124

Kaučovací lis, válec v papírnách. Ott.
XVIII. 180.

Kaukléř, e, m., aťomentarius, Gaukler.
Mam. V.

Kautelovati, z lat. cautela = opatřiti
listinu klausulí pro jistotu něčeho. Vz Bdl.
GI. 89. Mus. 1839. 455.

Kavánová Marie, sois. Srov. Zvon IV.
445

Kaviášový, z kaviáš, z lat. scabiosa.
K. chrustavec, rostl. Vz Gb. Slov.

Kavijas, kavjas, vz Kavias.

Kavka. Popěvek o kavce. Vz Vyhl. II.
265. — Vodil karbaníkům kavky (nezku-
šené herce). Praha 76.

Káza, y, f. = trest. Učiním takú kázu,
budúť mieti potom hrózu. Baw. J. v. 1556.

Kázací, z kázati. K. knihy. Gb. Slov.

Kazamírový šátek (kažmírový). Čes. 1.
XII 280.

Kazaruvať = bíti kazarem (karabáčem),
trestati. Brt. P. n. 1195.

Kazatedlný = kazatelný. Vz Gb. Slov.

Kazatelna myslivecká. Vz Posed.

Kazatelový, Prediger-. Vz Gb. Slov.

Kazatelsky se ptáti. Rais. Lep. 106.

Kázati = ukazovati. — se čemu. Věci
se káží zraku - ukazují. Mark. — K, pre-
digen. — jak Kázal, jako když blesky
bijí do zpuchřelých drv (rázně). Tbz V.
6. 94.

Kazifara, y, m = kdo ztenčoval příjmy
fary, kdo role, luka farní faře odcizoval.
1562. Uč. spol. 1903. XV. 12.

Kazislovan, a, m. = kazitel Slovanů.
Lit. I. 348.

Kazlorky = ? Černokněžníci а к Slez.
Čes. I. XII. 63.

Káznička, y. f., zdrobn. kázeň. Fel. 168.

Kázniti. Kteráž (ctná žena) z založenie
kázní (kázeň činí, kázaně si vede), té ne-
třeba časté bázni. Alx. V. 77. (List. fil. XII.
269. ).

Kazuka, y, f. = oděv na způsob košile.
Vz Gb. Slov.

Každodeňka, y, f., zimnice, febris inter-
mittens, quotidiana, střídavka.

Každodennosť. Kal k sti. Hlk. VI. 180.

Každoměsíčně, allmonatlich. K. něco za-
sílati.

Kažďounký čas. Dšk. Km. 34.

Každovečerní zábava, Us., navštěvovatel.
Sá. IV. 29.

Kažila, y, f., z lat. casula, kněžský oděv.
Luc. 68., na str. 69. kažula.

Kbelíkový = příklepný, hrncovitý. K. helm.
Vz Kol. Her. I. 392.

Kdajší = někdejší. Vz Gb. Slov.

Kdas, kdasi = kdysi. Baw. E. v. 1113. a j.

Kdedomování, n. = zpívání písní: Kde
domov můj, vlastenčení. Fls. Písm. 729.

Kderec, rce, m. K. u pluhu. Dšk. Km. 40.

Kdesik = někde. Rodina byla k. přes tři
dědiny (vzdálena). Brt. D. L 185.

Kdesil = žabinec, persicaria. Mš.

Kdež jedno = kdekoli. Baw. E. v. 1764.

Kdežkolivěč jste. Čern. Zuz. 73 (1645. ).

Kdežto, während. Často u Palackého.
Mtc. 1901. 378.

Kdoj' ten = kdo jest ten. Št. Ř. ned. I.
18b a j.

Kdoule — gdoule.

Kdoulobarevný mlýnek. Msn. Od. 102.
Kdo ví jak. Kdyby, kdo ví jak, pršelo,
přijdu. Us. Sá. Kř. 93.

Kdovíjaký. (Byla tam) k-ká věc. Brt.
Čít 32.

Kdulník, u, m. = kdoulový strom. Vz Gb.
Slov.

Kdy. Od kdy = od kterého času, od které
doby. Us.

Kdybyškovati = užívati často vět počí-
najících s: kdyby. Vin. I. 310.

Když jsem já k vám chodíval, tanec.
Vz Brt. P. n 900.

Když jsem já šel kolem dvora, tanec.
Vz Brt. P. n. 970.

Kdziž = když. Opava, Ostrava. Sb. D. 58.

Ke, ku (k), vz Gb. Slov.

Kěcek, cku, m. Mám takého kecka.
Hauer 11.

Kedvešný = milý? Slov. Czam. Slov. 125.

Keď zme šli na hody, tanec Vz Brt.
P. n. 891.

Kej, e, m. — zásoba? Kdyby byl neodjel,
byl by lonský kej mi dobře vydržel, než
že spěšná jízda přišla. Čern. Zuz. 133.
(1647. ).

Kejbať = kývati. Us. místy Mš.
Kejhání, n. Jen hvizdot a k. na vodě
ticho přerušovaly. Hol. Met. I. 334. Vz
Kýhati.

Kejhot, u, m. K. hus. Kun. Id. 14. Vz
Kejhání.

Kejklavý. K. babka. Rais. Lep. 292.

Kej klování, n. Mládež k opičím hříčkám
a k. náchylná bývá. Faust. 145. Vz Kej klo-
vati.

Kejška, y, f. = hrsť obilí za kosou ode-
braná a na strniště položená. Žel. Brod
Čes. 1. XIII. 28.

Kelich = kalich. Půh. brn. Ш. 157.

Kelímkový. K. ocel Vz KP. X. 158.

Kep = blázen. Co se směješ jako kep?
XIV. stol. Rozp. fil. 110.

Kepský. Šlo mu to k. (nepovedeně,
špatně). Val. Čes. 1. XII. 487.

Kér, u, m. = místo, kde se krádež spá-
chala. V zloděj. mluvě. Čes. I. XI. 140.

Kérá je pěkná mynářka, tanec Vz
Brt. P. n. 896.

Keramický závod, pec. Nár. list. 1903.
č. 243. 16., 1902. č. 234. 2.

Keramika, y, f. Vývoj k-ky. Vz Sbor.
slov. 1900. 97., Čes. 1. XI. 84., 147.

Kesaný = kyselý K vokurka. Mtc.
1902. 20.

Kessiterit, u m., vz Cínovec.

Ketonalkohol, u, m., vz Vstnk. XI. 123.

Ketošky, pl., m. = klestí? Při tom (dříví)
mám výdělek aspoň ty k. pro domácí po-
třebu. Pal. Záp. II. 182.

Ketoxim, u, m., v lučbě. Vz Vot. 94.

Kéž vy tomu rozumíte! Kom. Did. 9.

Kfět, u, m. = květ. U Krumlova. Kub.
List. fil. 1902. 252.

Khol Fr., spisov. ZI. Pr. 1904.