136

Kopíček, čku, m. = nůž k operacím
očním. Ott. XVIII. 510. Vz Kopice.

Kopička, y, f. nebo kopeček = svazeček,
otýpčička řetvičky atd. Kbrl. Džl. 13.

Kopieř, e, m. Baw. J. v. 246., Vz Kropíř.

Kópit = koupiti, Záp. Mor. Šb. D. 39.

Kopitar Bartol. Vz Lit. I. 922.

Koplice, e, f. = krátká sekyra na to-
půrku napříč nasazená. Hruš. 158.

Kopľonček = kapoun. Brf. P. n. 1195.

Kopno. Spadl sníh, ale druhého dne
zase k. se stalo. 1558. Uč. spol. 1903. XIII.
31.

Kopovec, vce, m. = slídivý pes, Stöber-
hund. Sb. sl. 1901. 157.

Kopový. Kopový (pražský) groš. Vz Groš
(zde). K. plátno (předené z kop nití, ku př.
18kopové). Domažl. Čes. 1. XII. 309.

Koprdeka, y, f. = pokryvka na postel.
Us. Čes. 1. XII. 229. Z něm. Kappendecke.

Koprdle, e, n. = krumpolec. Vz Ihocb.

Koprel = kopr (na Kozákovsku). Čes. 1.
XI. 88.

Kopretina, y, f., pyrethrum, rostl. Vz
Ott. XX. 1018.

Kopřeva = kopřiva. Na Hané. Sb. D. 47.

Kopřiva. Jsem už jako z kopřiv plot
(slabý). Rais. Vlast. 66. K. hned z mládí
pálí, urit mature, quod vult urtica manere.
Lomn.

Kopřiváček, čku, m. = druh šátku. Rais.
Lep. 192.

Kopřivarius — Jos. Jar. Langer. Lit.
II. 620.

Kopřivka, y. f., vyrážka na těle, Urticaria,
Nesselfieber, Nesselsucht. K. bílá, Urticaria
porcelanea. K. jednodenní (pomíjející) u.
ephemera; náhlá, prudká u. acuta; vleklá,
u. chronica: zvratná, u. recidíva. Ktt.

Koprvátko, pokrvátko, a, n. = puklička.
Kub. List. fil. 1902. 249.

Koptavý psík. Arch. ΧΧI. 303.

Koptovitý. K. (sazovitý) povlak, fuli-
ginös. Ktt.

Kopytnice, e, f. = klisna. V zloděj.
mluvě.

Kopytníček, čka, m. = hříbě. V zloděj.
mluvě.

Kopytník, a, m. = hřebec. V zloděj.
mluvě. Čes. 1. XI. 140.

Kopyto, a, n = kůň. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 140.

Kopytý = mající kopyta. K Faunus. Škd.
F. 21.

Koráb, u, m. = vôz hrnčiárskym riadom
(zbožím) vysoko naložený. Sbor. slov. 1900.
131.

Korábina, y, f. = koráb. Msn Od. 259.

Korábový. K. strecha (ze stromových
kůr) Jrsk. XV. 57.

Kořalka. Vz Světlo, Kabšouka, Harnoška,
Koclerka, Kotrmelcová voda, Režná, Kor-
nuvka, Spagátovka, Goralka.

Kořalkář, e, m. = prodavač kořalky. Čes. 1.
XI. 373.

Kořalkovati = kařalku píti. Mas. Stud.

²⁰·
Kořauka, y, f. = kořalka. Výcb. Čech. Sb.

D. 28.

Korbiště, ě, n. = svršek korby. Dšk. Km.
40.

Korčák, u, m., vz násl. Korčát. Baw. Ar.
v. 2800, 3980.

Korčát, u, korčátek, tku, m., ciatus, pohár,
korbel. Baw. Ar. v. 2800., 3980., Vel.
V okenci korčáty uzřesta drahé. Baw. Arn.
2800, 2927. (Mš ).

Korda, Držeti někoho v kordě (zkrátka).
Czam. Slov. 126.

Kordianin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
X. 593.

Kordupel, pla, m., nadávka. Slez. Vyhl.
II. 335.

Korduvaný. K. šaty. Slov. Čes. 1. XII.
278. Sr. Kordovanový.

Kordybanky = střevíce jemné z kordovan-
ské kůže. Val. Čes. 1. XIII. 5.

Korec Sr. Jir. Prove 134.

Korečkář, e, m. = kdo pěstuje své ko-
rečky (pole = lakomý sedlák). Dhn. exc.

Korejhniti. Ať dá pokoj a nekorejhní.
Zvon ΠΙ. 95., 170.

Korela, y, f = kolera. Kšt. Lid. 3.

Kořen, herba, rostl. Zplod země k. ze-
lený. Ev. ol. 133. Gen. 1. 11. Sr. Jadrný. -
Chléb přes k-ny nesený = z jiné vsi. Us.

Korenářka suší: kůru dubovou, vrbo-
vou, kořen andělikový, puškvorcový, hoř-
cový, bedrníkový, listy náprstníkové, oře-
chové, šalvějové, chvojí, semena kmínová,
feniklová, jalovcová atd. Nár. list. 1903.
č. 285. 2.

Koréndy = kadiaľ. Orava. Sb. sl. 1901.
186.

Kořeník, a, m., rhizobius, brouk sluneč-
níkovitý. Vz Ott. XXI. 662.

Kořenitě. Lučina k. vonící. Nár. list.
24. /1. 1887.

Kořeniti se někde (v něčem) = míti
tam svůj základ. Mtc. 1904. 47.

Kořenky = druh hub. Volyně. Čes. 1.
XIII. 124.

Kořenně. Chč. S. II. 163b. To pochází
k. (původně) od... Kar. 3.

Kořenný. K-ná matka boží, že se v tu
dobu sbírá léčivé koření Souk. 1903. 12.

Kořenonoš, e, kořenovník, u, m., rhizo-
phora, rostl. Vz Ott. XXL 664.

Kořenoplodný. K. rostliny, rhizocarpeae.
Vz Ott. XXL 662.

Kořenosť, i, f. K. věci (semene). 1585.
Uč. spol. 1902. 29.

Kořenovník, vz předcház. Kořenonoš.

Kořenožrout, a, m., rhizophagus, brouk.
Vz Ott XXI. 664.

Kořenující skřípina, scirpus radicans,
rostl. Ott. XXII. 723b.

Korfešt, a, m., z Churfürst. H. Jir. Sl.
pr. II. 106. —108. Sr. Korferst v II. Přisp.
119.

Korheľ = piják. K. bývá v noci jasný,
vo dne mračný. Rizn. 169.

Korhelův. Dom korhelov — hotové peklo.
Rizn. 167.

Kořínek, nku, m. Brzo tam k-nky za-
pustil (se ujal, zdomácněl). Jrsk. XVII. 112.

Kořistnosť, i, f. K. register dědinných
(možnosť z nich kořistiti). Vstnk. X. 580.