141

Krajač, e, m. = krajec, pannicida. Rozk.
R. 104.

Krajadlo, a, n., concidulum. Rozk. P.
2440.

Krajance, pl., m. Mísa k-ců (křižal).
Brt. P. n. 717. Sr. Krajanka v VI. 705.

Krajčice, e, f. = krejčová, sartrix. Rozk.
P. 2415.

Krajčieřstvo, a, n., sartoria. Rozk. P.
1550.

Kraječ, e, m. K. jídel, dapifer. Kat. 15.
Krajec v VI. 705. oprav v.: kraječ.

Krájeti. K-la dětem skývy chleba tak
tenké, že bylo skrze ně vidět celé Čechy.
Us.

Krajíc = čásť kruhu mlýnského kola.
Čes. 1. XI. 186.

Krajíček, čku, m. Měl hněv hned na
k-čku (popudlivý). Jrsk. XIII. 3. 174.

Krajinářský. K. škola. Nár. list. 1903.
č. 284. 17.

Krajinný. K. okolí. Nár. list. 1904. 314. 9.

Krajinový. K. studie. Nár. list. 1904.
286. 13.

Krajka, obyč. krajky. K. vláčkové a ni-
těné na Vamberecku. Vz Čes. 1. XI. 21. nn.
K. vláčkové na Vamberecku: čtyřgrošíkové,
čertíčkové, čepcové; doubravské, děťátkové,
dvougrošové, devítigrošíčkové, dajčbemské;
fajnováče, falešné; harfové, hruštičkové,
hráškové, jetýlkové, jelení rohy; nece;
okaté (též nitené), pomatené (šmodrchané),
placáky, půlzlatkové, paňácové, padesáti-
řádkové; rathousové; síťkové, sejtky, slej-
škové, slezské, struhadélkové; šantaláže,
třígrošíčkové, zub dlouhý a malý, žabové;
nitěné tamtéž: břečtanové, čtvercové, de-
vítky, flíčkové, falešné, hádkové (tříhád-
kové), hadové, hvězdové (jedno-, dvou-,
tříhvězdové), hřibkové, hřebínkové, hodi-
nové, irské, kolové (jedno-, dvou-, tříkolové),
košíčkové (kolované, kolečkované), kraple
dlouhé (kraplované), klasové, křížkové, ka-
líškové, kypír (zubatý, drobný), kostelní,
katrové, korunkové, listované (lístkové),
mouškové, měsíčkové, půlměsíčkové, me-
tlové, mřížkové, muchové (devíti-, šestnácti-
muchové), očkové (saksové = saské; dvou,
tří-, čtyř-, pětiočka), okaté (též vláčkové),
pavoučkové, prstýčkové, pařátkové, půl-
párové (jedno-, dvoupárové), páskové, pro-
těžové, peckové, proutkové, plátynkové,
pomatené (též vláčkové), rozmarínové (roz-
marínky), rozdvojené (rozpůlované), rozdvo-
jený zub, rožňové, rýsované, řetízkové,
rovenské, ruličkové, riižované (růžičkové),
rybenky, svarbové, sedmičky falešné, štrá-
fové, slemenské, šrekové, šnekové, smrčkové,
šatové, stebélkové, stromečkové, šněrovací,
srdíčkové, salátové, tříkrejcárky, týlkové,
trnové, věnečkové (věncové), válečkové,
vinné, vějířkové, větvičkové, vozové, va-
jíčkové, železnicové (železnice hustá a
řídká), zástěrkové, zámečkové, zvonečkové.
Vz ib.

Krajně rozdílný. Nár. list. 1902.
Krajník Mirosl. dr., adv. a básn., nar.
1850. Vz Flš Písm. 709.

Krajnostně. Ten plamen v ní hrál k.
Zr. Krist. 9.

Krajovky, pl., f. = odřezky perníku. Čes.
Třeb. Čes. 1. XII. 227.

Krajstvo, a, n., scissoria. Rozk. P. 1556.

Křak, křaky = lesní kořání, pařezy. Hauer
12.

Kraka, pokraka, y, f. = starý kůň. Hauer
12.

Krákavý. K. vrána. Hlavn. 67.

Krakonoš, e, m. (Rybrcoul). Vz Kšť.
Poh. 128. nn.

Krakonošův. K-šova zahrádka. Nár. list.
1903. é. 177. 2.

Krakorcovitě. Trám k. prodloužený. Čes.
list. XII. 322.

Krakštajn, u, m., z Kragstein = kámen
ze zdi vyčnívající. Lbk. 42.

Krakus, kratus, kritus něj. pokrm, u Kr.
Městce. Čeč. 178.

Král. Sr. Jir. Prove. 136. Králem hnusí
se státi ten, jehož kolébka pod korunou se
houpala, třeba v něm vězela kramářská
duše. Hrlš. Hus. 269. Vždyť věru králem
býti není zlé; dům jeho statky rychle bo-
hatne a sám vzácnější pocty nabývá. Škd.
Od. 14. Srov. Kralovati. — K. Svátek tří
králů. Vz Vyhl. II. 27., Čes. 1. XIII. 182.
nn., Vlastivěda slez. I. 154. Třpytili se
hvězdy před třemi králi, rodí se bílí be-
ránci. Ott. Kal. 1904. Psáni sv. tří králů
(od učitelů). Vz Čes. 1. X. 446. — K., dar
dětem. Vz Ježek zde. — K. = nejlepší střelec.
Wtr. Min. 122. Vz Maršálek v II. Přisp.
157. — K. Hledať (honiť, vodiť) krála. Mor
slavnosť. Vz Brt. Čít. 388. nn. — K. Jos.,
vz Lit. I. 922., Zvon IV. 195.

Králemoc, Jupiter. Rozk. P. 11., Lék.
B. 36b., 38a. Vz Králomoc.

Králev, eva, evo = králův. Králev dvór.
Dal. P. 23. 1.

Králevič, e, m., forma rus., česká: krá-
lovic Mš

Králevský = královský. K. komora. List
zbrasl. 1418. ř. 16.

Králík. Ještě: belgický, anglický, ruský.
Nár. list. 1903. č. 136. 9.

Králíkář, e, m. = kdo pěstuje králíky.
Us.

Králíkářský. K. rozhledy (časopis). Nár.
list. 1904. 135. 23.

Králka, y, f., studánka u Dl. Brtnice.
Čas. mor. mus. III. 133.

Kralopaní. Msn. Od. 246.

Krolóv, vz Králův.

Kralovati kým. Každý kraluje přátely
svými. Dal. C. 4. 23. Není žádnou nehodou
k. Msn. Od. 20. Sr. Král (předcház. ).

Kralovec J. Α., spis. Sr. Zvon IV. 643.

Kralovédvorský rukopis. Sr. List. fil.
1902. 94., Lit. I. ku konci.

Královka, y, f. K. byla studánka u Tře-
bíze v Slansku. Tbz. V. 6. 415.

Kralovláda, y, f. Kubl. 23., 181., Nár.
list. 1902. č. 103.

Královničky. Vz Brt. P. n. CXXVII.

Královsky. Palác k. hrdý. Kká. Sion.
I. 247.