116

Jidášsky se chovati (zrádně). Tbz. V. 5.
142.

Jidášův. Koštovaľs Jidášovo políbení?
To nechutná. Zvon III. 217.

Jídlo, a, n. Jsou u prof Grossa v jídle-
na stravě. Pal. Záp. II. 6. Pověry týkající
se jídel ve Slez. Vz Vyhl. II. 01.

jiedně, ě, f. = jídelna, refectorium. Rozk.
P. 2239.

Jiestinoše, e, m., dapifer. Bhm. hex. 758.

Jiešel = jíšel.

Jiezda = klání (v turnaji). Baw. T. v.
1417.

Jiezdný, vz Jízdný.

Jihlavský. J. právo z r. 1249. Vz Stieb.
188.

Jihoštýrský. J. národnosť slovanská.
Pokr. 1885. č. 126.

Jihošumavský kraj. Pokr. 1885. č. 126.

Jícha. Nebo jediechu zlú jíchu (bylo jim
zle). Baw. Ar. v. 3536.

Jíchovitý. Vniknutí j-tých látek v krev,
z toho rozklad krve, Ichoraemie; J. výpotek
pohrudniční pleuritis foetida. Ktt.

Jikavě. Žádal j., rozčileně. Zvon III. 390.

Jikavec, vce, m., nadávka koktavému.
Zvon II. 609.

Jikerec, vz Jikrovec.

Jikrovec (jikerec), vce, m. = oolith,
aggregat nerostný. Vz Ott. XVIII. 78λ

Jikry = lůj. V zloděj. mluvě.

Jiljí. Je-li hezky na sv. Jiljí (1. září),
lze očekávati po čtyři neděle hezké počasí.
Nár. list. 1902. č. 242 3. Je-li o sv. Jiljí
krásný den, bude krásný podzimek.

Jilmí, n. = jilmoví, kollekt. z jilm. Vz
Gb. Slov.

Jilohlan, a, m. = bělohlávek (pták). Sá.
Prost. II. 43.

Jilovna, y, f. = místo kde se jíluje? Vz
Gb. Slov.

Jímač močový, Harnrecipient. Ktt.

Jimačky, f. = kleště jímací, Fasszange.
Ktt.

Jímadlo, a, n. J. v plynárnách. Vz Ott
XIX. 956.

Jímati se, vz Jmouti.

Jímavý cit. Lit. I. 678.

Jimelice, vz Jmelice. Mš.

Jindavá = jindy. Však my to j. vypí-
šeme. Světz. 1886. 451. — Dšk. Km. 24.
(na Šumavě. )

Jinderozenec, nce, m., aliegena. Vz Gb
Slov.

Jindy. Hop, hop — ryndy bryndy, už
to nejde jako j. Rais. Lep. 294.

Jiněvie, n. = jíní. Vz Gb. Slov.

Jino = jinako. Nalezli, aby svědomí svá
listy anebo jino provedli. Půh. ol. III 626.
(1447. )

Jinodějný lék. Msn. Od. 154.

Jinomoravský. Píseň j-ho původu. Mtc
1902. 451.

Jinopřišlý = od jinud přišlý, cizí. J. sy-
nové. Pat. Jer. 94. 11.

Jinoše = muž dospělý. Leč buď mladý
neb j. chudý, pán n. panoše. Baw. Ar. v. 792.

Jinozemní = cizí. Pat. Jer. 45. 17.

Jinšov, rybník u Opatova. Čas. mor. mus.
III. 134.

Jinšůvek, rybník u Opatova. Čas. mor.
mus. III. 134.

Jirani Otak., spis. Vz List. fil. 1904. 171.

Jirásek AI. Vz Flš. Písm. 729., 732.,
Lit. I. 251., Mus. 1901. 305-325. Rozbor
jeho spisů vz v Mus. 1901. 489 nn.

Jiráskovština, y, f. = způsob psaní
(skládání) Jiráskova. Mus 1901. 306.

Jirchářky, pole u Laviček. Čas. mor.
mus. III. 134.

Jirchovně, ě, f. = jirchovna. H. Jir.
Mýto 53. 2. (1599. )

Jiří. Pronostiky táhnoucí se k sv. Jiří.
Vz Čes. 1. ΧΠΙ. 307., Vybl II. 36.

Jiřina ? Topil jiřinami, ač měl hezký de-
putát (šetřil). Zvon III. 710. (Jrsk. )

Jiřinkový ples (na poctu pěstitelů ji-
řinek). Zvon III. 323.

Jirnice, e. f., polemonium, rostl. Vz Ott.
XX. 87.

Jirnicovitý. J. rostliny, polemoniaceae.
Ott. XX. 87.

Jiroušek Jarosl., spis. f 27. 4. 1903. Sr.
Zvon III. 464., IV. 658.

Jirský. Svatomichalské víno panské, sva-
tojirské rolnické.

Jiruš šlechtic Boh. dr., prof. a spis., 1841.
— 16. /11 1901. Vz Nár. list. a jiné časo-
pisy z té doby.

Jiskerka, z. f. = husí kvítko, chudobka,
sirotka, bellis perennis. Vyhl. II. 219.

Jiskra. Z malé jiskry velký oheň bývá.
Arch. XX 175. Z jich očí šly jiskry, jako
když za noci z výhně vylétají. Tbz. V.
6. 344. Ale jazyk má jako meč a oči jako
jiskry. Zvon III. 707. Bahno jiskry nevy-
křeše. Hav. Chamr. 213. — J. = oko, okno.
Do jisker někomu něco házeti = do očí;
jiskru prásknouti = rozbiti okno; jiskrou
navalovat = podívat se oknem. V zloděj.
mluvě. Čes. 1. XI. 140.

Jiskřiti = svítiti. V zloděj. mluvě. Vz
Holák.

Jiskrnatosť zraku. Msn. Od. 54.

Jiskrnosršný levhař. Msn. Od. 177.

Jiskrnozorka, v, f. = Athene Msn. Od.
203.

Jiskrnozorný. J. Achajští. Msn. II. 12.

Jiskrodechý. J. víno. Msn. Od. 107.

Jiskrooký. J. děva., Msn. II. 4., lev.
Skd. Od. 186.

Jiskrovat = viděti· předložiti k nahléd-
nutí. V zloděj. mluvě.

Jistbometice, e, f. = žena, která jistbu
zametá. Vz Gb Slov.

Jistební kamna = jsoucí v jistbě. Gb.
Slov.

Jísti jak. Jedli a pili, až sa jim trhaly
na břuše žiły. Val. Čes. 1. XI. 276. — kde.
Jídali u dvora. Mill. 82. — proč J. něco
od hladu (z hladu). Nár. sbor. VIII. 39.

Jistice, vz Jistvice.

Jistina, y, f., substantia. Vz Gb. Slov.

Jistně? asi omylem m. jistě. Vz Gb. Slov.

Jistvice, jistice, e, f. = číše. Vz Gb. Slov.

Jistvičník, jističník, a, m., — kdo dělá
jistvice, jistice. Vz Gb. Slovn.