nic není, a po li-
dech jazykem nejezdí. Rais. Zap. vlast. 108.
J. moc muvi (mluví), ale malo učini. Prus.
Slez. Čes. 1. XII 490. Lidské jazyky jsou
horší hadích žihadel; Obtěžkaný j. (o opilém)
slov nikdy neváží. Tbz. III. 1. 264., VIII.
160. Lidský j. zlý a těžko se mu ubrániti.
Hlk. V. 19. J. jako břitva. 1637. Sr. Fel. 2.
J. je malý úd, ale dovede mluviti veliké
věci. Wtr Min. 32. J. v hrdlo táhnouti
(mlčeti). Rokyc. Post. 70b. Čo jej chybalo
na rozume, doložila jazykom Človek má
na to j., aby ho voril; J. škodí sojke (kle-
vetnici); Zlé jazyky operú každého; Naj-
viac ludí popáli sa jazykom; Plieska jazy-
kom, ako pastier kocárom. Rizn. 62., 65.,
166., 171, 175. Sr. Mš. Slov.

Jazykoopravný. J. snahy. Czam Slov
197.

Jazykový. J. cítění, myslení. Lit. I. 397.
J. přepážka, septum linguae. Ktt. J. učba,
učebnice, úprava. Nár. list. 1903 č. 243.
13., č. 257. 13 č. 270. 13. Vz Novotaření.

Jazykozpytatel, e, m. = jazykozpytec.
Lit. II. 484.

Jazykozpytně odněkud vycházeti. Lit. I.
151.

Jazykozpytný. J. znalosť. Lit. II. 243.

Jazykozubný. J. hláska. Hlavn. 38

Jazylkočelistní sval, diaphragma oris.
Ktt

Jažel = jazel. Vz VIL 1287.

Jažiti se = zlobiti se. Lit. I. 842

-jc přip.: níčkojc, teďkojc, hnedlejc. Vz
Dšk. Km. 46.

Jdenie, n V j., in profectione. Mam. A.
25b. Pro jejich preč j. (odchod). Mill. 9^a.

Jdižiž, imperat. Ty chceš řídit svět?
Jdižiž! Sá Kř. 13

Jduše, eale. claudum monstrum. Prešp.
Vz Gb. Slov

Jebák. Nebojí se ho za jebák = za nic.
Prešp Vz Gb. Slov.

Jebati koho. Řekl jest: Jeb svú mateř!
Co mne trháš?... Hned to námi osvědčil,
že jest mu mateř jebal (že řekl: Jeb svú
mateř). Arch XIX. 204. — se s kým. Co
se s tú kobylů jebeš? Arch XIX. 214. —
kam. Jebiž (jeď) před se napřed nebo
nazad, vyjebený chlape! 1513. Arch. XIX
214.

Ječmínek král. mor. Srov. Jrsk, Pov.
117. nn

Ject = jeti. Us.

Ječní, vz Ječný. J. slad 1663. H. Jir.
Mýto 90. 1.

Ječný. J. zrno vnější a vnitřní, horde-
olum externum et internum. Ktt.

Jed, u, m. Zamýkal chléb jako. j. Brt.
čít. 256.

Jeda = kda, když, wenn. Vz Gb. Slov.

Jedati se na koho jak. Řiedko tě ten
pes ujiedá, jenž se na tě štěkem jedá (se
vzteká). Ezop. Baw. 1291 Sr. Jediti se.

Jedaž. J. se slunce prosvietí, tu se spolu
vojem snietí. Alx. Hr. 156. (Mš. ).

Jedenástý. Mill. 87.

Jedenmecítma atd. Na Domažlicku po-
sud, ale zřídka. V Prachensku při počítání
ryb. Sr. Šb. D. 19.

Jedin. V jedin čas s ním se byl potkl
řečí. Půh. brn. III. 180. (1437. ).

Jedinečký z jediný. Vz Gb. Slov., Mus.
1885. 569.

Jedinečný. Slovo j-čně, a-rař λ^γομενον.
Lit list XV. 115.

Jedinékrát. Jos. Jir. Sr. Jedinkrát.

Jedinéž. J. ten den hospodář s cesty
domu přišel. NB. I. 251. J. šest mužóv
přijdechu, ecce sex viri veniebant. Pror. o!.
109a. 1. Ez. 9. 2. A když se tam přiblížil,
j. světlosť z nebes ho obklíčila. Pass. 126.

Jedinička = lichotné jméno ženy. Baw.
Ar. 725.

Jedinka. Lepšie ide v j-ke, ako v páre.
Sbor. slov. VII. 130.

Jedinkú, zdrobn. z jedinú Vz Gb. Slov.
Sv. Tomáš j. jim to rúcho pokázal. Pass.
48b.

Jedinosílí, n. Rozdrobiti j. na množství
sil. Vést. X. 269.

Jedinověrec, rce, m. Čad. 32.

Jediti = drásati, drážditi, ostřiti, ztrpčo-
vati. Vz Gb. Slov. Haňka škodu ostrotů
(drsností) jedí. Ezop Baw. 832.

Jedl, e, jedla, y, f. =jedle. Štíhlý jako
jedla. Brt D. I. 328 Jedl, abies. Rozk. P.
588., R. 69. V zende jedla. Pror, Isa. 55.
13., 41. 19. Postavím jedlu. Fror. ol. 33b. 1.
Mš).

Jedlé, n. = jedle. Z tesaného jedlé, secta
abiete. Gl. roudn. 39 (Či je to masc. jedl?
Mš. ).

Jedličnatý. J. les, lázeň. Nár. list. 1885.
č. 107

Jedlinky, pole a louky u Střížova. Čas.
mor. mus. III. 133.

Jedlovec, vce, m., dolina v Gemersku na
Slov. Sbor. slov. 1901. 45.

Jednadvacátý. Mill. 3a.

Jednak — jednak Toho Pal nezná. Vz
Mtc. 1901 373

Jednakokoncohlasný - rymovaný. Bajza.
Vlč. Lit. I. 311.

Jednakosť, i, f = individualnosť Hyna.
Vz Čad. 115

Jednání, n. Hra na J. Vz Sbor. slov.
1900. 184.

Jednásob, einfach Vz Gb. Slov

Jednatelovati, býti jednatelem. Us.

Jednem (= jenom) ať mi oznámí. Arch.
XX 177