139

Kotřec, trce, m., lupinacia, houba, Rozk.
P. 837. Vz Kostřec.

Kotrgal, u, m. 1518. Arch. XIX. 420. Vz
Kotrkal.

Kotrmelcový. K voda = kořalka. Čes. 1.
XI. 188.

Kotrmeliti = kotrliti. Vých. Čech. Mus.
1863. 339.

Kotrouš, e, m. = pečivo z černé mouky
posypané kmínem. Volyně. Čes, lid. XIII.
124.

Kotrzelec, lce, m. = kozelec. Svázali ho
do k-zelce. Val. Nár. sbor. VIII. 62.

Kott Fr. St. Sr. Flš. Písm. 740.

Kotvicový kříž. Vz Kol. Her. I. 221.

Kotvička, y, f., zdrob. kotva. — K. ry-
vízu = hrozníček. Kbrl. Džl. 13_;

Kotvizny, pole a louky u Čáslavic. Čas.
mor. mus. III. 135.

Koubek Jan Pravosl. Vz Lit. II. 863.

Koudelka, y, m. = zloděj koudele (na-
dávka). XVI. sto!. Zvon II. 622.

Koudelný. K. dílo = tkadlcovské. Arch.
XX. 434.

Koudelový, K. paruka. Zr. Nov. 190. ²

Koukant, a, m. Koukant při hře, kdo
k ní přihlíží sám nehraje. Nár. list. 1901.
č. 352. Sr. Kibic.

Koukati jak: jako čtyrák skrze dírku,
sova z houští, zajíc na nový sníh, tele na
nová vrata, sysel z díry, myš z komisárku.
Čes. 1. XI. 269. — Koukejme se filutu,
myslí že... ! Nár. list. 1900. č. 202.

Koukolový K úroda (špatná). Hamz. 37.

Koule = brejle. V zloděj. mluvě. Čes. 1.
XI. 140.

Koulička = kulička, zdrobn. koule. Dšk.
Km. 36.

Koulivý, rollend. K. oči. Nár. list. 1885.
č. 51.

Koumadlo, a, n. = zrcadlo. V zloděj.
mluvě. Čes. 1. XI. 141.

Koumarový. K. sukně (sukně železné
barvy). 1566. Čes. 1. XI. 74.

Koumátko, a, n. = zrcadélko. V zloděj.
mluvě. Čes. 1. XI. 141.

Koumavec, avce, m. = vyzvědač. V zloděj.
mluvě.

Koupěj, e, m. a f. = koupě. S tím kou
pějem. Římov. 1710. V moc té koupěje. Ib.

Koupel. Na Valašsku voda z dětské
koupele vylévá se na travníček, aby dítě
bylo vždy čerstvé a rostlo jako tráva. Mtc. 1.
1897. 65.

Koupelný K. nádoba, Msn. II. 343.,
trojnož. Škd. Od. 124.

Koupelový. K. kamna. Nár. list. 1903.
č. 257. 20.

Koupiti. Keď kupuješ, jednaj sa, ako by's
nepotreboval a kúpiš (lacno). Rizn. 62. —
co. Tu (ženskou) kdo by koupil, brzo by ji
vrátil. Us.

Kouřim. Do K-mě. Tk. XII. 186. a j.
V starší době také Gúřim. 1514. Arch. XXI.
19. Rada města Kouříma. 1519. Arch. XXI.
125. a j. často.

Kouřový. K. kanál v peci, odvod. KP.
IX. 231., 232.

Kousavec, vce, m., rhagium, rod tesa-
říků. Vz Ott. XXI. 644.

Kousavý. Zdržovala se, aby neřekla nic
kousavého. Sá. IV. 94.

Kousek, sku, m. = trochu. K. piva. Sobě-
nov. Kub. List. fil. 1902. 249.

Kousíčátk, a, n. = kousíček. Dšk. Km.
34.

Kousíňátko, a, n. = kousíček. Dšk. Km.
34.

Kousnouti = střeliti, V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 141.

Kout = okršlek, tříkoutnosť, kolečko = gra-
fická figura nebo nákres geometrický, jímž
znázorňovali složení a přípravu kamene.
Zach. Test. 11.

Kouták, u, m, vz Polivečník.

Koutina, y, f. Koniživná k. Argu. Msn.
Od. 42.

Koutkovati se = skrývati se někde v koutě.
Kde se tak dlouho k-la taková kniha. Mart.
S. Před. IX. (1636. ).

Koutkový lišej, blepharadenitis angularis.
Ktt.

Koutníček, čka, m., vz Skřítek.

Koutník, u, m, hrnec. Vz Polivečník.

Kouzlo. Zažehnávání kouzel. Vz Čes. 1.
XII. 432., 437., Vlasť. I. 197.

Kov, u, m. Výroba kovů. Vz KP. X.
137. nn.

Kovadlina, y, f. Sedí na něm jako čert
na k-ně (pořád ho pronásleduje). Zased by
si sem jako čert na k-ně. Čes. 1. XI. 163.

Kovadlinka, y, f. = kosf kovadlinková,
os incae. Ktt.

Kovadlinkový, vz předcház. Kovadlinka.

Koval, a, m. Popěvek na kovala. Slez.
Vz Vyhl. II. 271.

Kovala, y, f. = cholera. Slez. Vyhl. II.
125.

Kovanda St., básník Zl. Praha. 1904.

Kováníčkový prým. 1519. Arch. XIX.
444.

Kovář v lidovém podání na Velvarsku.
Vz Čes. I. XI. 266. nn. — K., tanec. Vz Brt.
P. n. 989.

Kovárně, ě, f., fabrica. Rozk. P. 2468.
Sr. Kovárna.

Kovářský. K. obyčeje, pověry, památky.
Vz Čes. 1. X. 161. nn.

Kověkovati, vagire. Mus. 1864. 153. Jir.

Kovera, y, m., slov. Kovlad, duch, král
zlatých bani. Vz Sbor. slov. 1901. 37.

Kovkopnický. K. kladivo (kovokopů).
Čes. 1. XII. 407.

Kovlad, a, m., vz předcház. Kovera.

Kovní přirozenost Uč. spol. 1902 27.

Kovobitný hrot. Msn. II. 377.

Kovodlažný dům Zeva, palác. Msn. II.
13, 254., Od. 118.

Kovohlasný, χαλν. ίόψωνος. Κ. Stentor.
Škod. II². 108., Msn. II. 96. Sr. Kovohlasý
v VI. 696.

Kovohoblíř, e, m. Nár. list. 1901. č. 357.

Kovohřbetník, a, m. = rak. Msn. Hym.
93.

Kovohrotný. K. dřevce. Msn. II. 348.,
Od. 127. Sr. Kovohrotý v VI. 696., I. Přisp.
164.