Předchozí (124)  Strana:125  Další (126) |
|
|||
125
|
|||
|
|||
Khošer, u, m = tmavá noc V zloděj.
mluvě. Kchél, u, m., z Kohl = zelenina. Lišeň.
Mtc. 1902. 435. Kibic, e, m, vz násled. a Koukant.
Kibicovati = při hře v karty ku hře
přihlížeti (sám nehraje). Kieši = kdysi. Orava Sb. sl. 1902. 180.
Kilometrový. K. sazba. Nár. list. 1903.
č. 124. 5. Kinematografie, e, f., z řec. K. úkazu
přírodního. Vot. 277. Kinetický, z řec. K. theorie plynů Vz
Vot. 16., 41. Kirchparada, y, f., z něm. Zvláště když
běželo o k-du Zvon III. 721. Kirmaš, vz Karmaš.
Kivetovať = vystříhati. Slov. Czam. Slov.
125 Kjačková hora v Gemersku na Slov. Sbor.
slov. 1900. 153. Kjecek, cka, m. = chřástal. Slez. Vyhl.
II. 265. kl m. tl: klustej, klouct. Šb. D. 22.
Klabka, y, f. =? Má dvě kopy klabek.
Vz Gb. Slov. Klabný = kladný, pěkný. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 140. Klaburý = dobrý. V zloděj. mluvě.
Klácel Mat. Fr. Sr. Čad. 121., 129.
Klackovitě se obrátiti. Zvon III. 25
Wtr. Klačany, jm. louky. Sbor. slov. VII. 114.
Klačiti = tlačiti. Us. místy. Vz kl.
Kládati iterativum ke: klásti. Vz Gb.
Slov. — co kam. Buoh kládá na hrubé bíe- mena úřadóv. Št. Mus. 34. a. — Ž. pod. 57 3. Kláda v VII. 1291. za Kladařiti polož
za Klačmo. Kladaření, n. = vození klad. Čes. 1. XI
349. Kladichov, a, m, les u Bzence na Mor.
Čes. 1. XIII. 476. Kladivec, vce, m., der Hammerfisch
(mořská ryba). Mark. Kladivitý, hammerförmig. K. hlava anti-
lopy. Hol. Met. I. 281. Kladivoun, a, m. = kdo bojuje kladivem
Kká. Sion. II. 248. Kladivouš, e, m., scopus umbretta,
Hammerkopf, bahní pták. Vz Ott. XXII. 728. Kladka, y, f. K. obilí = požaté obilí
v hrstích. Mš. Sr. Kolébka. Kladkový sval. Vz Sval.
Kladník, u, m, artona. Rostl. drk 178a.
Kladorub, a, m. = kdo roubá klády,
poráží dříví. Vz Gb. Slov. Kladský. K. dědiny. Vz Jir. Prove 114
Klafák, u, m. = veliký zub, místy: kňasá.
Kšť. Lid. 10. Kľacha, y, f. = kaňka. (Kohout) nohy
v kalamáři zmočí, vyvrátí na písmo kľaky. Mt. S. I. 181. Klajdak, a, m., nadávka. Slez. Vyhl. II.
335. Klakati = klekati. Baw. E. v. 1947.
Klam, u, m. Klamy komu dávati = ří
kati, že klame. NB. č. 243. |
Klamal, a, m. = klamař·. Dával mi k-ly.
NB. č. 78. Sr. předcház. Klam. Klamati na koho = sváděti, lháti. XIV.
století. Bývaj moudr, netěkaje po světě a klamaje na Čechy. Rozpr. fil. 110. Klamavka, y, f. K-ky, reduviidae, čeleď
ploštic. Vz Ott. XXI. 384. Klamba, y, f. =? Stáli tam v klambách.
Dost. Syn své matky. 110. Klaméř, e, m. — klamatel. Arch XXI. 27.
Klamivý = klamavý. Zr. K. sklo. Hlk. XI.
117. K. zdání. Jeř. Rom básn. Dle Mš. chybně m. klamavý (klamati). Klamník, a, m., simulator. Rozk. P. 1C66.
Klamnoradý. K. myšlénka. Msn. Od.
124. Klamon, klamor. Vybrati něco do kla-
mona = na dobro, všecko. Kšť. Lid. 15. Klamorad, a, m. Aigisthos k. Msn. Od. 42.
Klamotvar, u, m., pseudomorfosa. Vz Ott.
XX. 908. Klamový. K. představa. Vz Čad. 128.
Klancoun, a, m. = nemotora Dšk. Km. 17.
Klancout, a, m. = velikán. Dšk. Km. 22.
Vz Klancát v VII. 1291. Klancovák, u, m. " = kartáč. Dšk. Km.
28. Sr. něm. Glanz. Klanečník, u, m. = řetěz. Arch. XIX. 89.
(1512. ). Klaniti, vz Klaněti.
Klapačka, y, f.: klapotka, rachotka, stěr-
kotka, klapač, klapoč, tragač. Slez. Vyhl, II. 46. Klapák, u, m K na vratech ozval se.
Zvon IV. 6. K. = poklopec u kalhot. Slez. Vyhl. II. 180. Klapálek, lku, m. = nepatrný mlýn. Jrsk.
XII. 238. Klapeť, ptě, m. = špalek, na kterém stojí
kovadlina. Slez. Vyhl II 312. Klapetek, tku, m. = dřevo na podložení
něčeho, špalek na štípání dříví. Hauer 11. Vz Klapet. Klapěti v I. 688 polož za Klapet.
Klapustina, y, f. = nadávka ženským.
Slez. Vyhl. II. 335. Klára, y, f. Paní Klára večer šije, ráno
párá. Rizn. 64. Klarinet, u, m. Vz Strh. Akust. 408.
Klasník, z klasný, spicarius. Vz Gb. Slov.
Klasňovák, u, m. = hospodářský nástroj.
Nár. list. 1903. č. 136. 9. Sr. Klasovník v VI. 595. Klasovitý obvaz (způsob obvazu kloub-
ního obinadlem svinutelným), spica. Ktt. Klasovnosť, i, f. = žertovnosť. Vz Gb.
Slov. Klasový. K. krajky. Vz Krajka.
Klassicistský. K. poesie. List. fil. 1903.
382. Klásti se v čem = odsuzovati se, damnare,
Sám se poče lev v něm k. Baw. E. v. 92. Klátil, a, m. = loudavý kl. (kdo se chodě
klátí). Rais. Lep. 106. Klatisvět, a, m, αλήτης, člověk těkavý,
tulák. Msn. Od. 278. Klatovský Ondř. z Dalmanhorstu, spis,
nar. kol. 1504. Vz Mus. 1902. 543. Klauza, y, f., z střlat. = úžina. Lbk. 27.
|
||
|
|||
Předchozí (124)  Strana:125  Další (126) |