150

Kukaně, u Brna kokanka. Mtc. 1902. 4.
K. s péry (klobouk ženský). Zvon II. 403.

Kukarda, y, f = kukačka, vstavač obecný,
rostl. Us. Čes. 1. XI. 437. Sr. Kukatky.

Kukatky = vstavač, orchis. Domažl. Čes. I.
XII. 383. Sr. Kukarda.

Kukel, vz Kukla, Kabřinec.

Kukla, y, f. = choroba pyje, fimosis (když
kožka nemůže přes žalud býti přehrnuta).
Ott. XIX. 445., IX. 237.

Kukle = veliký šátek (loktuše), jenž se
přehazuje přes ramena, salup.

Kuklér = kuklíř. Rozk. P. 1808.

Kuklový. K. nůžky, Phimosenscheere.
Ktt. Vz Kukla zde.

Kukrechtník, a, m.. nadávka. 1611
Zvon II. 603.

Kukurbita, y, f. = baňka skleněná n.
hliněná k jímání destillátu. Zach. Test. 18.,
57., 165.

Kukuřiční sazba. Nár. list. 1904. 293.
17.

Kukuřičník, u, m. = jídlo z kukuřice.
Vých. Čech. Jrsk. XIII. 3. 291.

Kukurýhati = kokrhati, Mor. Kmk.; vy-
sokým hlasem zpívati, Al. Mršť.

Kukyrákati = kokrhati. Mor. Mtc. 1902.
15.

Kúla, y, kúle, e, f. = koule, globus. Rozk.
P. 2001. — K. chlapů = tlupa. Val. Čes. 1.
XI. 228. — K. = závaží u hodin. Hauer 12.

Kulak, u, m. = válec na válení nudlí,
prádla. Hauer 12.

Kulantní — ochotný, příjemný, pozorný,
milý. Sterz. K. podmínka. Nár. list. 1903.
č. 284. 21.

Kulatina štramberská (věž hradu štram-
berského) Brt. Čít. 277.

Kulatka, y, f. Ionská k = druh ženského
střevíce. Čapk. 78.

Kulatobuněčný sarkom. Ott. XXII. 645.

Kluatobuničný sarkom, sarcoma globo-
cellulare; k. dřeňový sarkom, s. carcino-
matodes, medullare (barvitý, pigmentatum).
Ktt.

Kulaťoučký = velmi kulatý. K. tvář. Kká.
Sion II. 22.

Kulda Ben. M., spis., nar 16. /3. 1820 až
6/5. 1903. Vz Flš. Písm. 713., 714., Osv.
1903. 564., Obzor. 1903. 158., Čes. 1. XII.
446., Nár. list. 1903. č. 124, odp. 2 str.,
Zvon ΠΙ. 464. B. Kulda. Napsal J. Ha-
louzka V Praze 1895.

Kuler, vz Koler.

Kulér (couleur = kuloer) = barva; trum-
fová barva; spolek studentský. Sterz.

Kuléř, e, m., globira. Rozk. P. 2490.

Kulérový student německý. Vz předcház.
Kulér.

Kulich. Pojď, pojď, pojď! volá zlo-
věstný k. K. nikoho nadarmo nevolá. Mtc.
1. 1897. 27.

Kulírovaný, vz Pletený.

Kulisový rozvod páry. KP. IX. 47.

Kulissiér, a, m. Národ. list. 1903. čís.
257. 21

Kuliš, e, m. = černý kohout bezocasý. Kšť.
Poh. 68.

Kulováček, čku, m. = kulatý kamének.
Kub. List fil. 1902. 249.

Kulovitý. K. výrůstky kožní, vegetati-
ones globulosae cutis. Ktt.

Kulovník, a, m., sisyphus, brouk. Vz
Ott. XXIII. 220.

Kulový mlýn hrncový, v cihlářství. Vz
KP. IX. 101., 104., 115.

Kultivator, u, m., z lat. = pluh kopčák.
Nár. list. 1903. ô. 136 9., Sterz.

Kulturhistoriograf, a, m. Sb. sl. 1902.
72.

Kulturněhistorický. K. literatura. Nár.
list. 1903. 347. 21.

Kulturněpolitický. K. historie. Národ.
sbor. VIII. 157.

Kulturnosce, e, m. Mš.

Kululu = kouleti. V dětské řeči. Čes. 1.

XIII. 154. Vz Kululúč v VI. 772.
Kumbálek, lku, m. = místní šatlava. Slov.

Čes. 1. XIII. 207. — K. = pět snopů obilí
tak složených, aby byly čtyři z nich klasy
nahoru obráceny a jeden klasy dolů Tvoří
tak malou světničku. Žel. Brod. Čes. 1.
XIII 28. Sr. Panák.

Kumbár, u, m., něj. náčiní υ kolibě. Slov.
Nár. list. 1901. č.. 309. 2.

Kumný = ? Boská ručičky kumné. Slov.
Vzáj. I. 20.

Kumornice, e, f = komora. Prus. Slez.
Čes. 1. X. 423.

Kumpásek, sku, m. = kompost. Dšk. Km.
29. Sr. Kumpos.

Kumylmethylamin, u, m., v lučbě.
Vstnk. XII. 48.

Kůň. Koně šli. Hlk. VII. 257. Koně
vrané; Šohajovi koně. Brt. P. n. 530. Náše
vrané koně. Ib. 784. Koně se polekaly;
Šohajovy koně vody hledajú. Ib. 912., 914.
S nestejnýma koněma špatně se formani.
Jrsk. XXV. 238. Hleď koníčka za otěž ne-
pustiti, neboť se nedá za ocas zlapiti. 1573
Uč. spol. II. 11. Ani k. netahne věc (víc)
než móže. Čes 1. XII. 131. Pustiti koně na
skočku. Vz Skočka. Vývoj koně. Vz Zvon
III. 649. — K. na Chodsku — kdo o svato-
dušních svátcích (prostřední svátek) 4 —9tý
vyhnal ráno dobvtek na pastvu. Vz Čes. 1.
X. 444.. 445. — K = stolice s pultem v kance-
lářích. Kamn. Mac. 65.

Kuňal, a, m. = koník. Dšk. Km. 13.

Kuncový = kuňkavý, nedomrlý.

Kundrabek, vz Kondrabek, Konrabek.
Slez.

Kundrák, a, m. = kanec Sbor. sl. 1901.
157.

Kundrát z Benešova, slez. spis. v XIV.
stol. Vyhl. I 32.

Kundrcálky = rozválené těsto rozkrá-
jené nebo rukama roztrhané na malé kousky,
jež dávají se do polévky. Pacov. Čes. 1.

XIV. 50.

Kundrfalista, y, m. = šprýmař. Val.
Čes. 1. XI. 95. Vz násl.

Kundrfály dělati = šprýmy. Val. Čes. 1.
XII. 484.

Kundšaft, u, m. = průvodní list, jinde
foeda. 1599. Schulz 50 aj.