144

Křepkokopytný, K. klisna. Msn. Od.
313.

Křepkomotouzý provaz. Msn. Od. 147.

Křepkopelestný, uyog schönruderig.
Msn. Od. 195.

Křepkotělý. K. bedra (veliká). Msn. Od.
271.

Křepkotuhý meč, dřevce. Msn. II. 53., 95.

Křepkožeberný, iv'; vyog. K. koráb. Msn.
Od. 259.

Kreple, vz Kraple.

Křepot, u, m. K. lesů. Tbz. III. 2. 2.
225.

Krepý = blbý. Slov. Czam. Slov. 224.

Křesadlový. K. mušketa. Hol. II. 312.

Křesati komu kam. Křísneme jim do
mozku (zatopíme jim). Hamz. 43.

Křesátko, a, n. 1589. Hrubý. 159.

Kresbový. K. dekorace. Nár. list. 1903.
312. 13.

Kresebný karakter. Nár. list. 1903. č. 284.
7. Vz Kreselný.

Kreselný kurs. Toto slovo není dobře
tvořeno, nemámeť slova kresla; ale dobré
jest kresebný od kresba. Mš.

Kreslicí zábavky. Vz Brt. Čít. 107., 121.
pozn.

Kreslič, e, m. Stavitelský k. Nár. list.
1903. č. 155. 7.

Křeslík, zaniklá ves ve Znojemsku. Mtc.
1903. 45

Kresník, a, m. = kmotr. Slez. Vyhl. II.
651.

Křest, křtu, m. Na Uhersko-Brodsku,
když se jde ke křtu, nastraží pod práh
s jedné strany sekyru, s druhé metlu. Do-
tkne-li se kmotra sekery, bude dítě silno,
zavadí-li o metlu, dítě zemře; Modlí-li se
kněz při křtu, Věřím v Boha' roztržitě a
přeřekne li se, bude dítě po celý svůj život
mluviti ze spaní; Valašské matky na Mor.
dávají všecky své děti nositi na křest v též
košilce, aby se měly rády a svorny byly;
Když kmotři s dítětem se vrátí od křtu,
rozvine mu baba rychle povijan, aby se
dítěti rozvázal brzo jazyk. Mtc. 1. 1897. 52.,
54., 65., 67. K. ve Slez. Vz Vyhl. II. 115.

Křesťánek, nka, m., zdrobn. křesťan.
Leg. Barb. I. 26.

Křestati. Snad celý den tvá tlampačka
(huba) bude k. (tlachati, zváti). XVIII. stol.
Čes. 1. XI. 454.

Křestian = křesťan. Hom. opat. 152a.

Kret. V VI. 729. krtiee oprav v: krtice.
Křetek, tka, m. Bdl. Gl. 313. —314. Sr.
Skřitek.

Krev. Z dobrého slova k. neteče (říká,
kdo radí, aby někdo slušně poprosil). Kšť.
Lid. 11. Ranlékařské stavení krve. Ktt.
Léky krev čistící, haematocathartica, blut-
reinigende Mittel, krev stavící, haemato-
statica; plvání krve, haemoptoe, haemo-
physis, Blutspucken. Ktt. Přelevání krve
z člověka na člověka otevřenou žílou, Trans-
fusion. Ktt.

Krevkárky, pl. f. = druh kur. Nár. list.
1903. č. 136. 9.

Krevnaťosť, i, f. = nadkrevnatosť Po-
lyaemia.

Krevní písař, vz Krevný. — K. nával
(překrvení tepenní), Blutwallung, hyperae-
mia; výlev k. protržením cev, haemorrhagia
per rhexin. Ktt. Otrava krve jedy krevními
v užším smyslu, Blutvergiftung durch Blut-
gifte im engere Sinne. Ktt.

Krevnice, e, f., sanguinaria, rostl. Vz
Ott. XXII. 601.

Krevník, a, m. = přítel, kamarád; pří-
buzný. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

Kreyser, slez. spis. XVIII. stol. Vyhl. I.
36.

Krhati čím. Kdo krví krhá (chrlí). Sbor.
slov. VII. 120.

Krchtati. Měl střevíce děravé, aby v nich
bláto krchtalo. XVI. stol. Frant. XXVII.
Vz Krchání v II. Přisp. 128.
Křičati, vz Křičeti.

Křičeti jak. Křičali, až sa im štice pa-
rily. Rizn. 173. — po kom. Ona po ňom
křičí (volá ho) a on mlčí. Hus. Post 98.
Křičivě rozkládati. Jrsk. XVIII. 1. 221.
Křidálko, a, n. = křidélko. Dšk. Km. 31.
Křídlatec, tce, m., ptelea, rostl. Vz Ott.
XX. 944.

Křídlátko, a, n., altile (drůbež). Rozk.
P. 165.

Křidle, e, f. = křidla, poklička, Mor. Sb.
D. 37.

Křídlen, u, m. Trojramenný k. ku pře-
dení bavlny. Ott. XX. 599.

Křídlo u vřetenu Vz Ott. XX. 597. —
K. = hudební nástroj strunový, cytheře po-
dobný. Zastr. Jrsk. VI. 1. 8.

Křídlok, u, m., pterocarpus, rostl. Vz
Ott. XX. 946.

Křídloplod, pterocarpus, rostl. Vz Ott.
XX. 946.

Křídlovka, y, f. = hud. nástroj. Vz
Strh. Akust. 408.
Křídový papír. Vz Ott. XVIII. 183.
Krielo = křídlo. Slov. Czam. Slov. 211.
Krigovati, z něm. Synové jali se k.
Gest. rom. Mus. 1862. (Mš. ).

Křik dětský v lůně, Kindergeschrei im
Uterus. Ktt.
Křikava L., básník. Sr. Zvon. IV. 692.
Křikavec, vce, m. = vrána. Havl. 19.
Křiklán, a, m., bůh Pan. Msn. Hym. 64.
Křikloun, a, m., sr. Hulákal.
Křikna, y, f. Stará k. (žena křičící).
Brt. Čít. 203.

Krinoliny byly již v XV. věku. Wtr.
Min. 138.

Křís, u, m. usazenina na víně. Kšť. Lid. II.
Křisitel správný tvar: křesitel. Mš. Sr.
Ředitel.

Křísitetný. Co jest ještě k-telno. Hlavn.
67.

Křismo, a, n., crisma (de ecclesia). Rozk.
P. 2231. Sr. Křižmo.

Kristian. Legenda Kristianova. Vz Mus.
1903. 487. nn.

Kříšťalka, y, f. = polévka (zvaná špi-
tálská); voda. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI.
141.
Křišťálově čistý. Rok. 92.
Křišťan z Prachatic, 1368. —1439. Vz Ces.
1. XII. 257. nn.