156

Langner J. J., spis.

Lanchor, u, m. = hněv. Slov. Czam. Slov.
126.

Lanička, y. f., zdrobn. lan. Hus III. 47.

Láník, a, m. Půh. brn. IV. 183.

Lankrabin, a, o. Mš.

Lankrabina, y, f. Otc. A. 487a.

Lanný. L. honny. Mtc. 1903. 87. Vz
Lanní.

Lanovcovitý. L. rostliny, restiaceae. Vz
Ott. XXI 595.

Lanový. L. vlečná loď. Ott. XIX. 269.

Lanthan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI.
522.

Lantkočí, ího, d. Najednati 1 ho. Zvon III.
329.

z Lanyi Kar. Ed., spis., nar. 1838 Vz
Vck. Vset. 309.

Lapadlo, a, n. L. polypa. Čch. II. Pov.
245. L. Jisker, der Funkenfänger. Jind. 54.

Lapati = hráti pěti kaménky. Kšť. Lid
11. Vz Drápky.

Lapidarnosť, i, f. L. a jasná přehlednosť
Nár. list. 1903. č. 161. 13., 1904. 147. 13.

Lapkati koho zač. Koll. I 57.

Lapkovati nač = jako lapka číhati, se obo-
řiti. Jrsk. VIII. 3 16. Sr. Lapkati.

Láptě, pl., f. = pletené střevíce Lýkové 1.
Nár. list. 22. /7. 1900.

Larva, y, f = část lícního mlýynského kola.
Vz Čes. 1. XI 60. — L. = čarodějnice. XVI.
stol. Zvon II. 609.

L'as =les. Orava. Sb sl. 1901. 180.

Láska jest bída nevyhnutná, protimluv
je a hosť nezhostný, chladný oheň, smutek
radostný, sladká hořkosť jest a radosť
smutná, milá rána, trávenina (jed) chutná,
žalosť smíšná a smích žalostný, zdravá
nemoc, katan milostný, rozkošný hrob a
smrť neúkrotná. Koll. (Vlč. Lit. Π. 78)
V lásce někoho nemíti. Zvon III. 359. Neb
kde je bolesť lásky dědictvím, tam trpět
lze — však nikdy zapomenout. Vrch. Z. hl.
94. Máj má věčný, koho 1. v srdce políbí.
Vrch. Dojm. 118 L. ze vzdoru bývá nej-
prudší. Luž. Κν. Ι 165. Co vše neučiní
ženy z přílišné lásky? Věst. X. 351. Na
lásku nikdy příliš záhy není. Kká. Sion. II.
129. L. má své ostré trny. Dost. Poh. 85.
Stará 1. jestli nehoří, ona přece pomalu
tutlá (= doutná). Nár. sbor 1902. 19. L.
všecko sladí; Věrná 1 jest nezbytný host;
První předchůdcové lásky jsou oči. Jrsk. IX.
211., 217., 222. L. jako první z jara květ
Tbz. V. 1 350. L prý bývá výkladům
duše milované učenicí nejvnímavější. Ib. V.
9. 254. L ve chvále se ráda kochá; L. jest
plna žárlení; L. jest v sobě skvostem nej-
větším; L jest jako děcko, jež po všem
touží, co má na očích; L-ku nelze dohnat
ostruhou, kam se jí nechce. Slád. Šl. 41,
43., 48, 50, 100. L. náhla nebýva stála; L.
neusmrtí. Rizn. 65, 167. L. jest prsten a
prstenu není konec. Zr. II. Nov. 73. Vz
Ženský. — L. Jíti na lásku = na dobro-
volnou robotu. Tbz. V. 2. 360. Choditi do
lesa na lásku = na práci, za niž se smí
v lese sbírati suché dříví a hrabanka. Tbz.
V. 6. 301. Měl jako rychtář jen dvakrát do

roka robotu z lásky, k níž přijížděl s párem
koní. Sá. Pr. m. I. 148.

Laskav, a o, vz Laskavý.

Laskomník, a, m., jm. žabí. Msn. Hym. 91.

Láskoplodný med. Zub. Meg. 31.

Laskot, u, m. L. milenců. Zub. Meg 21.

Lastovenka, y, f. = lastovička. Brt. P, n.
730.

Lastovice — lastovka: zpívá. Vidím,
vidím, lenivého na úsvitě budím. Čes. 1, XI.
191.

Lastýnuvý. L. botka (z černé, tenké,
pevné látky), lastýnka. Mtc. 1902. 108, 109.

Laškovně. Kká. Sion. II. 232.

Lašky, pl., m. = laškování, žerty, šprýmy.
Hovorné 1. Msn. II. 255. Teď není doba
k žertům a laškům. Dost Pov. 184.

Lašovať po izbě = dováděti. Val. Čes. 1.
XII. 273. — nač: na klúčovú dierku (pí-
skati). Slov. Czam Slov. 130.

Lašský. Starodávný 1. tanec. Vz Brt. P.
n. CX X L. tance. Vz ib. 964. Vz. násl.

Laština, y, f. = lašský dialekt na Mor.
Vz Čes. I. XI. 113.

Laštovička, tanec. Brt. P. n. 835.

Lať střešní, stropová. Vz KP. VI. 266.

Lata. Najde 1. latu a vrece záplatu. Sbor.
slov. VII. 130.

Ľatarňa = nemotora. Orava. Sb. sl. 1901.
189.

Látati. Bl. 328.

Látečný. L. kádě pro ruční výrobu pa-
píru. Ott. XVIII. 181.

Laterační švindl (zakrytý) Nár list. 1903.
337. 4.

Láti. Lál jí zlým jazykem 1512. Arch.
XIX. 174.

Latin. To miesto (tajná žába) slove latens
rana po latinu. Ap. d. 63. (Mš. ).

Latinník, vz Latiník.

Látkárna, y, f. = místo, kde materialista
látky robi a prodává. Fr. Tomsa 1864 Ne-
ujalo se.

Látkovník, a, m. = materialista. Fr. Tomsa.
1864 Neujalo se.

Látnouti. Vz Látati.

Laťovati. Stráně latovány byly poli a
lukami. Rais. Vlast. 335.

Látro, a, n. Chodí na látra = na sáhy,
štípat dříví. Šb. D. 23. — Dvě stě later
hromů do toho šelmy nedobrého. Světz.
1895. 15.

Laureol, u, m, = rostlinný tuk. Nár. list.
1904. 10 11.

Laurin, a, m., vrch na Zvolensku. Sb sl,
1902. 50.

Laurinoylanhydrid, u, m., v lučbě. Vstnk.
XI. 124.

Lavice, e, f. Něco pod 1-ci a na hřbet
vložiti (nestarati se o to). Faust. 19.

Lavicovitý. L. sedadlo. Hlk. XI. 96.

Lavina: sněžná hrouda. (1806). Lit. 1. 515.
Sněhová 1. valíc se přibírá na sebe a roste,
osamělý kousek sněhu taje. Stan. II. 297.
Sr. Sněžnice, Ušust.

Lávka. Někomu lávky klásti = podporo-
vati ho, ulehčovati mu. Jrsk. III. 3. 130. Ta
šenkýřka mu jen lávky strojí. Zvon III.



	156

	Langner J. J., spis. Lanchor, u, m. = hněv. Slov. Czam. Slov. 126. Lanička, y. f., zdrobn. lan. Hus III. 47. Láník, a, m. Půh. brn. IV. 183. Lankrabin, a, o. Mš. Lankrabina, y, f. Otc. A. 487a. Lanný. L. honny. Mtc. 1903. 87. Vz Lanní. Lanovcovitý. L. rostliny, restiaceae. Vz Ott. XXI 595. Lanový. L. vlečná loď. Ott. XIX. 269. Lanthan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 522. Lantkočí, ího, d. Najednati 1 ho. Zvon III. 329. z Lanyi Kar. Ed., spis., nar. 1838 Vz Vck. Vset. 309. Lapadlo, a, n. L. polypa. Čch. II. Pov. 245. L. Jisker, der Funkenfänger. Jind. 54. Lapati = hráti pěti kaménky. Kšť. Lid 11. Vz Drápky. Lapidarnosť, i, f. L. a jasná přehlednosť Nár. list. 1903. č. 161. 13., 1904. 147. 13. Lapkati koho zač. Koll. I 57. Lapkovati nač = jako lapka číhati, se obo- řiti. Jrsk. VIII. 3 16. Sr. Lapkati. Láptě, pl., f. = pletené střevíce Lýkové 1. Nár. list. 22. /7. 1900. Larva, y, f = část lícního mlýynského kola. Vz Čes. 1. XI 60. — L. = čarodějnice. XVI. stol. Zvon II. 609. L'as =les. Orava. Sb sl. 1901. 180. Láska jest bída nevyhnutná, protimluv je a hosť nezhostný, chladný oheň, smutek radostný, sladká hořkosť jest a radosť smutná, milá rána, trávenina (jed) chutná, žalosť smíšná a smích žalostný, zdravá nemoc, katan milostný, rozkošný hrob a smrť neúkrotná. Koll. (Vlč. Lit. Π. 78) V lásce někoho nemíti. Zvon III. 359. Neb kde je bolesť lásky dědictvím, tam trpět lze — však nikdy zapomenout. Vrch. Z. hl. 94. Máj má věčný, koho 1. v srdce políbí. Vrch. Dojm. 118 L. ze vzdoru bývá nej- prudší. Luž. Κν. Ι 165. Co vše neučiní ženy z přílišné lásky? Věst. X. 351. Na lásku nikdy příliš záhy není. Kká. Sion. II. 129. L. má své ostré trny. Dost. Poh. 85. Stará 1. jestli nehoří, ona přece pomalu tutlá (= doutná). Nár. sbor 1902. 19. L. všecko sladí; Věrná 1 jest nezbytný host; První předchůdcové lásky jsou oči. Jrsk. IX. 211., 217., 222. L. jako první z jara květ Tbz. V. 1 350. L prý bývá výkladům duše milované učenicí nejvnímavější. Ib. V. 9. 254. L ve chvále se ráda kochá; L. jest plna žárlení; L. jest v sobě skvostem nej- větším; L jest jako děcko, jež po všem touží, co má na očích; L-ku nelze dohnat ostruhou, kam se jí nechce. Slád. Šl. 41, 43., 48, 50, 100. L. náhla nebýva stála; L. neusmrtí. Rizn. 65, 167. L. jest prsten a prstenu není konec. Zr. II. Nov. 73. Vz Ženský. — L. Jíti na lásku = na dobro- volnou robotu. Tbz. V. 2. 360. Choditi do lesa na lásku = na práci, za niž se smí v lese sbírati suché dříví a hrabanka. Tbz. V. 6. 301. Měl jako rychtář jen dvakrát do	roka robotu z lásky, k níž přijížděl s párem koní. Sá. Pr. m. I. 148. Laskav, a o, vz Laskavý. Laskomník, a, m., jm. žabí. Msn. Hym. 91. Láskoplodný med. Zub. Meg. 31. Laskot, u, m. L. milenců. Zub. Meg 21. Lastovenka, y, f. = lastovička. Brt. P, n. 730. Lastovice — lastovka: zpívá. Vidím, vidím, lenivého na úsvitě budím. Čes. 1, XI. 191. Lastýnuvý. L. botka (z černé, tenké, pevné látky), lastýnka. Mtc. 1902. 108, 109. Laškovně. Kká. Sion. II. 232. Lašky, pl., m. = laškování, žerty, šprýmy. Hovorné 1. Msn. II. 255. Teď není doba k žertům a laškům. Dost Pov. 184. Lašovať po izbě = dováděti. Val. Čes. 1. XII. 273. — nač: na klúčovú dierku (pí- skati). Slov. Czam Slov. 130. Lašský. Starodávný 1. tanec. Vz Brt. P. n. CX X L. tance. Vz ib. 964. Vz. násl. Laština, y, f. = lašský dialekt na Mor. Vz Čes. I. XI. 113. Laštovička, tanec. Brt. P. n. 835. Lať střešní, stropová. Vz KP. VI. 266. Lata. Najde 1. latu a vrece záplatu. Sbor. slov. VII. 130. Ľatarňa = nemotora. Orava. Sb. sl. 1901. 189. Látati. Bl. 328. Látečný. L. kádě pro ruční výrobu pa- píru. Ott. XVIII. 181. Laterační švindl (zakrytý) Nár list. 1903. 337. 4. Láti. Lál jí zlým jazykem 1512. Arch. XIX. 174. Latin. To miesto (tajná žába) slove latens rana po latinu. Ap. d. 63. (Mš. ). Latinník, vz Latiník. Látkárna, y, f. = místo, kde materialista látky robi a prodává. Fr. Tomsa 1864 Ne- ujalo se. Látkovník, a, m. = materialista. Fr. Tomsa. 1864 Neujalo se. Látnouti. Vz Látati. Laťovati. Stráně latovány byly poli a lukami. Rais. Vlast. 335. Látro, a, n. Chodí na látra = na sáhy, štípat dříví. Šb. D. 23. — Dvě stě later hromů do toho šelmy nedobrého. Světz. 1895. 15. Laureol, u, m, = rostlinný tuk. Nár. list. 1904. 10 11. Laurin, a, m., vrch na Zvolensku. Sb sl, 1902. 50. Laurinoylanhydrid, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 124. Lavice, e, f. Něco pod 1-ci a na hřbet vložiti (nestarati se o to). Faust. 19. Lavicovitý. L. sedadlo. Hlk. XI. 96. Lavina: sněžná hrouda. (1806). Lit. 1. 515. Sněhová 1. valíc se přibírá na sebe a roste, osamělý kousek sněhu taje. Stan. II. 297. Sr. Sněžnice, Ušust. Lávka. Někomu lávky klásti = podporo- vati ho, ulehčovati mu. Jrsk. III. 3. 130. Ta šenkýřka mu jen lávky strojí. Zvon III.