Předchozí (148)  Strana:149  Další (150) |
|
|||
149
|
|||
|
|||
Kši! kší. Tak se zahání drůbež. Hruš.
158. Kširmistr, a, m., řemeslník. Mus. 1901.
436 Kšíti = kýchati. Baw. Ap. 218a.
Kterako, kterakos, quomodo, jak. Pat. Jer.
97. 19., 22. 6. Kterakýkolvěk. Mill. 43a.
Kterakýžkoli. Mill. 76a.
Kterakýžkolivěk. Mill. 76a., 62.
Kterakžkolivěk, quamquam. Pat. Jer.
120. 8, 126 28. Kterýkolivěk. Mill. 125.
Kterýžkolivěk. Mill. 34a, 28., 61a. a j.
V k. den Ž. pod. Kterýmižkoli jmény jsů nazváni List. oleš. z r. 1398. III. 122. (MS. ). Kterýžto. Kterážto krajina. Mill. 46 aj.
Ktož tento list uzře neb čtúce slyšeti
bude Půh. brn IV. 178. Ktvieti šp. ku ktvu m. kvésti. List. fil.
1903 359. Oprav v VI. 763. Ku. Ku úmyslu. Ev. ol. 6b. a j. Vz Osv.
1896. 893, k, ke, ku v. Gb. Slov. Kuba Lud. Vz Zvon IV. 587. — Jako
Kuba Bohovi, tak Bůh Kubovi. Vvhl. II. 66 — K. čemý = pečená kaše z ječných krup, k nimž přidáno usekaných sušených hub s česnekem, na vrch dobře omaštěná a opepřená. U Pelhřimova. Jinde: kaše z krupice a hub. Uvařené na drobno roz- sekané houby a uvařená krupice se znova zavaří s brambory, česnekem, cibulí a mar- jánkou. Val. K. = žitné krupky s hou- bami na pekáči pečené a silně maštěné. Vz Čes. 1. XI. 301., 152. Kubal, a m. = Jakub. Dšk Km. 13.
Kubánek, nku, m. = křestní roucho, pla-
chetka, jíž odívají děti, které nesou ke křtu. Kšť Líd. 11. Kuběnářský = chlipnický. K. život. Chč.
S. II. 20la. Kubinka, y, f., potok, přítok Ostravice
na Slov. Sb. sl. 1901 162. Kubka, y, f. = kobka, síňce před kostelem.
Kbrl. Džl. 5. Kuckati se s kým. Co ty se s tím
Vlachem pořád kuckáš (obíráš a p. ). Zvon IV. 105. Kucmoch jáhelný, krupicový, rýžový.
O jeho úpravě vz Čes. 1. X. 90. Kucmouch, u, m., tanec. Vz Čes. 1. XII.
366. Kučal, u, m. = způsob rány v dram.
hrách. Vz Mus. 1864. 316. Ať neuhoní kučal neb sekule. Hš. Ostrsp. 83. Kůče = kamna. V kúčích to praská.
Lišov. Kub. List. fil. 1902. 249. Kučemelový. K. barva. Val. Ces. 1. XI.
227. Vz Kučemel v VI 765., Přetáhnouti. Kučera Bohum. Dr., spisov. a docent. —
K. Ed. spis Zl Praha 1904. — K. Kar., básn., nar. 1854. Vz Flg. Písm. 724. Kučerky, pole, louky ales u Laviček.
Čas mor. mus. III. 136. Kučina, y, f., betulium (inter fercula).
Rozk. P. 1734 — Betulum. Vel. Kučma, y, f. Vz VI 765. O svätom Mi-
kuláši daj kučmu na uši. Slov. Rizn. 64. |
Kučovánky, čásť luk bzenckých, které
povstala vvkučením lesů. Čes. 1. XIII. 475. Kudla. Třásla se mu k. v kapse (strachem),
jakmile někomu zvonili umíráčkem. Zvon III. 73 — Kravská k. (chlupy). Z ní se dělají míče. Čes. 1. ΧΠ. 132., XIII. 372. Kudláč, e, m. Nad K-čem, pole u Zbra-
slavic Př. star. VII. 54. Kudlák, a, m. = kudlař. Tk. M. r. 184.
Kudliny, pole u Červen. Lhoty. Čas. mor.
mus. III. 136. Kudousy = paďousy. Volyně. Čes. 1. XIII.
124. Kudra, y, f. = kudrna. Černé kudry
lítaly mu kol čela. Jrsk. Pov. 132. Sr. L Přisp. 174. Kudrna, y, f., vz předcház. Chlupáč.
Kudrnatosť, i, f. K. pramenů vlny. Ott.
XX. 605. Kudy tudy. Jel kudy tudy (nazdař Bůh).
Brt. Čít. 157. Kudyžkolivěk, quacunque. K. jdieše.
Mill. 9. Kuhyl, a, m= kulich. Mš. exc.
Kuchař Jos., básn., nar. 1847. Vz Flš.
Písm. 710. Kuchařinka, y, f. = kuchařka (zdrobn. ).
Když je mnoho k-nek jedné krmi, nevždy ji dobře upraví. Arch. XX. 101. Kuchařinský sklep. Světz. 1886. 51.
Kuchehof, u, m. Kdyžby v krámech mas-
ných. v k-fě zlořečil. 1607. Mtc. 1903. 252. Kuchman, a m. = kdo kuchmaní, neumí
vařiti. Hauer 12. Kuchšreiber, z Küchenschreiber. 1554.
Uč. spol 1903. XIII. 9. Kuchtíř, e m. = kuchař, K-ře nám od-
lúdil. Arch. XXI. 483. Kuchyně. Kde teplá k., tam teplí přá-
telé. Lit list. XIX. 227. Kuchyňský mistr = kuchař. Krolmns,
Ces. 1. XII. 332. — K. topení. Vz KP. IX. 318. Kujác. Do búdy se opřéł větr a búda
kujác (shroutila se do sebe)! Val. Čes 1. XII. 274. Kujava, guaiava, psidium, rostl. myrto-
vitá. Vz Ott. XX. 910. Kujeba, v, m. K. mýtský a Kujebáci
(obyvatelé Vysokého Mýta). Vz Čes. 1. XII. 395, 444. Kujebina, y, f. = Vysoké Mýto. Vz
Čes. 1. XII. 444. Kujný. K. železo. Vz KP. X. 149. nn.
Kujon, vz předcház. Huncút.
Kujoun, a, m., vz Kujon. Dšk. Km. 17.
Kukač, e, m. = kukačka (samec) Brt. P.
n. 873. — K. = člověk, co mrtvoly obziera. Slov. Nár. Sbor. 1902. 6. Kukačka, y, f., tanec. Vz Brt. P. n.
873. — K., pták. Kuká-li k. před sv. Janem Křtitelem, bude rok příznivý, kuká-li ještě po něm, čekají lidé drahotu a nepohody; kuká-li k. při východu slunce, věští lidem štěstí, požehnání a úrodu; je-li ji slyšeti při slunce západu, značí to neštěstí a drahotu. Mtc 1. 1897. 29. Hlas k-čky (kukaččin). Vz Vyhl. IT. 265. — K. = hadinec, echium vul- gare. Pacov. Čes 1. XIV. 51. |
||
|
|||
Předchozí (148)  Strana:149  Další (150) |