180

Kobza y, f., = hudební nástroj. Vz Čes. 1. '
XIII. 256., s vyobrazeuím.

Kobzolenka, y, f. = bramborová polévka.
Slez. Vyhl. II. 200. Sr. Kobzole.

Koca = kočka. Vz Gb. Slov.

Kocana (kočana?), nějaká rostl. Vz Gb.
Slov.

Kocanda, y, f. = bryčka. Otočil lehkou
k-du. Zvon III. 629. Jrsk.

Kocánek, nka, m. = mazlíček. Úpice
Zedníček.

Kocí. K. mudce, drippa. Rozk. P. 766
(inter herbas ignotas). Jg. kokoti. Kocí
ukazuje k subst. koc = kocour.

Kocian Jarosl,, mladý slavný houslista

Koclerka, y, f. = kořalka, kterou pálili
ve V. Mytě u Koclerů. Mš.

Kocmoud, kocmúd, u, m. = bílá lebeda?
Rostl. drn. 180^a. 2. Jiní ho kocmoudem
kouří (nemocného). 1724. Hrubý 250. Vz
Kocmoudek.

Kocour. Olízl se, jako když k. svíčku
sní. Rais Vlast. 44.

Kocouří drápky = bika ladní. Čes. 1.
XI. 436.

Kocourkov, a, m., K. stal se odtud (od
r. 1832. ) typem maloměstského i velkoměst-
ského šosáctví. Vz Lit II. 643.

Kocourky, les u Červen. Hrádku. čas.
mor. mus. III. 134.

Kocourník, a, m. = les u Padolí v Ná-
chodsku. Zvon II. 36.

Kocur = huser; kocury = zkažené, pre-
pálené cihly. Slez. Hauer 12.

Kocperkar, u, m. — nějaká zbraň. 1518.
Arch. Sr. Kocprd.

Kocúrový. K. stroj (testiculi). Vz Gb.
Slov.

Kocvara, y, f. = omáčka z mléka. U Kr.
Městce. Čeč. 178.

Koč, andromade (vestis), Rozk. P. 1764.,
anodromende, Rozk. R. 91., andromeda
Mam. A. 14a. (Mš. ) — K. = kočár. Rozum
chodi peši, nevedomá urozenost v koči.
Rizn. 166.

Kočana, vz Kocana (předch. ).

Koččisko, a, m. = kočka (opovržlivě).
Ces. 1. XII. 419.

Kočenie. K. nožky. Rostl. olom. 392. (Mš. )

Kočenka, y, f. = kočička. Hauer 12.

Kočí drápky =čičovka. Dšk. Km. 7.

Kočičí svarba = brambory se zelím. Litomyšl.
Čes. 1. XIII. 251.

Kočička. Až k. vajíčko snese (nikdy).
Čes. 1. XIII. 176.

Kočičkář a kočičkářka v I. 716. polož
před Kočičky.

Kočičky = proutky jívové, vrbové dle chlu-
tého a hladkého povrchu; také koťátka.
Souk. 1903. 3.

Kočisko, a, n. = kočí. Čes. 1. XI. 185.

Kočiš, e, m. = kočí. Dobrý k. vie, čo
koňom treba. Sbor. slov. VII. 130.

Kočka. Zůstal tam, co by kočce namrskal
(krátce). Zvon II. 188. Hra na kočku a myš.
Slez. Vz Vyhl. II. 249.

Kočkař, e, m. = kožešník (nadávka). XVI.
stol. Zvon II. 594. (Wtr. ).

Kočující obchodník. Praha 9.

Kodak, u, m. = fotografický apparát.

Kodifikace, e, f., z lat. = zápis. K. ob-
čanského práva. Nár. list. 1904. 314. 21.

Kodliť koho za vlase = tahati. Lišeň. Mtc.
1902. 438. Sr. Kudliti.

Kodluška, pl, n. (paskudy) = cukrovinky.
Prus. Slez. Čes. 1. XII. 310.

Kodulka, y, f., hmyz. Vz Ott. XXII.
727.

Koféř, e, m., decibinus. Vz Gb. Slov.

Kofěrování, n. Sedlák s k-ním nemo-
torným Faustovi pyšné řeči podával. Faust.
113 Sr. Koférovati v I. Přisp. 155.

Koferstvo, a, n. = rufianstvo. Perské k.
Chč. S. I. 38a. Sr. Kofferatvo v II. Přisp.
113.

Kouhát, u, m. = kořen pařezu; pařez sám.
Žel Brod. Čes. 1. XIII. 28.

Koherery v lučbě. Vz Vstnk. XIII.
448. nn.

Kohn Theod. dr., býv. arcib. olom., nar.
1845, spis. Vz Vck. Vset. 304.

Kohout. Vždy k. kokrhá, přece nejlíp
na vlastním hnoji jen. Kká. Sion II. 78.
Když kohouti v neobyčejný čas zakokrhají,
pak se počasí zajisté brzo změní. Stínání
k-ta. Vz Jrsk. XXII. 146. — K. = oheň. K-ta
dělati = křesati. V zloděj. mluvě. — K.
tanec. Vz Brt. P. n. 988.

Kohoutek chomoutu. Ott. XX. 14.

Kohoutí mluva. Vz Vyhl. II. 264., Vlasť,
I. 109.

Kohut Frant., slez. spis., 1796. -1870.
Vyhl. I. 39.

Kohútník, a, m. = kohout, holubí samec.
Val. Čes 1. XI. 44.

Kocheň, ně, f. = kuchyně. Mtc. 1902. 7.

Kochum, a, m. = přechovavač. V zloděj.
mluvě. Vz Skoumník.

Koj, e, m. = křesťan. V zloděj. mluvě.

Kojiljie, n., nebula (inter herbas). Rozk.
P. 767.

Kokain, u, m. Otrava kokainem, cocai-
nismus. Ktt.

Kokanka, y, f. = kukáně. Mtc. 1902. 4.

Kokeš, e, m. Hra na kokeša. Slez. Vz
Vyhl. II. 247.

Kokkus zánětu plicního, pneumococcus.
Ktt.

Koklenka, y, f. = malá kukla. Mtc. 1902.
108.

Kokodrilový — krokodilový. Vz Gb. Slov.

Kokolatý = chocholatý. Brt. P. n. 803.

Kokořič, e, m., vz Kokodřík. Gb. Slov.

Kokořík, u, m., polygonatum, rostl. Vz
Ott XX. 172.

Kokot, a, m. Březnový k. (marčok) = dítě
v březnu narozené. Slez. Vyhl. II. 115.

Kokoti. Chléb zadělaný k-tím mlékem
(dobrý). Vlasť. I. 233.

Kokrha, y, m. = kdo kokrhavě mluví
(z kokrhati). Vz Gb. Slov.

Kokrhavě mluviti. Vz předch. Kokrha.

Kokrhavý hlas. Jrsk. IX. 40.

Kokrhel, u, m., rhinanthus, Klappertopf,
rostl. Vz Ott. XXI. 658.

Kokrhelovitý. K. rostliny, rhinantheae.
Vz Ott. XXL 658.