140

Kovokrzný. K-ní Achaiové, vojsko. Msn.
II. 11., 31., 64., Od. 17.

Kovol, a, m. = kovář. — K,. tanec ve vých.
Slez. Vz Čes. 1. XI. 103.

Kovoléčba, y, f, Metallotherapie. Ktt.

Kovolesklý. K. kopí. Msn. II. 233.

Kovoleskný chybně m. kovolesklý.

Kovolíček, čka, m., zdrobn. kovol = kovář.
Vých. Slez. Ces. 1. XI. 103.

Kovolum kapaliny. Vot. 65.

Kovomodře, metallblau. Κ. lesklý. Hol.
I. 351.

Kovomodrý, metallblau.

Kovonožec, žce, m. = kůň. Škod. IP.
147.

Kovoostý. K. dřevce. Msn. Ol 83.
Kovopancéřný vojín. Msn. II. 234. (391. ).
Kovopestrý vůz. Msn. II. 177.
Kovopražný palác. Škd. Od. 121., χαλν. ο

βατίς δώμα. Škod. II². 16.

Kovorouchý = kovaným brněním oděný,
χαλν. ηχίτων. Κ. vojín. Škod. II². 21., 24.,
14- 83.

Kovový papír. Vz Ott. XVIII. 185.

Kovozářný. K. paveza, Msn. II. 234.,
měsidlo. Msn. Od. 224.

Kovoželezný. K. roura. Nár. list. 1904.
3. 11.

Koza. Kozy sú krávy chudobných ľudí.
Rizn. 64. Lépe pán ve vodě, než koza
v zahradě. Džl. Čes. lid. XII. 308. Kozy
pásti = krásti o výročních trzích. V zloděj.
mluvě. Těžko je koze svěřit zahradu. Slez.
Vyhl. II. 66. Záhy-li kozu slyšeti, můžeš se,
rolníku, těšiti. Ott. Kal. 1904. Popěvek
o koze ve Slez. Vz Vyhl. II 268. — K. Sto-
lice střechy na kozu. Vz KP. IX. 305.

Kozáček, čka, m = černý župan sou-
kenný. XVI. stol. Čes. 1.

Kozaida, tanec. Vz Brt. P. n. CXXII.

Kozák, a, m. = obyvatel krajiny u Ledče,
že tam mají mnoho koz. Vz Čes. 1. XI.
404. — K. = hráč, jenž nezkušené venko-
vany láká ke hře a obehrává, Bauernfänger.
Us. Mš.

Kozel. Shazování kozla. Vz Jrsk. XXII.
143. nn., Čes. 1. XIII. 445. Hra na kozla.
Slez. Vz Vyhl. ΙI. 248. — K = stolička pod
koňské kopyto, kdy kovář koni kopyto vy-
struhuje. Slez. Vyhl. II. 313.

Kozelek, lku, m. K. snopů. Vz Šopka
zde.

Kozí mlejčí — pryšec, chvojka. Us. Nár.
sbor VIII. 137., 141.

Kozina, y, f., pole u Opatova. Čas. mor.
mus. III. 135.

Kozinkuvý, vz Chebzinkuvý.

Kozlečí = kozlecí. Prk. Sr. Prosečí.

Kozlenec, nce, m. Na K-nci, samota
u Ještěda. Sá. XXV. 12.

Kozlička, y, ř. = kozička. Slov. Čes. 1
XI. 467.

Kozlík, u, tn. Okenice a k. činí mlýnské
stavidlo. Ces. 1. XI. 60.

Kozlovina, y, f. = kozí kůže, maso. Arch.
XX. 288.

Koznice = kozí chlupy (na sukno). Arch.
XX 285.

Kozok (kozák), tanec na Těšínku. Vz Brt.
P. n. 983.

Kozorožec, žce, m. Kdo se narodí na
k-žci, bude rváčem a hlavy tupé. Mtc. 1.
1897.

Kozovod, a, m. = kdo vodí, honí kozy. Msn.
Od. 257.

Kozský pastucha (koz). Msn. Od. 329.

Koža, e, f. = syrová kůže. Šb. D. 60. Sr.
skura (vydělaná kůže).

Kožařský spolek. Nár. list. 1904. 28. 9.

Kožebarvíř, e, m. 1580. Mus. 1901. 114.

Kožeňáky, pl., m. = kožená jablka. Dšk.
Km. 29. Sr. Koženáč.

Koženík, a, m. = kožišník. Tk. M. r. 184.

Kožice, e, f. = kožka. Ctver. Konác. 1516.

Kožich cípatý, dubenný, dubový, okrou-
hlý, Vyhl. II. 182., Čes. 1. XIII. 372., ce-
stovní, hlídačský, hospodářský, kočovský,
livrejní, městský atd. Národ. list. 1903. 347.
12. Hleď svého a ni k-cha mojeho. Slez.
Vlasť. I. 226. — K. Brambory v kožiše
(v šupinách). Hruš. 158.

Kožišnický. K. ulice v Praze nyní Řetě-
zová. Dolen. Pr. 275.

Kožišník, sr. Kočkář.

Kožní dýchání, pocení. Vz Ott. XIX.
563.

Kožova, y, f., jm. louky. Sbor. slov. VII.
114.

Kožušník, a, m. = kožišník. 1464. Arch.
X. 65.

Kraal, u, m. Dobytčí k. = košár. Emin.
114.

Krab, u, m. Šikmo stoupající hrany ozdo-
beny bývají plazivými lupeny, kraby zva-
nými. Dolen. Pr. 147.

Křacapín, a, m. = díťě. V zloděj. mluvě.

Krácení chvíle = zábava. Baw. J. v. 1053.

Krací = kratší. Mš. Prk.

Kracičký = kratičký. Pat. Jer. 38. 29.,
43. 9.

Kráče, ete, n. = krátká brázda i úvrať.
Volyně. Čes. 1. XIII. 124. Mají brambory
na kráčetech (zaorané). Dšk. Km. 21. Vz
Kráče v VIL 1301.

Kráčejc = kratčeji. K. to nejde. Dšk.
Km. 48.

Kračmář, e, m. = krčmář. Mš.

Kradávati. Vz Krádati v VI. 704.,
Krásti.

Kradom = kradmno, potají. Baw. T. v. 210.,
1241.

Křadnouti m. chřadnouti. Us.

Kradnúť = krásti. Nie je kunst k., ale
nedať sa chytiť Rizn. 168.

Kraf, ančus. Rozk. P. 402.

Krafati = hamoniti; mnoho mluviti. Ces.
Buděj. Kub. List. fil. 1902. 249.

Krahujec. Pes pod k-jce (lovčí). Arch.
XXI. 303.

Krahulík, u, m. = druh pluhu. Čes. 1. XI.
278.

z Krajzu Jan, spis. Vz Vck. Vset. 309.

Kraj vědomí = prah vědomí. Hyna. Vz
Čad. 114. — K. = krajina. Jiný k., jiné ří-
zení. Čes. 1. XIII. 28. Cizích krajuv chvalič
a svich se držeč. Prus. Slez. Čes. 1. XII.
490.