155

Lagýruvý = lakýrovaný. L. kšilt. Lišeň.
Mtc. 1902. 441.

Lahký jako židova duša. Rizn. 177.

Lahodněti. Mravy mé 1-dnějí. Koll. Sl.
dc. I 39.

Lachtikárský = lehkomyslný. L. povaha.
Slov. Sbor. čes. 53.

Laichter Jos., spis. Vz Flš. Pís. 738.

Laitingar, a, m. = náměstek. Tk. XII.
167., 168.

Láj, e, f. = houf husí. Volyně. Čes. 1. XIII.
124.

Lajbík, u, m. Lašky oblékaly na košili
1., kdežto Valašky bruclek. Čes. 1. XI. 117.

Lajdík, u, m. L-ky (kamizolky) oblékaly
se za chladnějšího počasí na frýdky. Vz
Čes. 1. XII. 238.

Lajir, u, lajirmonek, nku, m. = flašinet.
Hauer 12.

Lajnkauf, u, m. = lítkup. Čeč. 164.

Lajno a, n. — lejno. Keď lajno pohýbeš,
vác smrdzí. Rizn. 173.

Lajtum = výměnek. Klat. Čes. 1. XI.
368.

Ľakati se = lekati se. Radšej boj sa,
ako ľakni sa. Rizn. 169. Vz Leknouti se.

Lakom, a, o, vz Lakomý.

Lakomčice, e, f. (zhruběle). Dšk Km. 41.

Lakomec, mce, m., vz Chamčík, Žírač.
L-cům poklady bývají nad život. Věst. X.
351. Sr. Spěš od žida na pobožnych pěs-
ničkách vyzpiva miž od něho co dostane.
Slez. Vlasť. I. 235.

Lakomství jest kořen všeho zlého. 1604.
Čes. I. XIII. 404.

Lakomý muž si naučí ženu sám kradnúť.
Rizn. 63. — k čemu. Nebuďte 1-mí k tomu,
abyste zde co vzali z domu. Baw. Ar. v.
2578. — U 1-mého bylo dycky po obědě.
Slez. Vyhl. II. 65.

Lakota je štěstí i pokoje hrobařem. Tbz.
III. 1. 289. Vz přísloví o ní ve Vlasť. I.
219. — Máme na to 1-ty = velikou chuť.
Sbor. čes. 272.

Lakotiti = žíti labužnicky. Nehýřil jsem,
nelakotil, nepil. Koll. V. 3.

Lakotnice, e, f. = Geitzhälsin. Rais.
Vlast. 88.

Laktan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 12.

Laktin, u, m., z lat. = přísada do mléka,
abv se nesráželo a dobře stloukalo. Us.

Laktobutyrometr, u, m. Nár. list. 1904.
138. 9.

Laktodensometr, u, m. Vz Nár. list.
1903, c. 140 5., 1901. 138. 9.

Laktoskop, u, m. Nár. list 1904. 138 9.

Laktylmočovina, y, f., vz Vstnk. XII.
53.

Lakuna, y. f. Mizní 1. 0tt XIX. 729.

Laky = zuby na kose. Žel. Brod. Čes. 1.
XIII. 29.

Lalec, lce, m., ryba. Slez. Vz Čes. 1. XI.
222, Jalec.

Lalinka, y, f. = panenka v dětské mluvě.
Čes. 1. XIII. 155. Sr. Lala v VI. 810.

Lalka. Slez. Čes. 1. XI. 342.

Laločkovitý. L. ztvrdnutí, lobulare In-
duration. Ktt.

Lalochatý čepec. Čch. I. Pov. 109.

Lalok, u, m. L. čelní, lobus frontalis,
skráňový, 1. temporalis, týlní, 1. occipitalis.;
Zánět laloku plicního, pneumonia lobaris;
vynětí 1-ku spojivky kol rohovky při při-
mětu, syndectomia, peritomia. Ktt.

Lalokonosec, sce, m., otiorhynchus, brouk.
Vz Ott XVIII. 967.

Lalokoploutvý. L. ryby. Vz Ott. XX.
190., XXII. 414.

Lalokový. Zánět prsu 1-vý, mastitis lo-
bularis. Ktt.

Lalotati = žvatlati. Koll. V. 36.

Lalůček, čku, m. L. plicní, Ott. XIX.
920b; středový, lobulus centralis. Ktt. Vz
Lalok.

Lalůčkatý. L. mlynářka. Rais. Lep. 29.

Lalůčkový. L. vzduch (sklípkový), Al-
veolarlufr, přední a zadní žlázy boltcové,
1-vé, glandulae auriculares anteriores et
posteriores, zadní žíly lalůčkové (boltcové)
venae auriculares posteriores, zánét plic
1-vý, pneumonia lobularis. Ktt

Lamák, u, m. = velký kus. Každý dostal
notný 1. chleba. Rais. Vlast. 190.

Lámaniště, ě, n., pole u Starče. Čas.
mor. mus. III. 136.

Lámaný. L. noty. Chč. S. I. 23a.

Lamarkit, u, m. = ruda olověná. Vz
KP. X. 276.

Lámati se proč. Lámal se vztekem okla-
maného. Zvon IV. 231,

Lambert, a, m. Lamberta a Řehoře den
a noc v jedné míře. Smíš.

Lamentiti nač = lamentovati, naříkati.
Rais. Lep. 100., Faust 56.

Lamfešt, lomfešt, u, m. = kůl k označení
dovolné výšky vody. Arch. XX. 471., 522.

Lamfreyd, u, m,, z Landfried. 1512. Arch.
XIX. 95.

Lampařství, n., vz Pořádnictví.

Lampica, e, f. = malá lampa. Val. Nár.
sbor. VIII. 97. Olejná lampice. Wtr. Min. 39.

Lampička, y, f. = odkvetlá pampeliška,
lucerna. Kšť. Lid. 11.

Lamponos, u, m =podstavec nesoucí lampu.
Zr. Kom. 121.

Lampový. L. obezření. Ev. ol. XXIX.

Lamuda, y, m. Ten pes je 1. (láme údy,
silák). Dšk. Km. 51.

Lancknechtství, n. Zvon III. 39. Wtr.

Lancouch, a, m., z Landsknecht = nemo-
tora. Dšk. Km. 40.

Landa R., spis. Sr. Zvon IV. 43.

Lanfaléř e, m. Vz násl. Landfaréř. Rkp.
lék. Jhr. 218b. (Mg. )

Landfaréř, e, m. = jezdec, z něm. Land-
fahrer. Vz Lanfaléř (předchází)

Landfojtství, n. Vstnk. XII. 87.

Landsfeld Ant., spis. Vz Vyhl. I. 57.

Landýř, e, m. =poběhlík, Landstreicher.
1680. Schulz 102.

Lanfojt, a, m. Arch XIX. 442. Vz Land-
fojt.

Lang Alois Dr., spis. Vz Zvon IV. 658.
— L. Prokop, spisov. Vz List. fil. 1904. 192.

Langer Jos. Vz Lit. I. 922., II. 415, 601,
864.

Langhanky, pl., f., druh kur. Nár. list.
1903. č. 136. 9.