154

Kypír drobný, zubatý. Vz Krajka.

Kypřič, e, m. = nástroj půdu kypřící. Nár.
list. 1903. 136. 9., 134. 21. K. pérový, s rad-
licemi, pojízdný smykový. Nár. list. 1904.
135. 21.

Kyptavý = komolý, nemotorný, levák, kršák.
K. ruce. Koll. V. 34.

Kyriamen, interpolované Kyrie. Vz
Nejed. 351.

Kyrysařský regiment. 1724. Mtc. 1903. 20.

Kys, u, m., fermentum. Hus. Orth.

Kysání, n. = hnisání. K. ran. Chč. S. II.
272b.

Kyselanda, y, f. = šťovík Č. Třeb. Čes. 1.
XII. 227.

Kyselesladký. K. dužnina ovoce. Stan.
II. 263.

Kyselič, e, n. = kyselé, nezralé jablko.
Dšk. Km 21.

Kyselina potná, Schweisssäure. Ktt. K.
borová (výroba její), vz KP. X. 99., octová,
vz Ott. XVIII. 611.

Kyselinka, y, f. Začervenala se jako k.
Sá XXV. 237.

Kyselinotvorný kysličník. Věst. XI. 16.

Kyselo, a, n. Nadme se, jakoby jí k.
z nosa kapalo. Rokyc. Post. 20a. K =zelná
polévka. Chč. S. I. 71. Jak se zadělává na
k. (jídlo). Vz Čes. 1. XI. 88. K. = kvašená
polévka. (Jídá se s brambory; přidává se
kmín a sušené houby. ) Čes. 1. XIII. 175.

Kyselov, a, m., rybník na Krumlovsku.
Arch. XXI. 529.

Kyselý. K. gatě (z ruského plátna). Čes.
1. XI. 210. Sr. Kyslý (doleji).

Kysličník, u, m. K. uhličitý, kapalný.
Výroba, upotřebení ho. Vz KP. X. 97.

Kyslík. Vz Vstnk. XI. 542., XII. 576.
K. zná již Klicpera ve Blaníku psaném,
r. 1813. (Vyd. 1820. 261. Mš. )

Kyslíkatý. K. sloučeniny v chemii an-
organické. Vz Vstnk. XIII. 305 nn.

Kyslý. K. sukno = modrošedé. Val. Čes. 1.
XI. 114. Sr. Kyselý.

Kýsová, hora v Gemersku na Slov. Sbor.
slov. 1900. 153.

Kysť = spáti (zhruběle). Kyše do bílého
dňa. Val. Čes. 1. X. 466., XI. 48., 95.

Kystnatka, y, f., pennisetum, rostl. Vz
Ott. XIX. 450.

Kyť = kýta. Volyně. Čes. 1. XIII. 124.

Kyta, y, f. = každá ozdoba z peří. Kol.
Her. I 146.

Kytaj. Kytaje = pletené pásy z červené
vlny harasové. Slov. Nár. sbor. 1904. 5 K.
jsou u leknic. Těšín. Vyhl II. 197.

Kytarník, a, m. Hlk. XI. 176.

Kytarový tenor. Zvon IV. 176.

Kytka pávová = ocas. Kol. Her. I. 146.

Kýtohryz, a, m., jm. myší. Msn. Hym. 86.

Kýtochval, a, m., jm. myší. Msn. Hym. 91.

Kýtoštibr, a, m., jm. myší. Msn. Hym. 91.

Kyvač, e, m. Křeč k-če (svalu), costi-
collis. Ktt.

Kyvadlo ballistické, Strh. Mech. 610.,
differentialní 430., převratné 418., sfaerické
433., fysické 408, mathematické 402.

Kývadlový. K. počitadlo. Vz Ott. XIX.
992.

Kývavý běhoun, die radialeinstellbare
Laufachae. Lind. 7.

Kyžliněc? Maly k. velku ďuru v hlavě
zrobi. Slez. Vlasť. I. 221.

Kzelšaft, u, m. Byl ten k. často pobigan.
Mart. S. 26b (Lis. fil. XI. 69. MS. ).

L kterak se v staročeštině vyslovovalo.
Vz Rozpr. fil. 11.

ł = li. Budeteľ mi toho přieti. Hrad.
52b a j. Vz Mš. Slov.

-la příp.: mhla žíla. Dšk. Km. 12.

Laboratorní pokus. Strh. Akust. 345.

Laborovati, z lat = pracovati; býti v ne-
snázi. Grm XI.

Labutěnky, pl., f. = dreváky. N. Hrady.
Kub. List. fil. 1902 249.

Labutí peřina. 1524. Arch. XIX. 469.

Labužení, n. Pro 1. nebo okušování. Řeči
Příbr. Han. 53.

Lacek, cku, m. = rozparek sukně. Val.
Čes. 1. XI. 117.

Lacin, a, o, vz Laciný, Lacný.

Lacina Jos., spis. Vz Flš. Písm. 736.
(i obraz).

Láčený kde = močený. Okurky ve vinném
listi 1-né. Vz Jrsk. XX. 2. 243.

Lačník, u, m. Řez 1-ku, Jejunostomie,
katarrh 1-ku, lačníkový, catarrhus intestini
jejuni, Dickdarmkatarrh. Ktt.

Lačníkový, vz předcház. Lačník. L. ohyb
flexura duodenojejunalis. Ktt

Lačný nač: na šišky. Čes. 1. XII. 87. —
s inft. L. vydobyť nebes. Kká. Sion. II. 97.

Laden, dna, o, vz Ladný.

Ladění, n. Ladění nástrojů fysikální,
přirozené, temperované, pythagorejské. Vz
Strh. Akust. 160., 162, 170., 178., 183.

Ladička, y, f. L. chronoskopem, elektro-
magnetická. Vz Strh. Mech 78., Strh. Akust.
300., 306.

Ladičkový. L. hodiny. Vz Strh. Akust.
310.

Ladní kosť = návní. Čes. I. XII. 154.

Ladoňka, y, f., scilla, Meerzwiebel. L.
dvoulistá, nicí, příjemná, vlašská. Vz Ott.
XXII. 720.

Ladva, vz Ledva.

Lafeta, v. Remenda.

Lafléšky, druh kur. Nár. list. 1903,
č. 136 9.

Lagráň, ě, m. = dlouhý, šosatý kabát.
Val. Čes. 1. XI. 273.



	154

	Kypír drobný, zubatý. Vz Krajka. Kypřič, e, m. = nástroj půdu kypřící. Nár. list. 1903. 136. 9., 134. 21. K. pérový, s rad- licemi, pojízdný smykový. Nár. list. 1904. 135. 21. Kyptavý = komolý, nemotorný, levák, kršák. K. ruce. Koll. V. 34. Kyriamen, interpolované Kyrie. Vz Nejed. 351. Kyrysařský regiment. 1724. Mtc. 1903. 20. Kys, u, m., fermentum. Hus. Orth. Kysání, n. = hnisání. K. ran. Chč. S. II. 272b. Kyselanda, y, f. = šťovík Č. Třeb. Čes. 1. XII. 227. Kyselesladký. K. dužnina ovoce. Stan. II. 263. Kyselič, e, n. = kyselé, nezralé jablko. Dšk. Km 21. Kyselina potná, Schweisssäure. Ktt. K. borová (výroba její), vz KP. X. 99., octová, vz Ott. XVIII. 611. Kyselinka, y, f. Začervenala se jako k. Sá XXV. 237. Kyselinotvorný kysličník. Věst. XI. 16. Kyselo, a, n. Nadme se, jakoby jí k. z nosa kapalo. Rokyc. Post. 20a. K =zelná polévka. Chč. S. I. 71. Jak se zadělává na k. (jídlo). Vz Čes. 1. XI. 88. K. = kvašená polévka. (Jídá se s brambory; přidává se kmín a sušené houby. ) Čes. 1. XIII. 175. Kyselov, a, m., rybník na Krumlovsku. Arch. XXI. 529. Kyselý. K. gatě (z ruského plátna). Čes. 1. XI. 210. Sr. Kyslý (doleji). Kysličník, u, m. K. uhličitý, kapalný. Výroba, upotřebení ho. Vz KP. X. 97.	Kyslík. Vz Vstnk. XI. 542., XII. 576. K. zná již Klicpera ve Blaníku psaném, r. 1813. (Vyd. 1820. 261. Mš. ) Kyslíkatý. K. sloučeniny v chemii an- organické. Vz Vstnk. XIII. 305 nn. Kyslý. K. sukno = modrošedé. Val. Čes. 1. XI. 114. Sr. Kyselý. Kýsová, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 153. Kysť = spáti (zhruběle). Kyše do bílého dňa. Val. Čes. 1. X. 466., XI. 48., 95. Kystnatka, y, f., pennisetum, rostl. Vz Ott. XIX. 450. Kyť = kýta. Volyně. Čes. 1. XIII. 124. Kyta, y, f. = každá ozdoba z peří. Kol. Her. I 146. Kytaj. Kytaje = pletené pásy z červené vlny harasové. Slov. Nár. sbor. 1904. 5 K. jsou u leknic. Těšín. Vyhl II. 197. Kytarník, a, m. Hlk. XI. 176. Kytarový tenor. Zvon IV. 176. Kytka pávová = ocas. Kol. Her. I. 146. Kýtohryz, a, m., jm. myší. Msn. Hym. 86. Kýtochval, a, m., jm. myší. Msn. Hym. 91. Kýtoštibr, a, m., jm. myší. Msn. Hym. 91. Kyvač, e, m. Křeč k-če (svalu), costi- collis. Ktt. Kyvadlo ballistické, Strh. Mech. 610., differentialní 430., převratné 418., sfaerické 433., fysické 408, mathematické 402. Kývadlový. K. počitadlo. Vz Ott. XIX. 992. Kývavý běhoun, die radialeinstellbare Laufachae. Lind. 7. Kyžliněc? Maly k. velku ďuru v hlavě zrobi. Slez. Vlasť. I. 221. Kzelšaft, u, m. Byl ten k. často pobigan. Mart. S. 26b (Lis. fil. XI. 69. MS. ).

	L.

	L kterak se v staročeštině vyslovovalo. Vz Rozpr. fil. 11. ł = li. Budeteľ mi toho přieti. Hrad. 52b a j. Vz Mš. Slov. -la příp.: mhla žíla. Dšk. Km. 12. Laboratorní pokus. Strh. Akust. 345. Laborovati, z lat = pracovati; býti v ne- snázi. Grm XI. Labutěnky, pl., f. = dreváky. N. Hrady. Kub. List. fil. 1902 249. Labutí peřina. 1524. Arch. XIX. 469. Labužení, n. Pro 1. nebo okušování. Řeči Příbr. Han. 53. Lacek, cku, m. = rozparek sukně. Val. Čes. 1. XI. 117. Lacin, a, o, vz Laciný, Lacný. Lacina Jos., spis. Vz Flš. Písm. 736. (i obraz). Láčený kde = močený. Okurky ve vinném listi 1-né. Vz Jrsk. XX. 2. 243. Lačník, u, m. Řez 1-ku, Jejunostomie, katarrh 1-ku, lačníkový, catarrhus intestini jejuni, Dickdarmkatarrh. Ktt.	Lačníkový, vz předcház. Lačník. L. ohyb flexura duodenojejunalis. Ktt Lačný nač: na šišky. Čes. 1. XII. 87. — s inft. L. vydobyť nebes. Kká. Sion. II. 97. Laden, dna, o, vz Ladný. Ladění, n. Ladění nástrojů fysikální, přirozené, temperované, pythagorejské. Vz Strh. Akust. 160., 162, 170., 178., 183. Ladička, y, f. L. chronoskopem, elektro- magnetická. Vz Strh. Mech 78., Strh. Akust. 300., 306. Ladičkový. L. hodiny. Vz Strh. Akust. 310. Ladní kosť = návní. Čes. I. XII. 154. Ladoňka, y, f., scilla, Meerzwiebel. L. dvoulistá, nicí, příjemná, vlašská. Vz Ott. XXII. 720. Ladva, vz Ledva. Lafeta, v. Remenda. Lafléšky, druh kur. Nár. list. 1903, č. 136 9. Lagráň, ě, m. = dlouhý, šosatý kabát. Val. Čes. 1. XI. 273.