118

Jucháč, e, m. Křiklouna, klevetníka,
j-če v domě míti nebudeš. Sá. Pr. m. I.
223.

Juchachlap, a, m. = povedená kopa, ctve-
rák. Slez. Vyhl. II. 105.

Juksta, vz Juxta.

Juliacenský=julišský. Pel. VII.

Julša, e, f. = Julie.

Jun, a, m. Vzdaj chválu junu svému. Jiř.
brn. 636. (da gratiam nomini tuo. Mus. 1887.
105. ).

Junačky, pl., f = druh ženských střevíců.
Čapk. 78.

Junec, nce, m. Odfukuje jako j. u hrantu.
Nár. list. 1896. č. 312.

Jungmann Jos. Vz Vlč. Lit. II. 2. 9,
102., Lit. I. 542., 919., II. 538. a hl. 857. až
858. Sr. Zvon IV. 504., Čad. 133. - J. Ant.
Vz Čad. 115., 127., Lit. I. 919.

Jungmannův. Ulice J-va, dříve Široká,
před tím Konvářská n. Zvonařská. Dolen.
Pr. 488.

Junkerové pražští žili asi v první polo-
vici XV. stol. Neví se, je-li jejich jméno
rodinné n. přezdívkou. Získali si pověst' sta-
vitelů, sochařů a malířů. Vz Dr. Kar. Chytil:
O Junkerech pražských. V Praze 1903. Str. 23.,
53. -68. Sr. Vstnk. XII. 636.

Junoch, a, m = jinoch. Jiř. brn. 71., Dal.
C. 15., 19., Mam. F. 85b. (Mš. ).

Junonský. J. tvář. Zr. Čer. 40.

Junoše. Hrad. 105a. v. 559., Alx. V.
1258., Mam. A. 15b.

Janošík, a, m. = ohniváček, polyomma-
tus, motýl. Vz Ott. XX. 182.

Junošina. y, f. = mládež jinošská. Tbz.
III. 2. 333.

Junošství, n. = panenství L. Mar. 14. Sr.
Krok 1888. 435.

Junošův. Ulice Melantrichova ve XIV.
stol. (v Praze) slula ulicí Junošovou, po-
zději Kunešovou a v minulém století Sir-
kovou. Dolen. Pr. 371.

Jupalka, y, f., zdrobn. jupka. Dšk.
Km. 31.

Jura. Jede Jura po dědině, dycky sobě
šušušu; ludě mysla, že parada, a to ho vši
kušu. Slez. Vyhl. II. 257.

Jurkovič Dušan, stav. a spis., nar. 1868.
Vz Vck. Vset. 306.

Jušel, u (e), m., jušele, e, f., zdrob. ju-
šelek, lku, m. = polévka, Brühe. Gb. Slov.

Júška, jiška, y, f., zdrobn. júcha, jícha.
Sladká júška. Chč. S. II. 158b.

Jutrenka, y, f. = ranní hodiny. J. učenia
milenka. Rizn. 171.

Jutřnal, u, m., matutinale. Vz Gb. Slov.

Jutřní, vz Jitřní.

Jutřno, a, n. = jitřní mše. Ostrava. Šb.
D. 60.

Jutrobog, a, m. = mládenec na bílém
koni s lúčami (paprsky) na hlavě. Předsta-
voval východ slunce a rozháněl noční mrá-
koty. Vz Sb. sl. 1902. 21.

Jutros, mane. Rozk. P. 157.

Juže = juž — již, teď. Vz Baw. v. 441.

Jyny, yne=jen, jenom. Slez. Vyhl. II.
129.

Jza = lza, lze. To či dobře jza povědźeć.
Laš. Brt. D. I. 361.

K, ke, ku. Vz Gb. Slov.

-ka příp.: Anka, pivonka, deska, pálka,
špinka, utírka, Božka atd. Vz Dšk. Km.
30., 26., Kbrl. Džl. 14. Konc. ve spisech
Husových. Vz List. fil. XXVI. 367.

Kabacoun, U, m. = okrouhlý hřeben. Sá.
XXI. 56.

Kabátec, tce, m. — frýdka. Na Hané.
Čes. 1. XII. 235.

Kabátina, y, f., iopittura (de vestibus).
Rozk. P. 1819. (Mš. ).

Kabátoš, e, m. =? Slov. Czam. Slov.
131.

Kabela, y, f. Koňská k. = pysk. Čes. 1.
XII. 433.

Kabebatý za Kabelářka v I. 652. oprav v:
Kabelatý. K. člověk = velikých pysků. Jrsk.
VIII. 3.

Kahelík Jan, spis. List. fit. 1903. 59.

Kabelka = kapsička. Svodná k. kněží.
Chč. S. II. 200b.

Kabilka, y, f. — kabelka, kabela, mošnička.
Mor. Kmk.

Kabiti = krabiti (o dětském pláči). Jičín,
Kub. List. fil. 1902. 248.

Kabotek, tku, m. K. pokrýval hruď žen
od krku až k životu, u krku do límečku
všitý a řásně sebraný. Val Čes 1. XI. 116.

Kabřinec, nce, m. = malá římsa nad
dveřmi. Kr. Městec. Čeč. 182. — K., kala-
břinea = seříznatá malá stříška pod mako-
vickou, která buď oble vyčnívá aneb jen
málo od štítu odstávajíc šikmo jest seříz-
nuta a prknem podélným opatřena. V Fo-
jizeří. Jinde: záklopka, kukla, kukel, pří-
střešek, šup, podšup, vobálka, fěrtoušek,
fabión. Vz Nár. sbor. 1904. 20.

Kabšouka, y, f. = kořalka, kterou pálil
u V. Mýta Kabeš. Mš.

Kabyš, e, m. = oděv dětský zhotovený
z jednoho kusu. Těšín. Vyhl. II. 196. Sr
násl. Kaftan.

Kabza, y, f. = kapsa. Vitum (vítám) će,
neznám će, dej kabzu, poznum će. Prus.
Slez. Čes. 1. XII. 490.

Káceti čím. dk. nemocným jako
sudem sem a tam. Rhas. E. 66., III. 26.
(MS. )

Kacíř. Kacíře děditi = je podporovati,
jim pomáhati. Arch XX. 551.

Kácovna, y, f., jm. pole Dšk. Km. 18.



118

Jucháč, e, m. Křiklouna, klevetníka, j-če v domě míti nebudeš. Sá. Pr. m. I. 223. Juchachlap, a, m. = povedená kopa, ctve- rák. Slez. Vyhl. II. 105. Juksta, vz Juxta. Juliacenský=julišský. Pel. VII. Julša, e, f. = Julie. Jun, a, m. Vzdaj chválu junu svému. Jiř. brn. 636. (da gratiam nomini tuo. Mus. 1887. 105. ). Junačky, pl., f = druh ženských střevíců. Čapk. 78. Junec, nce, m. Odfukuje jako j. u hrantu. Nár. list. 1896. č. 312. Jungmann Jos. Vz Vlč. Lit. II. 2. 9, 102., Lit. I. 542., 919., II. 538. a hl. 857. až 858. Sr. Zvon IV. 504., Čad. 133. - J. Ant. Vz Čad. 115., 127., Lit. I. 919. Jungmannův. Ulice J-va, dříve Široká, před tím Konvářská n. Zvonařská. Dolen. Pr. 488. Junkerové pražští žili asi v první polo- vici XV. stol. Neví se, je-li jejich jméno rodinné n. přezdívkou. Získali si pověst' sta- vitelů, sochařů a malířů. Vz Dr. Kar. Chytil: O Junkerech pražských. V Praze 1903. Str. 23., 53. -68. Sr. Vstnk. XII. 636. Junoch, a, m = jinoch. Jiř. brn. 71., Dal. C. 15., 19., Mam. F. 85b. (Mš. ). Junonský. J. tvář. Zr. Čer. 40. Junoše. Hrad. 105a. v. 559., Alx. V. 1258., Mam. A. 15b. Janošík, a, m. = ohniváček, polyomma- tus, motýl. Vz Ott. XX. 182.	Junošina. y, f. = mládež jinošská. Tbz. III. 2. 333. Junošství, n. = panenství L. Mar. 14. Sr. Krok 1888. 435. Junošův. Ulice Melantrichova ve XIV. stol. (v Praze) slula ulicí Junošovou, po- zději Kunešovou a v minulém století Sir- kovou. Dolen. Pr. 371. Jupalka, y, f., zdrobn. jupka. Dšk. Km. 31. Jura. Jede Jura po dědině, dycky sobě šušušu; ludě mysla, že parada, a to ho vši kušu. Slez. Vyhl. II. 257. Jurkovič Dušan, stav. a spis., nar. 1868. Vz Vck. Vset. 306. Jušel, u (e), m., jušele, e, f., zdrob. ju- šelek, lku, m. = polévka, Brühe. Gb. Slov. Júška, jiška, y, f., zdrobn. júcha, jícha. Sladká júška. Chč. S. II. 158b. Jutrenka, y, f. = ranní hodiny. J. učenia milenka. Rizn. 171. Jutřnal, u, m., matutinale. Vz Gb. Slov. Jutřní, vz Jitřní. Jutřno, a, n. = jitřní mše. Ostrava. Šb. D. 60. Jutrobog, a, m. = mládenec na bílém koni s lúčami (paprsky) na hlavě. Předsta- voval východ slunce a rozháněl noční mrá- koty. Vz Sb. sl. 1902. 21. Jutros, mane. Rozk. P. 157. Juže = juž — již, teď. Vz Baw. v. 441. Jyny, yne=jen, jenom. Slez. Vyhl. II. 129. Jza = lza, lze. To či dobře jza povědźeć. Laš. Brt. D. I. 361.

K.

K, ke, ku. Vz Gb. Slov. -ka příp.: Anka, pivonka, deska, pálka, špinka, utírka, Božka atd. Vz Dšk. Km. 30., 26., Kbrl. Džl. 14. Konc. ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVI. 367. Kabacoun, U, m. = okrouhlý hřeben. Sá. XXI. 56. Kabátec, tce, m. — frýdka. Na Hané. Čes. 1. XII. 235. Kabátina, y, f., iopittura (de vestibus). Rozk. P. 1819. (Mš. ). Kabátoš, e, m. =? Slov. Czam. Slov. 131. Kabela, y, f. Koňská k. = pysk. Čes. 1. XII. 433. Kabebatý za Kabelářka v I. 652. oprav v: Kabelatý. K. člověk = velikých pysků. Jrsk. VIII. 3. Kahelík Jan, spis. List. fit. 1903. 59. Kabelka = kapsička. Svodná k. kněží. Chč. S. II. 200b. Kabilka, y, f. — kabelka, kabela, mošnička. Mor. Kmk. Kabiti = krabiti (o dětském pláči). Jičín, Kub. List. fil. 1902. 248.		Kabotek, tku, m. K. pokrýval hruď žen od krku až k životu, u krku do límečku všitý a řásně sebraný. Val Čes 1. XI. 116. Kabřinec, nce, m. = malá římsa nad dveřmi. Kr. Městec. Čeč. 182. — K., kala- břinea = seříznatá malá stříška pod mako- vickou, která buď oble vyčnívá aneb jen málo od štítu odstávajíc šikmo jest seříz- nuta a prknem podélným opatřena. V Fo- jizeří. Jinde: záklopka, kukla, kukel, pří- střešek, šup, podšup, vobálka, fěrtoušek, fabión. Vz Nár. sbor. 1904. 20. Kabšouka, y, f. = kořalka, kterou pálil u V. Mýta Kabeš. Mš. Kabyš, e, m. = oděv dětský zhotovený z jednoho kusu. Těšín. Vyhl. II. 196. Sr násl. Kaftan. Kabza, y, f. = kapsa. Vitum (vítám) će, neznám će, dej kabzu, poznum će. Prus. Slez. Čes. 1. XII. 490. Káceti čím. dk. nemocným jako sudem sem a tam. Rhas. E. 66., III. 26. (MS. ) Kacíř. Kacíře děditi = je podporovati, jim pomáhati. Arch XX. 551. Kácovna, y, f., jm. pole Dšk. Km. 18.