126

Klavesový. K. přívod ku předení bavlny.
Ott. XX. 597.

Klavírní škola. Nár. list. 1903. č. 243. 15.

Klavo = dobře. V zloděj. mluvě.

Klavý = dobrý. V zloděj. mluvě.

Klčko, a, n. = klika. K. dveří. Lišeň Mtc.
1902. 440.

Klčnati se = hoditi se, schopen býti, sich í
eignen. Vz Gb. Slov.

Klebety, vz Goraly.

Klebtati = klekati. Gb. Slov.

Klecení, n. = kulhání. Vz Gb. Slov.

Klecí list. Vz Arch. XIX. 509, 515.

Klécka, vz násl. Kléčka.

Kleč, e, f. Družstvo při kleci (korábu)
sedlo a veslovalo. Msn. Od. 142.

Klečka, klérka, y, f., zdrob. klec; na-
dávka (špalek, troup). Vz Gb Slov.

Klečoví, n. = kleč, Knieholz. Mš.

Klehot, u, m. Rozléhal se jako k. orlí
vysoký jeho hlas. Al. Mrštík.

Klechtání, n. Ženské k. a smáni. Wtr.
Min. 56.

Klechtaný. K. polévka. Čes. 1. XII. 97.

Klechtati. Řekové kolem stavení k-li.
Rais. Vlast. 295. — K. = klevetiti Hauer. 11.

Klechtavky, pole a louky u Stejště. čas.
mor. mus. III. 134.

Klechtula, y, f. = klevetnice. Hauer 11.

Klejšť = chlíšť. Us.

Klejt, u, m. = průvod. Baw. Ar. v. 4809.,
5539. Vz Glejt.

Klekač, e, m., flectator. Rozk. P. 1152.

Klekání, n. Kdo uřízne kus provazu od
zvonu, kterým se zvoní klekání, může do-
jiti krávy celého okolí, až kam hlas toho
zvonu zaznívá Mtc. 1897. 65. Ještě neod-
zvonili klekání (ještě je čas). Hlk. VI. 302.

Klekánice, e, f. = škaredá, stará, divá
žena, oděná v černý plášť, má koňská ko-
pyta a šikmé oči. Líčí se i jinak. Objevuje
se při klekání. Vz Kšť. Poh. 103, 105., Čes. 1.
XI. 223.

Klekotný = žvatlavý. K. vrána. Fagif.
28 (Slov. ) Sr. Klekotavý.

Klementiny = čásť kanonického práva,
obsahující usnesení koncilu viennského na.
nařízení papeže Klimenta V. Exc.

Klempírovať, vz Klenpirovat.

Klemprda, strašidlo. V Chrudimsku. Čes.
1. XIII. 429

Klen J, vz Macák.

Klenák, u, m. K. závěrečný v klenbě
(zavěrák) je táhle klínovitý a z jednoho
kusu. Vz KP. X. 298

Klenba, y, f. K. stavení: česká, kopu-
lová, křížová, oblá či stlačená, plná či kru-
hová, ploská, segmentová, valená, zrcadlová.
Vz KP. IX. 295. — K. poševní, fornix va-
ginae. Ktt.

Klenbovnice, e, f. K. či tížnice klenby
je obsažena v tělese klenutí. Vz KP. IX.
297.

Kleňha, y, m. Ten člověk je takový k.
(zdlouhavý). V Knířově. Mš.

Kleníčkovaný hřebíček. Chodsky. MŠ.

Klenot, u, m. = ozdoba helmu. Baw. T.
v. 652., Ar. v. 310. a j. K. heraldický, řá-
dový atd. Vz Kol. Her. I. 399.

Klenótek, tku, m., zdrobn. klenot.

Klenovka, y, f. = cihla do klenutí. Vz
KP. IX. 268.

Klenuťák, u, m. = dřevák. Dšk. Km. 29.

Klep. Třem ženám se ještě vždy k. po-
vedl. Us.

Klepací spodní šat. 1746. Hrubý 278.

Klepaná, é, f. Hra na k-nou. Vz Brt.
Čít. 121.

Klepancozobý — rak. Msn. Hym. 93.

Klepanec, nce, m. = klepací kladivko,
kterým se naklepává kosa. Ml. Bolesl. Čes.
1. XIII. 88.

Klepařiti = klepy dělati. Čes. 1. XI. 349.

Klepárna, y, f = stodola. V zloděj. mluvě.
Sr. Bouchora.

Klepátko, a, n. Poklep sloupkovým
k-tkem, Stäbchenpercussion. Ktt.

Klepavě (klevetně) něčeho vzpomínati
Zvon II. 226.

Kleperenda, y, f. = tlachalka. Us.

Klepeto — ruka V zloděj. mluvě.

Klepí, n. Klapperstein, hora v Orlických
horách. Jrsk. XXII. 155.

Klepna, y, f. Sr. Kleperenda, Chlastna,
Drbajzna, Klevetnice (násl. ).

Klepnička, y, f., zdrobn. klepna. Luž.
Pov. 1. 125.

Klepotati za kým. Koll. V. 36.

Klepshydra, y, f. = vodní hodiny. Čapk
53

Klepušina, y, f. = tvrdohlavé tele. Hlu-
boká. Kub. List. fil. 1902. 248.

Klerikál, a, m. Katolický k. Nár. list.
1903. č. 222. 13

Klerikalisovati školu. Nár. list. 1902.
č. 100. 1.

Kles Petr, básn. Zl. Pr. 1904.

Kléšć, vintrea. Rozk. P. 539 (hmyz). Sr.
Kléšť

Kleščencový, z kleščenec, Eunuchen-
Vz Gb. Slov.

Kleščenec, nce, m. = kleštěnec, eunuchus.
Mill. 85.

Kleščený = kleštěný, eunuchus. K. ko-
morník. Mill. 55^a.

Kléščky, zdrobn. kleště. Vz Gb. Slov.

Kletbička, y, f. zdrobn. kletba. Římské
kletbičky. Proch. Hrad. 20.

Kletbovaný = prokletý. Msn. Od. 289.

Kletec, tce, m. = proklatec. Tbz. I. 3.
70., V. 1. 35. — K., kletce, klec, Käfig. Vz
Gb Slov.

Kletojmenný. K. vládci, δυςώννμοι. Škod.
II. ²121.

Klevce, e, f., zdrobn klev, avicapa. Vz
Gb. Slov.

Kleveta, y, m. a f. — klevetář a klevetnice.
Dšk. Km. 7.

Klevetina, y, f. ? = kančí maso. Vz Gb.
Slov.

Klevetivý. Κ řeč plná jedu a ostnů.
Zvon III. 526.

Klevetnice, e, f., vz Dryndula, Kleveta,
Klepna (nahoře), Klechtula, Sa-yssa-syssá.

Kleveto, a, n. = kleveta. Dšk. Km. 5.

Klevetství, n. = hádání, reptáni. Vz Gb
Slov.

Klíba = chléb (chleba. Us. ). Us. místy. Mš.



	126

	Klavesový. K. přívod ku předení bavlny. Ott. XX. 597. Klavírní škola. Nár. list. 1903. č. 243. 15. Klavo = dobře. V zloděj. mluvě. Klavý = dobrý. V zloděj. mluvě. Klčko, a, n. = klika. K. dveří. Lišeň Mtc. 1902. 440. Klčnati se = hoditi se, schopen býti, sich í eignen. Vz Gb. Slov. Klebety, vz Goraly. Klebtati = klekati. Gb. Slov. Klecení, n. = kulhání. Vz Gb. Slov. Klecí list. Vz Arch. XIX. 509, 515. Klécka, vz násl. Kléčka. Kleč, e, f. Družstvo při kleci (korábu) sedlo a veslovalo. Msn. Od. 142. Klečka, klérka, y, f., zdrob. klec; na- dávka (špalek, troup). Vz Gb Slov. Klečoví, n. = kleč, Knieholz. Mš. Klehot, u, m. Rozléhal se jako k. orlí vysoký jeho hlas. Al. Mrštík. Klechtání, n. Ženské k. a smáni. Wtr. Min. 56. Klechtaný. K. polévka. Čes. 1. XII. 97. Klechtati. Řekové kolem stavení k-li. Rais. Vlast. 295. — K. = klevetiti Hauer. 11. Klechtavky, pole a louky u Stejště. čas. mor. mus. III. 134. Klechtula, y, f. = klevetnice. Hauer 11. Klejšť = chlíšť. Us. Klejt, u, m. = průvod. Baw. Ar. v. 4809., 5539. Vz Glejt. Klekač, e, m., flectator. Rozk. P. 1152. Klekání, n. Kdo uřízne kus provazu od zvonu, kterým se zvoní klekání, může do- jiti krávy celého okolí, až kam hlas toho zvonu zaznívá Mtc. 1897. 65. Ještě neod- zvonili klekání (ještě je čas). Hlk. VI. 302. Klekánice, e, f. = škaredá, stará, divá žena, oděná v černý plášť, má koňská ko- pyta a šikmé oči. Líčí se i jinak. Objevuje se při klekání. Vz Kšť. Poh. 103, 105., Čes. 1. XI. 223. Klekotný = žvatlavý. K. vrána. Fagif. 28 (Slov. ) Sr. Klekotavý. Klementiny = čásť kanonického práva, obsahující usnesení koncilu viennského na. nařízení papeže Klimenta V. Exc. Klempírovať, vz Klenpirovat. Klemprda, strašidlo. V Chrudimsku. Čes. 1. XIII. 429 Klen J, vz Macák. Klenák, u, m. K. závěrečný v klenbě (zavěrák) je táhle klínovitý a z jednoho kusu. Vz KP. X. 298 Klenba, y, f. K. stavení: česká, kopu- lová, křížová, oblá či stlačená, plná či kru- hová, ploská, segmentová, valená, zrcadlová. Vz KP. IX. 295. — K. poševní, fornix va- ginae. Ktt. Klenbovnice, e, f. K. či tížnice klenby je obsažena v tělese klenutí. Vz KP. IX. 297. Kleňha, y, m. Ten člověk je takový k. (zdlouhavý). V Knířově. Mš. Kleníčkovaný hřebíček. Chodsky. MŠ. Klenot, u, m. = ozdoba helmu. Baw. T. v. 652., Ar. v. 310. a j. K. heraldický, řá- dový atd. Vz Kol. Her. I. 399.	Klenótek, tku, m., zdrobn. klenot. Klenovka, y, f. = cihla do klenutí. Vz KP. IX. 268. Klenuťák, u, m. = dřevák. Dšk. Km. 29. Klep. Třem ženám se ještě vždy k. po- vedl. Us. Klepací spodní šat. 1746. Hrubý 278. Klepaná, é, f. Hra na k-nou. Vz Brt. Čít. 121. Klepancozobý — rak. Msn. Hym. 93. Klepanec, nce, m. = klepací kladivko, kterým se naklepává kosa. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88. Klepařiti = klepy dělati. Čes. 1. XI. 349. Klepárna, y, f = stodola. V zloděj. mluvě. Sr. Bouchora. Klepátko, a, n. Poklep sloupkovým k-tkem, Stäbchenpercussion. Ktt. Klepavě (klevetně) něčeho vzpomínati Zvon II. 226. Kleperenda, y, f. = tlachalka. Us. Klepeto — ruka V zloděj. mluvě. Klepí, n. Klapperstein, hora v Orlických horách. Jrsk. XXII. 155. Klepna, y, f. Sr. Kleperenda, Chlastna, Drbajzna, Klevetnice (násl. ). Klepnička, y, f., zdrobn. klepna. Luž. Pov. 1. 125. Klepotati za kým. Koll. V. 36. Klepshydra, y, f. = vodní hodiny. Čapk 53 Klepušina, y, f. = tvrdohlavé tele. Hlu- boká. Kub. List. fil. 1902. 248. Klerikál, a, m. Katolický k. Nár. list. 1903. č. 222. 13 Klerikalisovati školu. Nár. list. 1902. č. 100. 1. Kles Petr, básn. Zl. Pr. 1904. Kléšć, vintrea. Rozk. P. 539 (hmyz). Sr. Kléšť Kleščencový, z kleščenec, Eunuchen- Vz Gb. Slov. Kleščenec, nce, m. = kleštěnec, eunuchus. Mill. 85. Kleščený = kleštěný, eunuchus. K. ko- morník. Mill. 55^a. Kléščky, zdrobn. kleště. Vz Gb. Slov. Kletbička, y, f. zdrobn. kletba. Římské kletbičky. Proch. Hrad. 20. Kletbovaný = prokletý. Msn. Od. 289. Kletec, tce, m. = proklatec. Tbz. I. 3. 70., V. 1. 35. — K., kletce, klec, Käfig. Vz Gb Slov. Kletojmenný. K. vládci, δυςώννμοι. Škod. II. ²121. Klevce, e, f., zdrobn klev, avicapa. Vz Gb. Slov. Kleveta, y, m. a f. — klevetář a klevetnice. Dšk. Km. 7. Klevetina, y, f. ? = kančí maso. Vz Gb. Slov. Klevetivý. Κ řeč plná jedu a ostnů. Zvon III. 526. Klevetnice, e, f., vz Dryndula, Kleveta, Klepna (nahoře), Klechtula, Sa-yssa-syssá. Kleveto, a, n. = kleveta. Dšk. Km. 5. Klevetství, n. = hádání, reptáni. Vz Gb Slov. Klíba = chléb (chleba. Us. ). Us. místy. Mš.