131

Koksářský syndikát. Národ. list. 1904.
45. 17.

Kokylla, y, f. = forma, do které se roz-
topený kov z pánve rozděluje. Vz KP. X.
156.

Kól, kolu, m. = kůl, fustis. Mam. A.
23^a. a j.

Koľa = koule. Haná. Sb. D. 48.

Kola, pl. n. = vůz. Alx. II. 216., III. 182
Ta (naspě) jest tak úzká, že sotně dvoje
kola minú sě volně. Tandar. 575. (Pel.
VII. ). — Baw. T. v. 566.

Kolace, vz Kallace.

Koláč. Keď nieť (není) chleba, dobré sú
aj koláče. Sbor. slov. VII. 130. Vandrovat
na sv. Štěpána s koláčem (jíti ze služby).
Val. Čes. 1. XI. 435. Tohoto slova se užívá
na Valašsku na Mor. jen o k-či nevěstině
a ve frasi: ide s k-čem, když děvečka
opouští službu; jinak se užívá slova vdolek.
— Žobný koláček = školák, který rád ža-
luje. Val. Čes. 1. XI. 48. — Κ. υ ženě těhotné,
placenta: plodový, přespočetný či vedlejší,
vcestný. Vz Ott. XIX. 825b. Zánět k-če
plodového (lůžka), endometritis placentaris
hypertrophica, placentitis. Ktt.

Koláčec, zdrobn. koláč. Vz Gb. Slov.

Kolačer, a, m. = kdo peče koláče? Tk. M.
r. 184.

Koláčnatý. K-tí ssavci, placentalia. Vz
Ott. XIX. 825b. Sr. Koláč, placenta.

Koláčový. K. slavnosť na Slovácku. Vz
Čes. 1. XII. 56.

Koladník, a, m. = koledník. Gb. Slov.

Kolajky, louky u Kojetic. Čas. mor. mus.
III. 134.

Kolár Jos. Jiří. Životopis od Jarosl.
Kampra. V Obzoru liter. a uměl. 1902.
č. 3. —10. Sr. Věst. X. 202. nn.

Kolař, e, m. = cyklista. Nár. list. 1904.
128. 13.

Kolář, e, m. V pořadí domů mezi ny-
nější ulicí Melantrichovou a Michalskou
(v Praze) říkávalo se, Mezi koláři'. Dolen.
Pr. 385. — K. K., vz Sezima.

Kolaturnice, e, f. = žena z kolatury.
Rais. Lep. 200. Vz násl.

Kolaturník, a, m. = muž z jisté kolatury.
Rais. Lep. 206. Vz předcház. a Kollatura
v I. 724.

Kolba, y, f. = baňka. Na kolbu stavějí
alembik. 1585. Uč. spol. 1902. 27.

Kolčava. Ostatně i pouhý pohled na
k-vu jest nebezpečný; opakuje-li se několi-
krát, člověk se z toho rozstůně, ba může
i zrak ztratiti. Mtc. 1. XXXI. 21.

Kolčavice, e, f. = kolčavka. Tbz. XVI.
102.

Kolčlaka (?) = kolč (tkaná látka). Vz
Gb. Slov.

Kolděložný. Zánět míznic k-ných, lym-
phargitis periuterina. Ktt.

Kołdra m. kołtra. Mus. 1867. 231.

Kolé, n. = kolí. K. k stavení rúbali. Půh.
ol. III. 588. — Baw. B. 6a.

Kolébavka, vz Ukolébavka.

Kolébka: bambeluša, bambula, bombela,
bombrlík, hušťací (udělaná z travnice, drhly,
jíž užívají v zahradách, na poli), kolebuška;

dětí v ní se bambají. Slez. Vyhl. II. 230.
Sbírka na kolébku při slez. svatbách. Vz
Vyhl. II. 94. Pod k-bku, jakmile dítě do
ní se položí, kladou bochník chleba, aby
nemělo v životě nikdy nedostatku. Mtc. 1.
1897. 67. (Vykoukal. )

Kolec (špenár), lce, m. = kůl. Jím popra-
venému srdce probodávali. Vck. Vset. 192.
— K. = kolečko. Dák. Km. 40.

Kóleczko, a, n. Do kóleczka mi za-
grejcie, tanec v Těšínsku. Vz Brt. P. n.
973.

Kolečkovaný, K. krajky (kolované)
krajky. Vz Krajka.

Kolečkový. K. hodiny. Dolen. Pr. 354.

Kolečník, a, m. U kašny seděli k-čníci
s kolečky. Zvon III 261.

Koleda. Slova toho užívali již v XIV.
stol. (Prešp. )Sr. Souk. 1903. 19. K. je
o vánoce, může po ní chodit kdo chce.
Vyhl. Obr. 35. K-dy vám dám po jablíčku,
po oříšku, obleknem se do kožíšku. Vyhl.
Obr. 32. K. kněžská (kněží) v starší době.
Vz Souk. 1903. 19. K. dívčí. Vz Vyhl. Obr.
130. Obr. vz ještě: Čes. 1. ΧΓ. 145., XIII.
277., v prus. Slez. ib. X. 423., Brt. P.
1013. nn., Vlasť I. 144 nn. Sbírka koled,
vydaná r. 1878. od spolku Slavie v Praze.
K. z ptačích hlasů. Vz Vlasť. I. 114. — K.
= kola sklenkou zrobená na pecně, jejž do-
stává čeleď o nový rok. Slez. Vyhl. II. 27.

Kolední pivo = hromadné piti na obecné
nebo jinak společné útraty. Tk. XI. 269.

Kolednik, a, m. Chč. S. 18b.

Koľéj = kolik. Brt. P. n. 1195., Čes. 1.
X. 467.

Kołek = větvička, z níž zůstala jen tlustší
část. Val. Čes. 1. XII. 46. Sr. K. = okle-
stek.

Kolembačka, y, f. = kolembač v VI. díle.

Kolenáče, pl, m. = vysoké boty, jichž
holinky v předu sahaly na kolena. Lišeň
Mtc. 1902. 122.

Kolendečka, y, f. = koleda. Prus. Slez.
Čes. I. X. 423.

Kolenec, nce, m., spergula, rostl. K.
rolní, s. arvensis. Vz Ott. XIX. 710.

Koleneč, nce, m. = pletenec. Dám jí po
koláči a kolenči. Čes. 1. XIII. 183. Vz Ko-
lenec v I. 722.

Koleneček, čku, m. Dšk. Km. 35. Vz
Kolenec.

Koleno, a, n. K. pekařů, genu valgum,
vybočené (pekařů), g. varum, Sichelbein,
Bäckerbein. Ktt.

Kolenovitý. K. táhlo. KP. IX. 113. K.
proštěpec ušní, Ohrkniepincette. Ktt.

Kolenový lis na dlážkové tašky. Vz KP.
IX. 149. nn.

Kolenýš, e, m. = kolenáč, kolenatec. Vz
Gb. Slov.

Koler, u, m. = část lisu na tašky. Vz
předcház. KP. IX. 167. — K., kuler, kurel,
a, m. = přihlouplý člověk. C. Buděj., Břez-
nice. Kub. List. fil. 1902. 249.

Kolesný kruh. Msn. II. 94. Vz Kolesní.

Kolesový vlečný parník. Nár. list. 1903.
č. 131. 10.