148

Krušiti koho kde. Koně k-li lidi pod
kopyty. Zr. Leg. 110.

Krušpát, u, m., z Grünspat. Jír.

Krut, a, o, vz Krutý.

Kruťák, u, m. = provaz. V zloděj. mluvě.
Čcs. 1. XI. 141.

Krútik, u, m. K. na vlasy (náčiní). Slov.
Sbor. čes. 253.

Krutina, y, f. = mrzutá věc. To je k. !
Jrsk. XXV. 265.

Krutomocně něčí statky držeti. Msn. Od.
227.

Krutopášný muž. Man. Od. 359.

Krutoroh, a, m., něj. ssavec. Stan. I.
313., Eu in. 45.

Krutostřelný Apollon (Artemis k-ná).
Msn. Od. 13., 93., 61.

Krutostupný. K. bradlo horstva. Msn.
Hynu. 64.

Krutotrpký šíp. Msn. II. 61., 403.

Krutovějný Zephyr. Msn. Od. 82.

Krutožárný. K. bitva. Msn. Hym. 78.

Krůzle, krůzlík = kozle, kozlík. Jičín. Kub.
List. fil. 1902. 249.

Krůžek, žku, m. = kroužek, circulus,
zdrobn. kruh. Mill. 78a. Sr. Kružec.

Kružel — válec na mandlování. Hauer 12.

Kruželica, e, f., verbascum phlomoides,
rostl. Vz Vyhl. II. 220.

Kruželový. K. vesele čili snošky. Slez.
Vz Snošky.

Kružidlo kreslicí, odpichovací, proporční.
Vz Ott. XXII. 444.

Kružní či oválníkové nůžky (klempířské).
Ott. XV11I. 511.

Kružník, U, m. = kruhový nůž Ring-
messer. Ktt.

Krvácení, n. Přístroj k zastavení k. nos-
nímu. Ktt. K. pupku, omphalorrhagia. Nabel-
blutung. Ktt.

Krvak, a, m., Bluthund. Hlavn. 52.

Krvavec, vce, m. = krvežíznivec. Du-
chovní k. Chč. S. IL 152a.

Krvavení, n. = krvácení. Chč. S. II.
221b.

Krvavina, y, f. — krvavá skvrna, 1592.
Hrubý 168.

Krvavinec, nce, m. = krvavé bojiště.
Jrsk. Pov. 333.

Krvavné, ého, n., das Blutgeld. Bdl. Gl.
108.

Krvavnicový, haemorrhoidalis. Ktt.

Krvavorudý. K. obálka. Čch. II. Pov. 140.

Krvavý pot, blutiger Schweiss, haemat-
idrosis. Ktt. — K., rybník u Jindř. Hradce.
Uč. spol. 1903. XIII. 24.

Krevenkovitý v VI. 758. za Krvenka
oprav v: Krvenkovitý.

Krvesmilník. 1717. Mus. 1903. 365. Vz
Krvosmilník.

Krvesmilstvo, a, n. Kká. Sion I. 177.
Vz Krvosmilstvo.

Krvestřeb, a, m. Sokol k. Jrsk. Pov. 85.

Krvežíznivě si počínati. Hall. 217.

Krvice, e, f. =. krev. Jará k. Tbz. XIII.
247.

Krvinka, y, f. Nadbytek k-nek, poly-
cythaemia. Ktt.

Krvnodechý. K. vražda. Msn. Od. 335.

Krvobití, n. = puls. Jakb. Mark. 40.

Krvokrzný národ, vůdce. Msn. II. 129., 65.

Krvoměr, u, m., Haemometer. Ktt.

Krvotočina filososká, menstrum. Zach.
Test. 133.

Krvotočnosť, i, f., menstruale. Zach. Test.
147.

Krvotok, u, m. K. pupeční, omphalo-
rrhagia. Vz Krvácení (zde). Ktt.

Krvoutný muž. Rokyc. Post. 278a. Vz
Krvútný. To vše je k-tné (vyděračské,
ukrutné). Ib.

Krvoživný. K. motolice, strongylus gigas,
Pallisadenwurm. Ktt.

Krvožíznivosť, i, f. Hyna. Vz Čad. 115.

Krýdliť sa = dostávati křídla. Slov. Sbor.
čes. 102.

Krykavna, y, f. U K-vny = pole a louky
u Časlavic. Čas. mor. mus. III. 144.

Kryl, a, m. Pro p. K-la (Krysta). Slez.
Vlasť. L 238.

Kryohydrát, u, m., tuhá směs. Vot. 116.

Kryohydrátický. K. směs. Vot. 268.

Kryolith, u, m. = sůl sodíku. KP. X.
251

Kryoskopický. K. kyselina. Vstnk. XI.
123.

Kryoskopie, e, f., z řec. V lučbě. Vz
Vot. 112.

Kryptografie, e, f., z řec. Vz Tajno-
pisectvi.

Krystallinický kámen (bělokámen Čili
granulu, rula, svor, břidla prahorní). Vz KP.
IX. 255.

Krystallisační jádro. Zvon III. 681.

Krystallografie, e, f., z řec. Vz Vstnk.
XI 570. nn.

Krystalloidy = látky schopné krystalli-
sace. Strh. Mech. 99.

Kryta, y, f. Hra na krytu. Vz Blincání.

Krytina, y, f. K. střech: břidlicová, le-
penkova, plechová, šindelová (jednoduchá,
dvojitá), tašková (jednoduchá, dvojitá, ko-
runovitá z tašek falcových) atd. Vz KP. IX.
305.

Kryzelit, u, m. Baw. J. v. 1113. Vz
Kryzolit.

Krzyžovka, y, f., místní jm. v Gemerskú
na Slov. Sb. sl. 1901. 166.

Ksebný. Vůl k. a odsebný. Slov. Jrsk.
XXV1I1. 1. 153. (podsedlný?).

Ksení, f., Aebtissin, Priorin; Nonne. Kseni
loho biskupa přišedši, by se chtěla zpovie-
dati. Pass. — Bdl. Gl. 110. J. Emier v Mus.
1876. 156. čte: K sieni. (Mš. ).

Kseres, u, m. = hřmot, povyk. V zloděj.
mluvě.

Ksós. Vz Kura zde.

Kstvěti se. Dle Mš.: stvieti se.

Kstvúcí. Baw. Ar. v. 136.

Kšaft. O kšaftech starší doby vz Arch.
XIX. 509., 610.

Kšaftovati někomu něco. 1518. Arch.
XIX. 335. — jak o čem. K. právem měst-
ským o hotových penězích. Arch. XIX. 488.
— komu jak. Dětem svým z nejisté věci
kšaftoval (z nejistého jmění). 1560. Uč.
spol. 1903. XIII. 43.