125

Khošer, u, m = tmavá noc V zloděj.
mluvě.

Kchél, u, m., z Kohl = zelenina. Lišeň.
Mtc. 1902. 435.

Kibic, e, m, vz násled. a Koukant.

Kibicovati = při hře v karty ku hře
přihlížeti (sám nehraje).

Kieši = kdysi. Orava Sb. sl. 1902. 180.

Kilometrový. K. sazba. Nár. list. 1903.
č. 124. 5.

Kinematografie, e, f., z řec. K. úkazu
přírodního. Vot. 277.

Kinetický, z řec. K. theorie plynů Vz
Vot. 16., 41.

Kirchparada, y, f., z něm. Zvláště když
běželo o k-du Zvon III. 721.

Kirmaš, vz Karmaš.

Kivetovať = vystříhati. Slov. Czam. Slov.
125

Kjačková hora v Gemersku na Slov. Sbor.
slov. 1900. 153.

Kjecek, cka, m. = chřástal. Slez. Vyhl.
II. 265.

kl m. tl: klustej, klouct. Šb. D. 22.

Klabka, y, f. =? Má dvě kopy klabek.
Vz Gb. Slov.

Klabný = kladný, pěkný. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 140.

Klaburý = dobrý. V zloděj. mluvě.

Klácel Mat. Fr. Sr. Čad. 121., 129.

Klackovitě se obrátiti. Zvon III. 25
Wtr.

Klačany, jm. louky. Sbor. slov. VII. 114.

Klačiti = tlačiti. Us. místy. Vz kl.

Kládati iterativum ke: klásti. Vz Gb.
Slov. — co kam. Buoh kládá na hrubé bíe-
mena úřadóv. Št. Mus. 34. ^a. — Ž. pod. 57 3.

Kláda v VII. 1291. za Kladařiti polož
za Klačmo.

Kladaření, n. = vození klad. Čes. 1. XI
349.

Kladichov, a, m, les u Bzence na Mor.
Čes. 1. XIII. 476.

Kladivec, vce, m., der Hammerfisch
(mořská ryba). Mark.

Kladivitý, hammerförmig. K. hlava anti-
lopy. Hol. Met. I. 281.

Kladivoun, a, m. = kdo bojuje kladivem
Kká. Sion. II. 248.

Kladivouš, e, m., scopus umbretta,
Hammerkopf, bahní pták. Vz Ott. XXII.
728.

Kladka, y, f. K. obilí = požaté obilí
v hrstích. Mš. Sr. Kolébka.

Kladkový sval. Vz Sval.

Kladník, u, m, artona. Rostl. drk 178a.

Kladorub, a, m. = kdo roubá klády,
poráží dříví. Vz Gb. Slov.

Kladský. K. dědiny. Vz Jir. Prove 114

Klafák, u, m. = veliký zub, místy: kňasá.
Kšť. Lid. 10.

Kľacha, y, f. = kaňka. (Kohout) nohy
v kalamáři zmočí, vyvrátí na písmo kľaky.
Mt. S. I. 181.

Klajdak, a, m., nadávka. Slez. Vyhl. II.
335.

Klakati = klekati. Baw. E. v. 1947.

Klam, u, m. Klamy komu dávati = ří
kati, že klame. NB. č. 243.

Klamal, a, m. = klamař·. Dával mi k-ly.
NB. č. 78. Sr. předcház. Klam.

Klamati na koho = sváděti, lháti. XIV.
století. Bývaj moudr, netěkaje po světě a
klamaje na Čechy. Rozpr. fil. 110.

Klamavka, y, f. K-ky, reduviidae, čeleď
ploštic. Vz Ott. XXI. 384.

Klamba, y, f. =? Stáli tam v klambách.
Dost. Syn své matky. 110.

Klaméř, e, m. — klamatel. Arch XXI. 27.

Klamivý = klamavý. Zr. K. sklo. Hlk. XI.
117. K. zdání. Jeř. Rom básn. Dle Mš. chybně
m. klamavý (klamati).

Klamník, a, m., simulator. Rozk. P. 1C66.

Klamnoradý. K. myšlénka. Msn. Od.
124.

Klamon, klamor. Vybrati něco do kla-
mona = na dobro, všecko. Kšť. Lid. 15.

Klamorad, a, m. Aigisthos k. Msn. Od. 42.

Klamotvar, u, m., pseudomorfosa. Vz Ott.
XX. 908.

Klamový. K. představa. Vz Čad. 128.

Klancoun, a, m. = nemotora Dšk. Km. 17.

Klancout, a, m. = velikán. Dšk. Km. 22.
Vz Klancát v VII. 1291.

Klancovák, u, m. " = kartáč. Dšk. Km.
28. Sr. něm. Glanz.

Klanečník, u, m. = řetěz. Arch. XIX. 89.
(1512. ).

Klaniti, vz Klaněti.

Klapačka, y, f.: klapotka, rachotka, stěr-
kotka, klapač, klapoč, tragač. Slez. Vyhl, II.
46.

Klapák, u, m K na vratech ozval se.
Zvon IV. 6. K. = poklopec u kalhot. Slez.
Vyhl. II. 180.

Klapálek, lku, m. = nepatrný mlýn. Jrsk.
XII. 238.

Klapeť, ptě, m. = špalek, na kterém stojí
kovadlina. Slez. Vyhl II 312.

Klapetek, tku, m. = dřevo na podložení
něčeho, špalek na štípání dříví. Hauer 11. Vz
Klapet.

Klapěti v I. 688 polož za Klapet.

Klapustina, y, f. = nadávka ženským.
Slez. Vyhl. II. 335.

Klára, y, f. Paní Klára večer šije, ráno
párá. Rizn. 64.

Klarinet, u, m. Vz Strh. Akust. 408.

Klasník, z klasný, spicarius. Vz Gb. Slov.

Klasňovák, u, m. = hospodářský nástroj.
Nár. list. 1903. č. 136. 9. Sr. Klasovník v VI.
595.

Klasovitý obvaz (způsob obvazu kloub-
ního obinadlem svinutelným), spica. Ktt.

Klasovnosť, i, f. = žertovnosť. Vz Gb.
Slov.

Klasový. K. krajky. Vz Krajka.

Klassicistský. K. poesie. List. fil. 1903.
382.

Klásti se v čem = odsuzovati se, damnare,
Sám se poče lev v něm k. Baw. E. v. 92.

Klátil, a, m. = loudavý kl. (kdo se chodě
klátí). Rais. Lep. 106.

Klatisvět, a, m, αλήτης, člověk těkavý,
tulák. Msn. Od. 278.

Klatovský Ondř. z Dalmanhorstu, spis,
nar. kol. 1504. Vz Mus. 1902. 543.

Klauza, y, f., z střlat. = úžina. Lbk. 27.