129

Knefel, flu, m. = knoflík. Slez. Vyhl. II.
64.

Knejpl, u, m., zdrobn. knejp. 1445 H. Jir.
Mýto 41. 1.

Kněně, vz Kniení.

Knerlík, u, m. = knedlík. Us. místy. Prk.

Kněrovec, vce, m. = knězovec (archi-
mandrita)? Vz Gb. Slov.

Kněz. Srv. Mš. Slov., Jir. Prove 123.
Potkala-li jsem ráno kněze, přihodilo se
vždy v ten den něco zlého. Mtc. XXXI. 11.
To, co knězi jde z úst, mimo uši mi šoust.
Svétz. 1888. 115. Závidí-li co komu k., ta-
ková závisť nemívá konce. Tbz. III., 2. 29.

Kněžák, a, m. = praelát. Vz Gb. Slov.

Kněžčic, agenda (de festis). Rozk. P.
2287.

Kněžčík, u, m., agenda, kniha bohoslu-
žebná. Vz Gb. Slov.

Kněžky, louky u Nové Vsi. Čas. mor.
mus. III. 134.

Kněžmec?, kněžmoc? = praesul. Vz
Gb. Slov.

Kněžnovati = panovati. Vz Gb. Slov.

Kněžour, a, m. Kká. Sion I. 40. Srv. í
Kněžoun.

Kniení, f. = kněžna. Baw. E. v. 34., 43.

Kniežěcí = knížecí. Gb. Slov.

Kniežecky = knížecky. Fagif. 37^b.

Kniežek, zdrobn. kněz. Hus II. 81.

Kniežetský = knížecký. Arch. IX. 365.

Kniežetstvie, n, = knížetství. Vz Gb.
Slov.

Kniha. Dobrá k. je najvernejší priatel
človeka. Rizn. 64. Sr. Jir. Prove 125. —
K. = katechismus (v dřívější době). Tbz. V.
6. 332. — K. papíru — 24 archy, nyní 10
složek á 10 archů. Ott. XVIII. 183.

Knihař také = knihkupec. Kbrl. Džl. 14.

Kníhara, y, f. = knihovna. Dšk. Km. 11.

Knihkupecký oznamovatel, účetní. Nár.
list. 1904. 43. 9.

Knihlovec, vce, m. = kdo po knihách
slídil, aby podezřelé ničil. Lit. I. 360.

Knihoskladní čitánka, mluvnice, honorář,
učebnice. Nar. list. 1903, č. 298. 17.

Knihovenství, n. Starověké k. = kniho-
vnictví. Mus. fil. 1903. 149.

Knihový. K. myšlénka = čerpaná z knih.
Hlk. X. 174. K. val = udělaný z knih. Kká.
Sion I. 169.

Knihožroutský morous. Tbz III. 2. 255.

Knihyráda = múdrosť, Minerva. Vz Gb.
Slov.

Knípavý. K. house. Nár. sbor. VIII. 132.

Knistol a, m. ? = apostolus.

Knittl Kar., hud. sklad., nar. 4. Ί0. 1850.
Vz Zvon IV. 27.

Knížalka, y, f., zdrobn. kniha. Dšk. Km.
31.

Knížecí diplom. Vz Kol. Her. I. 326.

Knížečkář, e, m. Rozp. fil. 5.

Knížepán, a, m. Jel tam s knížepánem.
Us. Nár. sbor. VIII. 20.

Knížetic. Chovajž cně k-ce svého (syna
knížecího). Dal. P. 21.

Knížetský. K. dědictví. Arch. XIX. 495.
Mocí k-skú propůjčujem. Arch. IX. 365.
(1495).

Knižní trh vánoční, velikonoční. Zvon IV.
126. Vz Knižný v 1. Přisp. 154.

Knoflaj, e, m. = veliký knoflík. Val. Čes. 1.
X11I. 372.

Knoflička, y, f. Zdrobn. knoflík. Dšk.
Km. 27.

Knoflíčkový nožík. Ktt.

Knösl B, básník. Sr. Zl. Pr. 1904.

Kňourati nač = stěžovati si. Kká. Sion.
II. 225.

Kňouravě mluviti, žalovati. Kká. Sion I.
124.

Kňučivý zvuk. Zr. Čer. 352.

Kňučna, y, f. Kšť. Lid. 5.

Knulovatý. Země zůstala k-tá jako ne-
rozdělaná kaše (knollig?). Uč. spol. 1895.
261.

Knutel, tlu, m. = dřeva do otýpek vá-
zaná. Hauer 12.

-ko příp.: brko, známko, mráko, pouko.
Vz Dšk. Km. 26. Příp. ve spisech Husových.
Vz List. fil. XXVI. 369.

Koagulovati = ztužiti, zahustiti, slíti,

srazili. Zach. Test. 86. — co več; mléko
v sýr. 1585. Uč. spol. 1902. 34.

Kob, u, m. = štěstí, zastr. Pel. VII.

Koba, y, f. = havran. Baw. E. v. 4., 8.,
46.

Kobalt, u, m. Vz Vstnk. XI. 558.

Kobaltikyanovodík, u. m., v lučbě.
Vstnk. XI. 8.

Kobaltoniklový. K. formace rud. Ott.
XXII. 79a.

Kobe = keby, kdyby. Sb. D. 75.

Kobek, omyl m. bobek. Vz Gb. Slov.

Kobes, kobez = hudební nástroj stru-
nový. Vz Gb. Slov.

Kobkový, omyl m. bobkový. Vz Gb. Slov.

Koblih, u, m., pastilla. Bhm. 338. v. 255.,
Prešp 65. v. 1702.

Kobliha. XVI. stol. Vzali sejr suchý, na-
lili naň vajce a opepřili, upravili v kuličky
a v másle na pánvi upekali. Souk. 11. 1.

Koblížek, žku, m. = kobliha. Št. Ř. ned. I.
118.

Kobližník, a, m. = kdo peče koblihy. Vz
Gb. Slov.

Koblouk, kobluk (v I. 714. oprav v:
koblúk). Živá hlava k-ka dobude. Smil Př.
(Výb. I. 842). Koblúk, pileus. Rozk. P. 1830.

Kobolt, z něm. = střítek. Baw. Ar. v. 4971.

Kobr, u, m. = porážka. A ten svým so-
chorem obr v tom hluku učinil kobr (po-
razil nepřátely). Baw. Arn. 5158., Mš. Slov.,
Kobrrati se.

Kobrt u, m. — kobrtnutí, das Stolpern.
Nár. íist 1885. č. 112.

Kobrtavě, stolperig. Text plyne k. Nár.
list. 1885. č. 75. Sr. Kobrtati.

Kobšúh, u, m., calpedRa. Rok. P. 1830.
Calpedra m. caleptra, mitra tegens caput.
Gb. Slov.

Kobyla, y, f. = kobliha. V Domažl. Kbrl.
Džl. 5.

Kobylče = kobylka (locusta). Vz Gb. Slov,

Kobyličí obchodník (s koňmi). V zloděj,
mluvě.

Kobylinec, nce, m. Má k-nec v hlavě =
hloupý. Vek. Vset. 364.