115

Jestřabský, slez. spis. poč. XVIII. stol.
Vyhl. I. 35.

Jestřebí, z jestřáb, Habicht-. Vz Gb.
Slov.

Jesu Krist, a, m. Vz Gb. Slov.

Ješčeřice, e, f. = ještěrka. Vz Gb. Slov.

Ješčeřičí = ještěrčí. J. zárodek. List. fil.
V. 202.

Ješčerův, týkající se ještěra. Vz Gb. Slov.

Ještěřík, a, m Vz Ott. XX. 940.

Ještěrka, y, f. Její kousnuti má se za
nebezpečné. Lid říká: Po ještěrce jako po
ostré sekyrce. Kšť. Lid. 10.

Ješto, vz Ježto.

Jetel bílý či plazivý, červený či brabant-
ský, nachový či růžový, zvrhlý či švédský.
Vz Ott. XIX. 709. J. čtyřlistý — hoch jistý,
pěti- děti, šesti- štěstí. Žel. Brod. Čes. 1.
XIII. 28.

Jetelotravný. J. směska. Nár. list. 1903.
č. 127. 5.

Jetelovitý kříž. Vz Kol Her. I. 221.

Jetev. Sr. Jetví

Jeti jak. Jel, jakoby vítr chtěl dohoniti.
Tbz. VlII. 368. Sr. Mš. Slov.

Jetví, n. Věnec z dubového jetví. Praž.
nov. 1818. 145. Sr. Lit. I. 850.

Jetýlkový. J. krajky. Vz Krajka.

Jevišťovy. J. dekorace, obraz. Nár. list.
1902.

Jevník, a, m., publicanus, zjevný hříšník.
Jir. Rozpr. 50a. (Ev. ol. ).

Jez, u, m. Mám v hlavě, jakoby tam bylo
mlýnské kolo a hučí mi to jako jez. Zvon
III. 276.

Jezabelka, y, f. = potupný název pro
ženu pyšnou, zlou; z Jezabel. Vz Gb. Slov.

Jezárko, a, n., m. jezírko, jméno pole.
Dšk. Km. 32.

Jezda, y, f., potok, přítok Moravy. Arch
XX. 521.

Jezděti = jezditi. — kam. Mezi lidi ne-
mohu j. Púh. brn. II. 310. (Mš. ).

Jězě, ě, f. = báječná zlá bytost ženská.
Vz Gb. Slov.

Jezenka, y, f. = báječná zlá bytost 'ženská.
Vz Gb. Slov. a Jezinka v II. Př. 441. a VI.
518

Jezerce, e, n.. zdrobn. jezero. Gb. Slov.

Jezeřenín, a, m. = bydlící při jezeře.
Gb. Slov.

Jezevčina, y, f. = poloha na Konské
hoře u Ivnína na Berounsku. Čes. 1. XII. 431.

Jezevečník, a, m., parameles. Vz Ott.
XIX. 211.

Jezinky (Jeskyňky) = zlé lesní panny
unášející děti. Vykrmují je a potom po-
jídají atd. Vz Kšť. Poh. 127.

Jezmera, y, f. Stará j. Sá. XX. 149.

Jezový. J. konstrukce. Nár. list. 1903.
č. 159. 6.

Jezuitář, e, m. = jesuita. Řehole j řů.
Světz. 1895. 3.

Jezuitsky něco dělati. Jrsk. XXV. 47.

Jezuitský sloh barokní. Dolen. Pr. 194.

Jezusmine svatej! Dšk. Km. 51.

Jezvec. Jezovec když o Hromnicích leze
z díry, poleze za měsíc zas do jámy. Ott.
Kal. 1904.

Jezviti = jízviti. Gb. Slov.

1. Jež — ježek. Má na hlavě takého ježa
(má ježatou hlavu). Hauer 11.

2. Jež. Povědichu, jež by Ježíš šel (aby)
Ev. olom. XXXI.

Ježátko, a, n. = ješče. Vz Gb. Slov.

Ježčátko, a, n., zdrobn. ježek. Pror. ol.
29a. 1. Isa. 34. 15.

Ješče, ete, n. = mladý ježek, Vz Gb. Slov.

Ježdíček, čka, m. zdrobn. ježdík. Vz Gb.
Slov.

Ježečí loj. Lék. B. 223b.

Ježek (na Klatovsku: svět) = dárek dětem
na sv. Mikuláše udělaný z dřívek a jablek;
j. bohatěji okrášlený sluje králem. Vz Čes.
1. XI. 120. — J. Nad trejbem na železí je
j. mající v čele palce a táhnoucí kladnici
a kámen. Čes. I. XI. 179 — J. = vlk, plod
lopuchy. Val. Čes. XIII. 371.

Ježení, n. J, vlasů, horripilatio. Ktt.

Ježenka, y, f = ježice, f. k ježek. Jako
j. by se zsápali. Rokyc. Post. 86.

Ježibaba, y, f. = žena zlostná a pomsty
chtivá. Sr. Sb. sl. 1901. 37., Brt. Čít. 180.

Ježíš. Jména Ježíš, ke kamnům nejblíž.
Ott. Kal. 1904.

Ježíšek, ška, m. J-ška viděti (dopíjeti
do dna. Na dně byl obrázek J-ška). Často
vídal J-ška (rád popíjel). U Klatov. Gabriel.
(Mš. ).

Ježiti (vl. jěziti), esurire, comedere cupere,
hladověti. Hospodine, ježím. Hymn. (rkp.
univers, knih. praž. ).

Ježkový válec. Us.

Ježli mnie ty dziewcze rada masz,
tanec v Těšínsku. Vz Brt. P. n. 974.

Ježovatý. J. stránka povahy něčí (drsná).
Ner. Nár. list. 1886. č. 135.

Ježto. Vz Chč. S. II. Slovník 14.

Jherec, rce, m. =jhřec. Pat. Jer. 134. 25.
Jhráč, e, m. = hráč. Vz Gb. Slov.

Jhránie, n. = hrání. Hrad. 66a.

Jhřec, e, m. - hráč Hrad. 95a., Rozk.
R. 79., P. 1049.

Jhřice, e, f. = hrající žena. Vz Gb. Slov.

Jhřička, y, f. — hračka. Vz Gb. Slov.

Jhřišče, e, n. = hřiš ě. Vz Gb. Slov.

Ji akkus. sg. m. jej. Vstav ji (hrnček)
v oheň. Lék. B. 223a. Sr. Mus. fil. 1896.
448., 1902. 197.

-ji m. vi: psoji m. psovi. Krkonš. Mš.

Jícen, cnu, m., Oesophagus. Otevření jícnu,
oesophagotomia, rozšíření jícnu (pože-
ráku), Osophaguserweiterung, sevření, sta-
žení jícnu, strictura oesophagi, zánět jícnu,
oesophagitis (hnisavý, purulenta, otokový,
phlegmonosa, míškový, follicularis, nešto-
vičný, variolosa, vláknatý, pablánitý, fibri-
nosa [crouposa]). Ktt.

Jícenník, u, m. = jícnová roura, Schlund-
röhre. Ktt.

Jicí hodiny, opak.: bicí. U Příbr. List.
fil. II. 230.

Jícnořez, oesophagotomia (vnitřní, in-
terna, zevnější, externa). Ktt.

Jícnový. J. sliznice, Ösophagusschleim-
haut, rakovina, Carcinoma oesophagi. Ktt.

Jidáš. Páliti J-še = zbytky sv. olejů. Vykl.
Obrz. 151.



	115

	Jestřabský, slez. spis. poč. XVIII. stol. Vyhl. I. 35. Jestřebí, z jestřáb, Habicht-. Vz Gb. Slov. Jesu Krist, a, m. Vz Gb. Slov. Ješčeřice, e, f. = ještěrka. Vz Gb. Slov. Ješčeřičí = ještěrčí. J. zárodek. List. fil. V. 202. Ješčerův, týkající se ještěra. Vz Gb. Slov. Ještěřík, a, m Vz Ott. XX. 940. Ještěrka, y, f. Její kousnuti má se za nebezpečné. Lid říká: Po ještěrce jako po ostré sekyrce. Kšť. Lid. 10. Ješto, vz Ježto. Jetel bílý či plazivý, červený či brabant- ský, nachový či růžový, zvrhlý či švédský. Vz Ott. XIX. 709. J. čtyřlistý — hoch jistý, pěti- děti, šesti- štěstí. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 28. Jetelotravný. J. směska. Nár. list. 1903. č. 127. 5. Jetelovitý kříž. Vz Kol Her. I. 221. Jetev. Sr. Jetví Jeti jak. Jel, jakoby vítr chtěl dohoniti. Tbz. VlII. 368. Sr. Mš. Slov. Jetví, n. Věnec z dubového jetví. Praž. nov. 1818. 145. Sr. Lit. I. 850. Jetýlkový. J. krajky. Vz Krajka. Jevišťovy. J. dekorace, obraz. Nár. list. 1902. Jevník, a, m., publicanus, zjevný hříšník. Jir. Rozpr. 50a. (Ev. ol. ). Jez, u, m. Mám v hlavě, jakoby tam bylo mlýnské kolo a hučí mi to jako jez. Zvon III. 276. Jezabelka, y, f. = potupný název pro ženu pyšnou, zlou; z Jezabel. Vz Gb. Slov. Jezárko, a, n., m. jezírko, jméno pole. Dšk. Km. 32. Jezda, y, f., potok, přítok Moravy. Arch XX. 521. Jezděti = jezditi. — kam. Mezi lidi ne- mohu j. Púh. brn. II. 310. (Mš. ). Jězě, ě, f. = báječná zlá bytost ženská. Vz Gb. Slov. Jezenka, y, f. = báječná zlá bytost 'ženská. Vz Gb. Slov. a Jezinka v II. Př. 441. a VI. 518 Jezerce, e, n.. zdrobn. jezero. Gb. Slov. Jezeřenín, a, m. = bydlící při jezeře. Gb. Slov. Jezevčina, y, f. = poloha na Konské hoře u Ivnína na Berounsku. Čes. 1. XII. 431. Jezevečník, a, m., parameles. Vz Ott. XIX. 211. Jezinky (Jeskyňky) = zlé lesní panny unášející děti. Vykrmují je a potom po- jídají atd. Vz Kšť. Poh. 127. Jezmera, y, f. Stará j. Sá. XX. 149. Jezový. J. konstrukce. Nár. list. 1903. č. 159. 6. Jezuitář, e, m. = jesuita. Řehole j řů. Světz. 1895. 3. Jezuitsky něco dělati. Jrsk. XXV. 47. Jezuitský sloh barokní. Dolen. Pr. 194. Jezusmine svatej! Dšk. Km. 51. Jezvec. Jezovec když o Hromnicích leze z díry, poleze za měsíc zas do jámy. Ott. Kal. 1904.	Jezviti = jízviti. Gb. Slov. 1. Jež — ježek. Má na hlavě takého ježa (má ježatou hlavu). Hauer 11. 2. Jež. Povědichu, jež by Ježíš šel (aby) Ev. olom. XXXI. Ježátko, a, n. = ješče. Vz Gb. Slov. Ježčátko, a, n., zdrobn. ježek. Pror. ol. 29a. 1. Isa. 34. 15. Ješče, ete, n. = mladý ježek, Vz Gb. Slov. Ježdíček, čka, m. zdrobn. ježdík. Vz Gb. Slov. Ježečí loj. Lék. B. 223b. Ježek (na Klatovsku: svět) = dárek dětem na sv. Mikuláše udělaný z dřívek a jablek; j. bohatěji okrášlený sluje králem. Vz Čes. 1. XI. 120. — J. Nad trejbem na železí je j. mající v čele palce a táhnoucí kladnici a kámen. Čes. I. XI. 179 — J. = vlk, plod lopuchy. Val. Čes. XIII. 371. Ježení, n. J, vlasů, horripilatio. Ktt. Ježenka, y, f = ježice, f. k ježek. Jako j. by se zsápali. Rokyc. Post. 86. Ježibaba, y, f. = žena zlostná a pomsty chtivá. Sr. Sb. sl. 1901. 37., Brt. Čít. 180. Ježíš. Jména Ježíš, ke kamnům nejblíž. Ott. Kal. 1904. Ježíšek, ška, m. J-ška viděti (dopíjeti do dna. Na dně byl obrázek J-ška). Často vídal J-ška (rád popíjel). U Klatov. Gabriel. (Mš. ). Ježiti (vl. jěziti), esurire, comedere cupere, hladověti. Hospodine, ježím. Hymn. (rkp. univers, knih. praž. ). Ježkový válec. Us. Ježli mnie ty dziewcze rada masz, tanec v Těšínsku. Vz Brt. P. n. 974. Ježovatý. J. stránka povahy něčí (drsná). Ner. Nár. list. 1886. č. 135. Ježto. Vz Chč. S. II. Slovník 14. Jherec, rce, m. =jhřec. Pat. Jer. 134. 25. Jhráč, e, m. = hráč. Vz Gb. Slov. Jhránie, n. = hrání. Hrad. 66a. Jhřec, e, m. - hráč Hrad. 95a., Rozk. R. 79., P. 1049. Jhřice, e, f. = hrající žena. Vz Gb. Slov. Jhřička, y, f. — hračka. Vz Gb. Slov. Jhřišče, e, n. = hřiš ě. Vz Gb. Slov. Ji akkus. sg. m. jej. Vstav ji (hrnček) v oheň. Lék. B. 223a. Sr. Mus. fil. 1896. 448., 1902. 197. -ji m. vi: psoji m. psovi. Krkonš. Mš. Jícen, cnu, m., Oesophagus. Otevření jícnu, oesophagotomia, rozšíření jícnu (pože- ráku), Osophaguserweiterung, sevření, sta- žení jícnu, strictura oesophagi, zánět jícnu, oesophagitis (hnisavý, purulenta, otokový, phlegmonosa, míškový, follicularis, nešto- vičný, variolosa, vláknatý, pablánitý, fibri- nosa [crouposa]). Ktt. Jícenník, u, m. = jícnová roura, Schlund- röhre. Ktt. Jicí hodiny, opak.: bicí. U Příbr. List. fil. II. 230. Jícnořez, oesophagotomia (vnitřní, in- terna, zevnější, externa). Ktt. Jícnový. J. sliznice, Ösophagusschleim- haut, rakovina, Carcinoma oesophagi. Ktt. Jidáš. Páliti J-še = zbytky sv. olejů. Vykl. Obrz. 151.