117

Jíška, vz Júška.

Jíti, jdu. —jak. Jde, jako krmná kachna
(kolíbavě). Us. Čes. I. XI. 269. — oč. Chodí
o funus (shání pohřeb). Kšť. Lid. 7. — Sr.
Mš. Slov. — J., jmu. Sr. Mš. Slov.

Jitřní (gytrznie), matutina. Prešp. 86.
v. 78.

Jitrnice = wursty. V Prus. Slez. Vyhl. II.
201.

Jitrocel, plantago. Vz Ott. XIX. 841. J.,
babí ucho, jazýček.

Jívní křovina. Škd. F. 129.

Jizba Hra na jizby. Slez. Vz Vyhl. II.
244.

Jízda = klání. Vz předcház. jiezda.

Jízden, dna, dno, vz Jízdný. Gest. B.
23b. Žádný z nich iiezden k boji nejde;
Nad tisíc jiezdnými. Mill. 98., 44a

Jízdňák, a, m. = jezdec. Ml. Bolesl. Čes.
I. XIII. 88.

Jízlivec, vce, m. J. povahou. Tbz. V 4.
234.

Jízlivý puch a shnilina. 1630. Souk.
1903. 12.

Jízný kůň = jízdný. 1518. Arch. XIX
387.

Jizva = stopa po ráně. J. výlevu krev-
ního, výlevová, apoplektische Narbe. Ktt.

Jizviti koho. Některé žížaly ho trápily
a jizvily. Faust. 72.

Jizvovitý žoldnéř. Kká. Sion. II. 5.

Jižně, südlich. To místo leží jižně od
Karpat. Us.

Již všecky sirotky, tanec. Vz Brt. P. n.
966.

Jmějitel, e, m., = majitel. Vz Gb Slov.

Jmělice, e, f. = jmelová jahoda. Vz Gb.
Slov. a VIL 1285. Zde ulvitia oprav v:
ulnilia,

Jměníčko, a, υ., zdrobn. jmění. Kom.
Did. 307.

Jmenitý = proslulý, namhaft Gb. Slov.

Jméno. Místní j. Vz Beseda 1864. č. 11.,
Mtc. 1904. 331. nn., Čas. mor. mus. III.
26. - 33. Místní j stolice zvolenské na Slov.
Vz Sbor. slov. 1902. 43-58. Osobní j. na
Vsacku. Vz Vck. Vset. 366. nn. Rodinná j
Bošáckej doliny. Vz Phľd. 1899 190. V Lubin-
skej doline v Nitransku. Vz Phľd. 1900. 557.
Přehled národních jmen v jazyku slovan-
ském. Šf. Vz Mus. 1835. 367. J. svobodných
žen ve vých Čechách: Anna Hladíkových.
Sr. Mus. 1863. 340. — Sr. Mš. Slov. a Mš.
Vlastní jména.

Jmětel, e, m. = majitel. Vz Gb. Slov.

Jmětina, y, f., possessio. Vz Gb. Slov.

Jmieti = míti. 1370., 1629. Mus. 1861.
325., Mill. 7. a j., Hrad. 97b. a j. Vz Mš
Slov. J. = považovati· domnívati se; míti
se, počínati si. Vz Baw. 441.

Jminulý = minulý Nedáno j 1ých těchto
dnů. 1610. Šb. Pam. ol. 136.

Jmouti. Od hubky se již jímalo (v stáji).
NB. č. 85. — se čeho jak = zmocniti se.
J. se statku bližnieho nevěrú Chč. S. II.
261.

Jmovitství, n., patrimonium. Rozk. P.
2158.

jó m. jí: tahajo. Záp. Mor. Šb. D. 39.

Jod. Vz Vstnk. XI. 557. Otrava jodem,
iodismus.

Jodacitchlorid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 5.

Jodanisol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 6.

Jodbenzoan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.

XI. 6.

Jodbenzol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 6.

Jodid. J-dy těžkých kovů. Vz Vstnk. XI.
825.

Jodkyan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 50.

Jodnatoželezitý jaterní tuk. Nár. list.
2904. 3. 12.

Jodovodík, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.

XII. 50.

Jodtuluol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 6.

Jodzinkový maz. Vstnk. XII. 577.

Jochim, a, m., Hra Jochima. Slez. Vz
Vyhl. II. 244.

Johimbin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X.
595.

Jochovati

hráz = pěchovati. 1555. Uč
spol. 1903. XIII. 17.

Jochtovice, pl., f. =juchtovice. Lišeň. Mtc.
1902. 109.

Joj. Kde je boj, tam je joj. Sbor. slov.
VIL 13. Vz násl.

Jojkať, jojčať = naříkati joj n. jovej. Val.
Čes. 1. XI. 134., XII. 189

Jonáček, čka, m., zdrobn. jonák. Kká.
Sion. II. 10.

Jonáš Kar., spisov. Sr. Zl. Praha 1904.
Jordán, a, m = žid, v zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 140. Sr. Jordeska. — J., potok a
háj pod bývalým Budčem. Čes. 1. XII. 262.;
rybník u Martínkova. Čas. mor. mus. III. 134.

Jordeska, y, f. = židovka: koza. V zloděj.
mluvě. Čes. 1. XI. 140. Sr. Jordán.

Josef. Sr. ještě: Bobeš, Jobeš. Josef, pes
oknem lez; všickni lide se divali, a un ene
lez Slez. Vyhl. II. 32. Pranostiky vz Vyhl.
II. 32.

Josek Kar., spis.

Joštěrka, y, f. —ještěrka. Slez. Čes. 1.
XI. 222.

-jou v 3. os. pl.: chodijou Záp. Mor. Šb.
D. 39.

Joule, e, f. = jistá jednotka pracovní
intensity. Vz Strh. Mech. 143. J. = jednotka
tepelné energie = 0-239 kal. Vz Vot. 165.

Jouzal, a, m. = Josef. Dšk. Km. 13.

Jsoucno, a, n. Nauka o jsoucnu, onto-
logie. Vz Ott. XVIII. 778.

ju. Dvojhláska ju se na slov. Skalicku
zpravidla nepřehlasuje. Vz Sbor. Čes. 83.

Jubilací, f, z lat. jubilatio. Gb. Slov.

Jubilejní představení, slavnost', Nár. list.
č. 163. 3., č. 163. 4., výstava r. 1891.

Jubilíř, e, m., Juvelier. Km. Did. 169.

Juda Kar, spis.

Judášenec, nce, m. = následovník Jidáše-
Gb. Slov.

Judášstvo, a, n. = jidášství, treuloses
Handeln. Gb. Slov.

Juhanůvky, pl, f., druh hrušní. Val.
Čes. 1. X. 473.



	117

	Jíška, vz Júška. Jíti, jdu. —jak. Jde, jako krmná kachna (kolíbavě). Us. Čes. I. XI. 269. — oč. Chodí o funus (shání pohřeb). Kšť. Lid. 7. — Sr. Mš. Slov. — J., jmu. Sr. Mš. Slov. Jitřní (gytrznie), matutina. Prešp. 86. v. 78. Jitrnice = wursty. V Prus. Slez. Vyhl. II. 201. Jitrocel, plantago. Vz Ott. XIX. 841. J., babí ucho, jazýček. Jívní křovina. Škd. F. 129. Jizba Hra na jizby. Slez. Vz Vyhl. II. 244. Jízda = klání. Vz předcház. jiezda. Jízden, dna, dno, vz Jízdný. Gest. B. 23b. Žádný z nich iiezden k boji nejde; Nad tisíc jiezdnými. Mill. 98., 44a Jízdňák, a, m. = jezdec. Ml. Bolesl. Čes. I. XIII. 88. Jízlivec, vce, m. J. povahou. Tbz. V 4. 234. Jízlivý puch a shnilina. 1630. Souk. 1903. 12. Jízný kůň = jízdný. 1518. Arch. XIX 387. Jizva = stopa po ráně. J. výlevu krev- ního, výlevová, apoplektische Narbe. Ktt. Jizviti koho. Některé žížaly ho trápily a jizvily. Faust. 72. Jizvovitý žoldnéř. Kká. Sion. II. 5. Jižně, südlich. To místo leží jižně od Karpat. Us. Již všecky sirotky, tanec. Vz Brt. P. n. 966. Jmějitel, e, m., = majitel. Vz Gb Slov. Jmělice, e, f. = jmelová jahoda. Vz Gb. Slov. a VIL 1285. Zde ulvitia oprav v: ulnilia, Jměníčko, a, υ., zdrobn. jmění. Kom. Did. 307. Jmenitý = proslulý, namhaft Gb. Slov. Jméno. Místní j. Vz Beseda 1864. č. 11., Mtc. 1904. 331. nn., Čas. mor. mus. III. 26. - 33. Místní j stolice zvolenské na Slov. Vz Sbor. slov. 1902. 43-58. Osobní j. na Vsacku. Vz Vck. Vset. 366. nn. Rodinná j Bošáckej doliny. Vz Phľd. 1899 190. V Lubin- skej doline v Nitransku. Vz Phľd. 1900. 557. Přehled národních jmen v jazyku slovan- ském. Šf. Vz Mus. 1835. 367. J. svobodných žen ve vých Čechách: Anna Hladíkových. Sr. Mus. 1863. 340. — Sr. Mš. Slov. a Mš. Vlastní jména. Jmětel, e, m. = majitel. Vz Gb. Slov. Jmětina, y, f., possessio. Vz Gb. Slov. Jmieti = míti. 1370., 1629. Mus. 1861. 325., Mill. 7. a j., Hrad. 97b. a j. Vz Mš Slov. J. = považovati· domnívati se; míti se, počínati si. Vz Baw. 441. Jminulý = minulý Nedáno j 1ých těchto dnů. 1610. Šb. Pam. ol. 136. Jmouti. Od hubky se již jímalo (v stáji). NB. č. 85. — se čeho jak = zmocniti se. J. se statku bližnieho nevěrú Chč. S. II. 261. Jmovitství, n., patrimonium. Rozk. P. 2158. jó m. jí: tahajo. Záp. Mor. Šb. D. 39.	Jod. Vz Vstnk. XI. 557. Otrava jodem, iodismus. Jodacitchlorid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 5. Jodanisol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 6. Jodbenzoan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 6. Jodbenzol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 6. Jodid. J-dy těžkých kovů. Vz Vstnk. XI. 825. Jodkyan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 50. Jodnatoželezitý jaterní tuk. Nár. list. 2904. 3. 12. Jodovodík, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 50. Jodtuluol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 6. Jodzinkový maz. Vstnk. XII. 577. Jochim, a, m., Hra Jochima. Slez. Vz Vyhl. II. 244. Johimbin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 595. Jochovati hráz = pěchovati. 1555. Uč spol. 1903. XIII. 17. Jochtovice, pl., f. =juchtovice. Lišeň. Mtc. 1902. 109. Joj. Kde je boj, tam je joj. Sbor. slov. VIL 13. Vz násl. Jojkať, jojčať = naříkati joj n. jovej. Val. Čes. 1. XI. 134., XII. 189 Jonáček, čka, m., zdrobn. jonák. Kká. Sion. II. 10. Jonáš Kar., spisov. Sr. Zl. Praha 1904. Jordán, a, m = žid, v zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140. Sr. Jordeska. — J., potok a háj pod bývalým Budčem. Čes. 1. XII. 262.; rybník u Martínkova. Čas. mor. mus. III. 134. Jordeska, y, f. = židovka: koza. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140. Sr. Jordán. Josef. Sr. ještě: Bobeš, Jobeš. Josef, pes oknem lez; všickni lide se divali, a un ene lez Slez. Vyhl. II. 32. Pranostiky vz Vyhl. II. 32. Josek Kar., spis. Joštěrka, y, f. —ještěrka. Slez. Čes. 1. XI. 222. -jou v 3. os. pl.: chodijou Záp. Mor. Šb. D. 39. Joule, e, f. = jistá jednotka pracovní intensity. Vz Strh. Mech. 143. J. = jednotka tepelné energie = 0-239 kal. Vz Vot. 165. Jouzal, a, m. = Josef. Dšk. Km. 13. Jsoucno, a, n. Nauka o jsoucnu, onto- logie. Vz Ott. XVIII. 778. ju. Dvojhláska ju se na slov. Skalicku zpravidla nepřehlasuje. Vz Sbor. Čes. 83. Jubilací, f, z lat. jubilatio. Gb. Slov. Jubilejní představení, slavnost', Nár. list. č. 163. 3., č. 163. 4., výstava r. 1891. Jubilíř, e, m., Juvelier. Km. Did. 169. Juda Kar, spis. Judášenec, nce, m. = následovník Jidáše- Gb. Slov. Judášstvo, a, n. = jidášství, treuloses Handeln. Gb. Slov. Juhanůvky, pl, f., druh hrušní. Val. Čes. 1. X. 473.